supernova

Pac-Man ve Velkém Magellanově mračnu

19. 10. 2021

Nejčtenejší


Krabí mlhovina (vpravo) představuje zřejmě nejslavnější pozůstatek supernovy (SN 1054). Její explozi zaznamenali čínští hvězdáři v roce 1054. Vlevo dole pozůstatek Tychonovy supernovy (SN 1572), jež byla jako jedna z mála viditelná pouhýma očima. Vlevo nahoře Cassiopea A, nejjasnější zbytek po supernově (v radiovém oboru). Světlo z výbuchu k nám dorazilo zřejmě před 350 lety.

17. 10. 2021

Až vybuchne Betelgeuze, nejbližší známý červený veleobr, bude hrát několik týdnů hlavní roli na noční obloze a nakonec po sobě zanechá možná podobný obraz (ve výřezu).

14. 10. 2021

Z materiálu supernov vznikají molekulární mračna a z nich se zas po čase rodí nové hvězdy i planety.

10. 10. 2021


Reklama

Zvětšený pohled na vesmírnou dutinu ukazuje molekulární mračna Persea a Býka (modrá a červená) na jejím „povrchu“.

24. 09. 2021
09. 09. 2021

Galaxie Arp 148. Ve výřezu supernova, která byla patrná pouze v infračervené oblasti.

16. 08. 2021
09. 08. 2021

V hypernově se jádro hvězdy hroutí přímo do černé díry a z pólů její rotace vytrysknou dva extrémně energetické proudy plazmatu, dosahující takřka rychlosti světla.

26. 06. 2021

Betelgeuse zacloněný gigantickým oblakem prachu.

17. 06. 2021

Reklama

Nový snímek části mlhoviny Řasy

07. 04. 2021

Kompozitní snímek pozůstatku supernovy Hoinga. (zdroj: eROSITA/MPE (X-ray), CHIPASS / SPASS / N. Hurley-Walker, ICRAR-Curtin (Radio)

19. 03. 2021

Slunce se zrodilo po gravitačním kolapsu molekulárního oblaku. Kolem něj se pak utvořil protoplanetární disk, v němž nakonec vznikly planety. Přispět mohla také exploze supernovy.

28. 01. 2021

Magnetar J1818.0-1607 (fialová tečka uprostřed) na složeném rentgenovém a infračerveném snímku.

14. 01. 2021

Populární Krabí mlhovina

Mezi nejznámější pozůstatky po výbuchu supernovy patří Krabí mlhovina (M1) v souhvězdí Býka. Explodující stálici sledovali pouhýma očima čínští hvězdáři v roce 1054. Zářila tak jasně, že byla po 23 dnů viditelná i na denní obloze a na nočním nebi svítila téměř dva roky. Krabí mlhovinu od nás dělí 6 500 světelných roků, její současný pozorovatelný průměr dosahuje 11 světelných let a rozpíná se rychlostí 1 500 km/s. Její detailní snímky pořídil Hubbleův teleskop. Zhruba uprostřed M1 se nachází pulzar o průměru asi 30 km, rotující rychlostí 30 otáček za sekundu.

19. 11. 2020

Betelgeuse na snímku soustavy radioteleskopů ALMA

19. 10. 2020

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907