Roskosmos

Jurij Alexejevič Gagarin

Sovětský svaz  | 1934–1968

Kdo jiný by měl být na seznamu deseti nejvýznamnějších kosmonautů než první z prvních – sovětský pilot Jurij Gagarin, který 12. dubna 1961 obletěl Zemi? Sedl si do rakety v době, kdy dvě ze tří vesmírných plavidel explodovala při cestě na oběžnou dráhu. V době, kdy vůbec nebylo jasné, jak se lidský organismus dokáže se stavem beztíže i s dalšími nástrahami kosmického prostoru vypořádat. Z oběžné dráhy se sice bezpečně vrátilo mnoho pokusných zvířat, ale člověk je přece jen člověk. Má jinou tělesnou stavbu a psychiku.

Gagarin každopádně zvládl na výbornou nejen let (kritikové často tvrdí, že vlastně neměl co pokazit, protože od startu do přistání na nic nesáhl – jak ale ukázali kosmonauti po něm, i ten, kdo se ničeho nemá dotýkat, může nadělat hodně škody), ale zvládl i život po něm. Což se o některých kosmonautech nedá říci: na misi kosmickou byli připraveni fantasticky. Ovšem na to, co následovalo poté, už méně.

Gagarin měl velký sen: do vesmíru se vrátit. Při svém prvním letu se přesně držel instrukcí, takže se ani na minutu neodpoutal z křesla. Nemohl „ochutnat“ stav beztíže, nemohl se z okýnka v lodi dívat na Zemi. Z dalších letů ho ale diskvalifikovala skutečnost, že se stal národní ikonou. Když se pak chtěl vrátit do kosmického výcviku, zahynul při letu lodi Sojuz 1 jeho blízký přítel Vladimir Komarov. To byla další stopka pro Gagarina: nicméně dál pokračoval v přípravě a doufal, že dříve či později se na něj štěstěna usměje. Definitivně mu ale ukázala záda, když se v březnu 1968 zabil při letecké havárii. (foto: NASA)

První posádka Mezinárodní vesmírné stanice (zleva): Sergej Konstantinovič Krikaljov, William Shepherd a Jurij Pavlovič Gidzenko.

Podle Dmitrije Rogozina (vpravo) není SpaceX o nic víc soukromou společností než Boeing nebo Lockheed Martin. Upozornil rovněž, že Elon Musk nestavěl Crew Dragon na vlastní pěst, nýbrž za peníze amerických daňových poplatníků.

Slunci vstříc: Solar Orbiter

Start evropského Solar Orbiteru o hmotnosti 1 800 kg pomocí rakety Atlas V se plánuje na 5. února 2020. Předpokládá se, že automat prolétne v těsné blízkosti Slunce celkem třináctkrát, přičemž bude čelit teplotám přes 500 °C. Ke hvězdě se dostane až na vzdálenost 42 milionů kilometrů a před přehřátím ho ochrání titanový štít z několika vrstev. Astronomové se těší především na první blízké pohledy na sluneční póly. Sonda bude například studovat vlastnosti slunečního větru či magnetického pole a pořizovat detailní snímky jevů na naší stálici. Solar Orbiter uskuteční i některá společná pozorování s americkým průzkumníkem Parker Solar Probe.

Životnost satelitu Angosat-1 je plánována na 15 let. Jeho další osud je ale nyní nejasný.

Historicky první start z kosmodromu Vostočnyj z dubna 2016