moře

Žahavý talíř 

Nejdelším dnes žijícím živočichem kupodivu není žádná z velryb, ale medúza známá jako talířovka obrovská (Cyanea capillata). Tento mořský žahavec se vyskytuje především v chladných vodách Severního ledového oceánu, Atlantiku a Pacifiku a jeho systematická příslušnost a množství druhů či poddruhů je stále předmětem sporů. Ačkoliv klobouky talířovek běžně nepřesahují průměr zhruba 50 centimetrů, u rekordního exempláře, zaznamenaného roku 1865 na východě Spojených států, naměřil slavný přírodovědec Luis Agassiz mnohem větší rozměry. Talíř vyplaveného obra měřil v průměru 2,3 metru a celková délka živočicha údajně přesahovala 36,6 metru. Délkou tak o několik metrů překonává i největšího kytovce plejtváka obrovského.

Ještě delší než talířovka obrovská měla údajně být pásnice pásmovka velká (Lineus longissimus), dravý bezobratlý živočich s velmi dlouhým elastickým tělem, jenž obývá především evropské pobřeží Atlantiku. Nepotvrzené údaje hovoří až o délce kolem 55 metrů, reálnější jsou však odhady zhruba třicetimetrových pásmovek. (foto: Shutterstock)

12. 11. 2022

Nejčtenejší


Chobotnice kroužkovaná (Hapalochlaena lunulata) není o moc větší než golfový míček, ale její jed je dost silný na to, aby usmrtil člověka.

02. 09. 2020

Jezera na Titanu se strmými břehy.

29. 08. 2020

Samci vlnožila užovkového (Laticauda colubrina) dorůstají délky kolem jednoho metru; samičky jsou až o půl metru delší.

22. 08. 2020


Reklama

Pyskoun korunkatý (Lachnolaimus maximus) umí „vidět kůží“ a zaznamenat změny v barevnosti svého okolí. Z perlově bílé na skvrnitě hnědou nebo červenou se přebarví během milisekund.

17. 07. 2020

Strašek paví (Odontodactylus scyllarus) je zřejmě nejznámějším zástupcem straškovitých, jimž se pro jejich silné přední končetiny mezi potápěči přezdívá „drtiči palců“.

29. 06. 2020

Potápění v „medúzové polívce“, mezi množství různých druhů medúz, z nichž některé dosahovaly velikosti našich hlav.

19. 06. 2020

Mořští andělé patří do početné skupiny mořských slimáků. Svá „křídla“ využívají k plavání – mezi vědci ale nepanuje shoda, zda je využívají jako křídla, nebo spíše jako pádla. Na svou velikost (největší druhy dorůstají 5 centimetrů) dokážou vyvinout pozoruhodnou rychlost okolo 10 cm/s. Živí se takřka výhradně „mořskými motýly“.

09. 06. 2020

Tučňák císařský (535 m)

Zástupce ptačí říše si obvykle s ponorem do velkých hloubek nespojujeme, přesto i mezi nimi najdeme skutečného mistra. Je jím tučňák císařský (Aptenodytes forsteri), obyvatel ledové Antarktidy a největší ze všech současných tučňáků. Kromě skvělého přizpůsobení mrazu disponuje také hydrodynamickým tvarem těla a předními končetinami přeměněnými na účinná pádla, která z něj činí skvělého plavce i potápěče. Tučňáci se při lovu potravy v podobě ryb, korýšů a hlavonožců často potápí do více než stometrové hloubky. V některých případech pak provádí ponor až ke dnu mělčích moří a dostávají se tak do hloubek několika set metrů. Absolutním zaznamenaným rekordem je zatím 535 metrů, kterého dosáhla mladá samička v oblasti zvané McMurdo Sound.

S překvapivým zjištěním o nevšedních potápěčských dovednostech tučňáků přišel roku 1971 americký fyziolog Gerry Kooyman. Ten připevnil tučňákům na tělo malé zařízení, registrující hloubku ponoru. Výsledkem bylo zjištění, že tučňákům nečiní problém ponořit se do hloubek kolem 265 metrů na dobu až 18 minut.

01. 06. 2020

Mořský plž Cratena peregrina běžně žije na mořském dně ve Středozemním moři a Atlantiku u pobřeží Iberského poloostrova, Senegalu a u Kanárských ostrovů.

25. 05. 2020

Reklama

V množství chapadel má chobotnice své oblíbence, které používá přednostně. Podobně jako lidé dávají při náročnější manipulaci přednost levé nebo pravé ruce.

20. 05. 2020

Kelpové lesy jsou zásadním útočištěm pro menší i větší formy mořského života

11. 05. 2020

Jeden ze Západofríských ostrovů Ameland. Za odlivu je možné k němu dojít suchou nohou z pět kilometrů vzdáleného pobřeží Waddenzee.

05. 04. 2020

Na portugalském pobřeží si neandertálci užívali darů moře stejně, jako dávní lidé.

31. 03. 2020

Dospělí jedinci sasanky Nematostella vectensis i s vajíčky. V některých oblastech ovšem tento druh spoléhá výhradně na nepohlavní rozmnožování.

28. 03. 2020

Málokdy se stává, aby člověk pod hladinou moře viděl tolik langust pohromadě. Tady jimi bylo okolí stoletého vraku doslova přecpáno

22. 01. 2020

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907