moře

Tučňák císařský (535 m)

Zástupce ptačí říše si obvykle s ponorem do velkých hloubek nespojujeme, přesto i mezi nimi najdeme skutečného mistra. Je jím tučňák císařský (Aptenodytes forsteri), obyvatel ledové Antarktidy a největší ze všech současných tučňáků. Kromě skvělého přizpůsobení mrazu disponuje také hydrodynamickým tvarem těla a předními končetinami přeměněnými na účinná pádla, která z něj činí skvělého plavce i potápěče. Tučňáci se při lovu potravy v podobě ryb, korýšů a hlavonožců často potápí do více než stometrové hloubky. V některých případech pak provádí ponor až ke dnu mělčích moří a dostávají se tak do hloubek několika set metrů. Absolutním zaznamenaným rekordem je zatím 535 metrů, kterého dosáhla mladá samička v oblasti zvané McMurdo Sound.

S překvapivým zjištěním o nevšedních potápěčských dovednostech tučňáků přišel roku 1971 americký fyziolog Gerry Kooyman. Ten připevnil tučňákům na tělo malé zařízení, registrující hloubku ponoru. Výsledkem bylo zjištění, že tučňákům nečiní problém ponořit se do hloubek kolem 265 metrů na dobu až 18 minut.

01. 06. 2020

Nejčtenejší


Určitě to tak nevypadá, ale kapustňáci, sloni a svišťům podobní damani se vyvinuli ze společného pravěkého předka

12. 09. 2017

První setkání s kapustňákem v zakalené vodě Cristal River

10. 09. 2017

<p>Jedno velké klepeto slouží krabu houslistovi mimo jiné jako chladicí systém</p>

08. 09. 2017


Reklama

<p>V&nbsp;pravé části satelitního snímku je zřetelně vidět Velká bahamská lavice kolem ostrova Andros a severněji od ní Malá bahamská lavice u ostrovů Grand Bahama a Great Abaco. Severně od Kuby, velkého ostrova ve spodní části fotky, je lavice Cay Sal, která nenavazuje na žádnou pevninu a jihovýchodně od Velké bahamské lavice je možné identifikovat platformu kolem otrovů Turks a Caicos. Pevnina západně od Baham je Florida</p>

04. 09. 2017

<p>Světloun pestrý je poměrně malá rybka připomínající profilem těla žraloka. Opravdu zajímavou ji ovšem činí schopnost svítit zvláštními orgány umístěnými na několika místech těla</p>

28. 08. 2017

<p>Žralok má na rypci takzvané Lorenziniho ampule, jejichž prostřednictvím mimo jiné vnímá slabé proudy vznikající v důsledku jeho vlastního pohybu v magnetickém poli</p>

27. 08. 2017

<p>Kolonie albatrosů s&nbsp;hnízdy bezpečně vedle sebe</p>

15. 08. 2017

<p>Na slabý a pravidelný hluk si obyvatelé moří zvyknou. Zvuky překračující určitou hranici ale ohrožují jejich přežití</p>

03. 08. 2017

<p>Výzkum prokázal, že chobotnice dokážou svá chapadla používat velmi cíleně</p>

26. 07. 2017

Reklama

<p>Koníček zakrslý (Hippocampus bargibanti) u gorgonie druhu Muricella plectana</p>

21. 07. 2017

<p>Na tomto záběru je vidět dokonale štíhlé proudnicově tvarované tělo, jež je přizpůsobeno k rychlému pohybu ve vodě</p>

16. 07. 2017

<p>Keporkaci trefí do kýžených destinací až neuvěřitelně přímou cestou</p>

14. 07. 2017

<p>Obrovská uhlovodíková jezera na Titanu tvoří podle vědců převážně kapalný metan. Jak se ale zdá, surfovat se v nich nedá.</p>

10. 07. 2017

<p>Travní kořeny dokážou zpevnit půdu až do hloubky tří metrů</p>

03. 06. 2017

<p>Živé barvy korálových útesů žraloci nikdy neuvidí</p>

13. 05. 2017

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907