Když lidé zestárnou, čas jim ubíhá rychleji. Vědci zjistili, proč tomu tak je

Zdá se vám, že čím jste starší, tím čas pádí rychleji? Není to jen pocit, existuje pro to vědecké vysvětlení...

Kdy zemřete? Jednoduchý test vám ukáže očekávanou délku vašeho života

Možná z něj budete mít nahnáno, ale když tento test kondice zkusíte, odhalí vám, jak dlouho budete žít. Nebo alespoň to, že byste se měli začít hýbat – a to raději dříve, než bude pozdě...

Jak nebezpečné jsou letištní skenery? Je důvod k obavám?

Víte, co mají společného žulové stolní desky, banány a letištní skenery? Nepřetržitě vydávají velmi slabé záření. Jak nebezpečné jsou letištní skenery?

Důležitý průlom: Vědci konečně popsali specifickou „vůni“ Parkinsonovy choroby

Vědcům se po mnoha letech podařilo popsat specifický tělesný pach, který předznamenává rozvoj Parkinsonovy choroby. Nyní jsou na řadě diagnostické testery, které by nemoc odhalily v rané fázi...

V Izraeli objevili minerál tvrdší než diamant, známý doposud jen z vesmíru

Vyvřelá hornina z období křídy ukrývala karmeltazit, minerál, s jakým se geologové zatím na Zemi nesetkali...

Klimatická krize má řešení: Vědci navrhují nekompromisně zalesnit Zemi

Nová studie švýcarských vědců spočítala, jak by bylo možné odvrátit hrozbu klimatické katastrofy, která souvisí s oteplováním naší planety. Podle nich je potřeba co nejrychleji zalesnit území odpovídající velikostí Spojeným státům...

Během většiny doby kamenné žila v Evropě jen hrstka lidí: Desetina z toho na Moravě

Veškeré obyvatelstvo střední a západní Evropy doby kamenné by se vešlo do Kladrub nebo Bavorova...

Původní betonový sarkofág Černobylské elektrárny je před zhroucením

Původní betonový sarkofág, bránící úniku radiace z Černobylské elektrárny, hrozí zhroucením. Jak vážný problém to představuje?

CDC varuje: Polovinu států USA zachvátila „zombie epidemie“ jelenů

V amerických lesích se toulají zombie jeleni. Jejich nemoc je stoprocentně smrtelná…

Jsme na stopě elixíru mládí? Podle vědců je možné přetočit zpět biologické hodiny

Speciální koktejl tří látek dokázal zvrátit biologické stárnutí. Devět dobrovolníků po jeho podání omládlo o dva a půl roku...

O skutečném rozsahu a způsobu provedení operace Daleký skok (Unternehmen Weitsprung) i jejího zmaření ze strany Spojenců se vedou diskuse. Jedna část historiků respektuje oficiální sovětskou verzi a představuje ji jako napínavý špionážní příběh. V něm se podařilo zamezit jedné z nejnebezpečnějších nacistických akcí ve formě cíleného zabíjení vysoce postavených politiků. Druhá část však tuto verzi zpochybňuje a hovoří v lepším případě o nafouknuté bublině, v horším o úplné fabulaci.

Karta se otáčí

Faktem zůstává, že nacistické tajné služby se pochopitelně zajímaly o první summit tří vůdčích mocností protivníka. Teheránská schůzka na nejvyšší úrovni začala být plánována v době, kdy se obrátila karta na bojištích druhé světové války. V roce 1943 se Sovětskému svazu podařilo dovršit vítězství u Stalingradu, vyčerpat německé tankové síly v bitvě u Kurska a dobýt velkou část Ukrajiny.

Angloamerická koalice zase bombardovala německá města a továrny, vyhnala Osu ze severní Afriky a vylodila se na Sicílii, Spojené státy navíc postupovaly i na pacifickém bojišti. Spolupráce mezi západními demokraciemi a komunistickým státem tehdy v rámci možností fungovala, k čemuž přispěly i někdy chladné, ale pragmaticky konstruktivní vztahy mezi jejich vedoucími představiteli. 

