Roskosmos

02. 05. 2022

Nejčtenejší


Scott Kelly během svého ročního pobytu na palubě Mezinárodní vesmírné stanice.

10. 03. 2022
02. 03. 2022

S odhadovanou cenou 3 271 miliard představuje ISS nejdražší kdy uskutečněný projekt lidstva.

21. 12. 2021


Reklama

18. 12. 2021
27. 07. 2021

Jurij Alexejevič Gagarin

Sovětský svaz  | 1934–1968

Kdo jiný by měl být na seznamu deseti nejvýznamnějších kosmonautů než první z prvních – sovětský pilot Jurij Gagarin, který 12. dubna 1961 obletěl Zemi? Sedl si do rakety v době, kdy dvě ze tří vesmírných plavidel explodovala při cestě na oběžnou dráhu. V době, kdy vůbec nebylo jasné, jak se lidský organismus dokáže se stavem beztíže i s dalšími nástrahami kosmického prostoru vypořádat. Z oběžné dráhy se sice bezpečně vrátilo mnoho pokusných zvířat, ale člověk je přece jen člověk. Má jinou tělesnou stavbu a psychiku.

Gagarin každopádně zvládl na výbornou nejen let (kritikové často tvrdí, že vlastně neměl co pokazit, protože od startu do přistání na nic nesáhl – jak ale ukázali kosmonauti po něm, i ten, kdo se ničeho nemá dotýkat, může nadělat hodně škody), ale zvládl i život po něm. Což se o některých kosmonautech nedá říci: na misi kosmickou byli připraveni fantasticky. Ovšem na to, co následovalo poté, už méně.

Gagarin měl velký sen: do vesmíru se vrátit. Při svém prvním letu se přesně držel instrukcí, takže se ani na minutu neodpoutal z křesla. Nemohl „ochutnat“ stav beztíže, nemohl se z okýnka v lodi dívat na Zemi. Z dalších letů ho ale diskvalifikovala skutečnost, že se stal národní ikonou. Když se pak chtěl vrátit do kosmického výcviku, zahynul při letu lodi Sojuz 1 jeho blízký přítel Vladimir Komarov. To byla další stopka pro Gagarina: nicméně dál pokračoval v přípravě a doufal, že dříve či později se na něj štěstěna usměje. Definitivně mu ale ukázala záda, když se v březnu 1968 zabil při letecké havárii. (foto: NASA)

15. 04. 2021

První posádka Mezinárodní vesmírné stanice (zleva): Sergej Konstantinovič Krikaljov, William Shepherd a Jurij Pavlovič Gidzenko.

02. 11. 2020

Podle Dmitrije Rogozina (vpravo) není SpaceX o nic víc soukromou společností než Boeing nebo Lockheed Martin. Upozornil rovněž, že Elon Musk nestavěl Crew Dragon na vlastní pěst, nýbrž za peníze amerických daňových poplatníků.

09. 06. 2020

Slunci vstříc: Solar Orbiter

Start evropského Solar Orbiteru o hmotnosti 1 800 kg pomocí rakety Atlas V se plánuje na 5. února 2020. Předpokládá se, že automat prolétne v těsné blízkosti Slunce celkem třináctkrát, přičemž bude čelit teplotám přes 500 °C. Ke hvězdě se dostane až na vzdálenost 42 milionů kilometrů a před přehřátím ho ochrání titanový štít z několika vrstev. Astronomové se těší především na první blízké pohledy na sluneční póly. Sonda bude například studovat vlastnosti slunečního větru či magnetického pole a pořizovat detailní snímky jevů na naší stálici. Solar Orbiter uskuteční i některá společná pozorování s americkým průzkumníkem Parker Solar Probe.

05. 01. 2020

Reklama

29. 03. 2019

Životnost satelitu Angosat-1 je plánována na 15 let. Jeho další osud je ale nyní nejasný.

28. 12. 2017

Historicky první start z kosmodromu Vostočnyj z dubna 2016

01. 12. 2017
31. 12. 2015
03. 11. 2015
02. 10. 2015

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907