Horká íránská půda 

Osobní setkání Rossevelta, Churchila a Stalina mělo za cíl zintenzivnit vojenskou i politickou spolupráci a symbolicky vyslat poselství o svornosti protihitlerovské koalice. Teherán jako místo setkání vyhovoval především Sovětům, neboť Írán přímo sousedil se Stalinovou říší. Volba íránského hlavního města odpovídala i deklarované spojenecké jednotě, protože zemi od léta 1941 okupovala po společné operaci Countenance britská a sovětská vojska, jejichž invaze měla předejít tomu, aby se íránská dynastie Pahlaví přidala na stranu Osy.

Teherán přitom spadal do sovětské okupační zóny. Němci se ale vlivu v Íránu nehodlali jen tak vzdát a disponovali tam poměrně rozsáhlou špionážní a diverzní sítí, která vznikala již v předválečném období pod taktovkou německé armádní zpravodajské služby – Abwehru. Vzhledem k předpokládanému postupu Wehrmachtu ke kavkazským a kaspickým ropným polím plánovala tato síť pod vedením majora Schulze-Holthuse sabotážní operace v Ázerbájdžánu a sovětských středoasijských republikách, po obsazení Íránu se ale dokázala probít na afghánské území. I tak ale Němci měli v Íránu dost agentů a sympatizantů mezi místním obyvatelstvem, které se cítilo poníženo přítomností cizích vojsk ve své zemi.

Hitler chtěl rukojmí

Když se nacistické zpravodajské služby začaly postupně dozvídat informace o plánovaném summitu, začaly se zajímat o možné formy jeho zmaření. Schůzka byla avizována v květnu 1943, postupně se upřesňovaly místo a čas setkání. Teheránská konference se nakonec uskutečnila ve dnech 28. listopadu–1. prosince 1943. Přesné informace o jejím plánovaném průběhu Němci získali díky agentovi známému pod krycím jménem Cicero. Jednalo se o Elyesu Baznu, Albánce, který pracoval na britském velvyslanectví v Ankaře.

Plány na útok v Teheránu se v Německu zrodily na dvou místech, což odpovídalo rivalitě mezi zpravodajskými službami nacistické říše. Vlastní operaci k likvidaci „velké trojky“ chtěl uskutečnit armádní Abwehr pod vedením admirála Wilhelma Canarise. Nazval ji operace 3×3 a zpočátku měl být na seznam terčů zapsán i vůdce Svobodných Francouzů a francouzské exilové vlády Charles de Gaulle.

Svoje sílící postavení v nacistickém aparátu však chtělo zdůraznit i VI. vnější špionážní oddělení německé Bezpečnostní služby (Sicherheitsdienst – SD) pod velením SS-Oberführera Waltera Schellenberga. V jeho rámci vznikla speciální diverzní jednotka, kterou řídil SS-Sturmbannführer Otto Skorzeny. Ta měla provést operaci Daleký skok, jejž však Skorzeny údajně odmítl. Při jejím vzniku sehrál důležitou roli i další Rakušan v nacistických složkách – vedoucí Hlavního říšského bezpečnostního úřadu (Reichssicherheits hauptamt – RSHA) SS-Obergruppenführer Ernst Kaltenbrunner. Když byl plán představen Hitlerovi, ten se údajně vyjádřil v tom smyslu, že by chtěl své tři rivaly raději unést a držet jako rukojmí, ne je pouze zabít.

Nepříznivá předpověď z minulých týdnů se bohužel naplňuje. Austrálii sužují smrtící horka a na mnoha místech řádí devastující požáry. Experti se obávají, že unikátní australská fauna, kterou tvoří pozoruhodné druhy živočichů, utrpí v této sezóně požárů značné ztráty. K dispozici jsou první odhady škod a ty nejsou vůbec dobré.

Australští odborníci odhadují, že od propuknutí většího počtu požárů letos v září, mohlo v Austrálii zahynout zhruba 480 milionů živočichů. Mezi oběťmi by mělo být asi 8 tisíc koalů, což představuje asi třetinu celé populace těchto roztomilých vačnatců v Novém Jižním Walesu. Během požárů zahynuli i lidé, i když jejich počet je pochopitelně mnohem nižší.

TIP: Extrém jako životní styl: Australská příroda nepozornost neodpouští!

Na mnoha místech je situace hrozivá. Vypálenou krajinou bloumají popálená, žíznivá a zmatená zvířata. Místní lidé ale prokazují velkou solidaritu. Přispívají finančními částkami a v terénu také pomáhá rekordní množství dobrovolníků. V Austrálii se požáry opakují každé léto. Letos je ale situace obzvláště nepříznivá kvůli extrémně vysokým teplotám, které panují ve všech šesti státech Austrálie.

Letité vědecké přísloví říká – nikdy nepracuj s dětmi nebo se zvířaty. Zoologové se tomu jen těžko vyhnou, ale jiné vědecké profese by měly být před rozmary živočichů chráněné. Praktické zkušenosti ale ukazují, že zvířata si najdou cestu k vědcům, a co je ještě horší, i jejich k přístrojům. Astronomové jsou toho zářným příkladem.

Zážitky astronomů a operátorů astronomických přístrojů se zvířaty jsou tak časté, že vedoucí technik australské observatoře Stromlo Jamie Gilbert nedávno spustil výzkum, v němž zjišťuje, jaké problémy a s jakými živočichy mají odborníci na observatořích. Podle prvních ohlasů jde o překvapivě častý problém, který může být spojený i se značným rizikem pro lidskou posádku observatoří.

Nebezpečí na observatořích

Kromě běžných záplav množstvím hmyzu, jako jsou například slunéčka, se v observatořích objevují i nebezpečnější živočichové. Na arizonské observatoři MDM se objevují myši, které mohou přenášet vážné choroby, štíři a spatřen zde byl i rys červený. V australské soustavě teleskopů Australia Telescope Compact Array (ATCA) zase zdejší běžní papoušci kakaduové růžoví překlovali komunikační kabely a narušili tím práci observatoře.

TIP: Italský pozemní teleskop ASTRI bude pozorovat gama záření ze sopky Etny

Asi nejslavnější podezření na neblahou činnost živočichů v astronomickém zařízení se pojí s Arnou Penziasem a Robertem Wilsonem z Bellových laboratoří. Vědci tehdy zachytili neznámý šum, jenž ovšem nesouvisel s konkrétním zdrojem. Ať zařízení natáčeli na jakékoliv místo na obloze, šum zůstával přítomný. Pokusili se anténu vyčistit, vyhnali párek holubů, který se v ní usadil, ale nic nepomohlo. Z teorie o zvířecích záškodnících se nakonec vyklubal jeden z nejvýznamnějších astronomických objevů 20. století – objev reliktního mikrovlnného záření vesmíru.

Se zvířaty se ale nepotýkají pouze astronomové - známý je například případ z roku 2016, kdy na čas vyřadila obyčejná kuna jeden z nejdražších vědeckých přístrojů světa - velký srážeč částic LHC v evropském CERNu.

Kochová přiletěla na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) 15. března. Stávající rekord nejdelšího nepřerušeného pobytu ženy do vesmíru překonala v sobotu 28. prosince. Dosavadní rekordmankou byla bývalá astronautka NASA Peggy Whitsonová, která v letech 2016-2017 strávila ve vesmíru 288 dnů.

„Je to báječná věc pro vědu,“ řekla Kochová v rozhovoru, který poskytla z paluby orbitálního komplexu televizní stanici CNN. „Vidíme další aspekt toho, jak na lidské tělo dlouhodobě působí pobyt v mikrogravitaci. A to je skutečně důležité pro náš budoucí plán vesmírných letů mířící na Měsíc a na Mars,“ dodala.

TIP: Nejdelší, nejkratší, nejnebezpečnější: Rekordní výstupy do otevřeného vesmíru

Podle časového harmonogramu NASA by se Kochová měla vrátit na Zemi v únoru. Jen o několik dní zůstane za americkým mužským rekordem 340 dní pobytu ve vesmíru, který v letech 2015-2016 vytvořil Scott Kelly. Světovým rekordmanem je ruský kosmonaut Valerij Poljakov. Ten na palubě Mezinárodní vesmírné stanice strávil v letech 1994 až 1995 nepřetržitě 437 dní a 18 hodin.

Koření si dnes pořídíte za pár korun v každém obchodě. Dřív se však vyvažovalo zlatem a ze zemí svého původu jej obchodní karavany vozily často s nasazením vlastního života. I proto bylo ceněno a často se dostávalo na stůl jen těm nejbohatším. Zároveň sloužilo jako vzácné zboží v rukou ranhojičů a lékařů. Stejně může při jednoduchých potížích pomoct i vám. Zkušeného lékaře sice nenahradí, ale poskytne vám úlevu, než se k němu budete moci vydat.

Nahraďte cukr, spalte tuky!

Skořicí se nemusíte jen dusit v rámci šílených výzev na internetu. Špetkou skořice můžete nahradit běžná sladidla ve svých pokrmech. Kromě příjemné vůně vás může hezky rozehřát a vyvolat ve vás pocit „sladkého zaplavení“. Prapříčinou tohoto jevu je chemická sloučenina cinnamaldehyd, obsažená v kůře tropických skořicovníků. Co na tom, že jejím účelem v přírodě je „aromatická“ obrana před okusujícím hmyzem: U lidí spíše apetit podporuje. Skořici můžete tedy v patřičném množství využívat k podpoře trávení a k vytvoření sladké chuťové stopy.

Rozhodně si prospějete, protože substituce aktivně snižuje hladinu cukrů obsažených v krvi (což oceníte nejen při diabetu II. typu), a současně dokáže částečně potlačit hladinu triglyceridů a vysokého cholesterolu. Ne, není to náhrada za konvenční medikamenty, ale může vám pomoct s vaším trápením. Štěpí a zlepšuje metabolismus tuků, stimuluje zažívací trakt, uklidňuje koliky, průjmy, nevolnosti i nadýmání. Údajně dokáže tlumit i menstruační bolesti. Pozor si dávejte jen na správné dávkování (určitě ne více než 5 gramů za den) a na možnou alergickou reakci.

Žlutý šafrán z Indie

Kdo by v České republice neznal koření kari? Pravda, ne každý už ví, že ve skutečnosti nejde o zrovna přírodní produkt, ale spíše směs 11 druhů koření ve stylu „co indický dům dal“. Typický oranžovo-žluto-zelený odstín mu dodává až indický žlutý šafrán, jak je někdy produkt ze sušeného mletého oddenku kurkumovníku dlouhého nazýván. Kurkuma a její hlavní obsahová látka kurkumin jsou přitom nenápadný zázrak s velmi výrazným efektem. V přírodě byste totiž nenašli zase tolik látek s tak výraznými protizánětlivými a antioxidačními účinky.

K čemu všemu se dá využít? Například snižuje bolesti otoků artritických kloubů. Tlumí zánětlivá ložiska, přispívá k rychlejšímu hojení. Stimuluje paměť, potlačuje deprese. Spekuluje se i o tom, že dokáže zlepšit stav pacientů s Alzheimerovou chorobou a blokovat rozvoj zhoubných ložisek a lézí. Jen si musíte dát pozor na přehnané nekritické nadšení. Zmíněné pozitivní výsledky ještě povětšinou potřebují solidní ověření lékařskou studií. Přece jen, porce jinak hořké a zemité kurkumy, které spořádá za života průměrný Ind, stojí poměrově někde jinde než ty vaše. A není tedy stoprocentně jisté, kam až síla tohoto žlutého šafránu sahá. Při zánětu si ale čajovou lžičkou kurkumy určitě neuškodíte.

Aby břicho nebolelo

Je s podivem, jak dokážou často pomoct právě taková koření, která vás mohou při konzumaci rozplakat. Třeba ostrý zázvor. Nápad naloupat či nastrouhat štiplavý oddenek zázvoru lékařského se přitom datuje až někam k předhistorické Číně a brzy se rozšířil i do asijských tropů. Což bylo výtečné: Tady se totiž obyvatelé žijící v ne zrovna hygienických podmínkách často potýkali s nevolností, bolestmi břicha a průjmy. A právě na ně výtečně zázvor zabíral svou kombinací protizánětlivých a antibakteriálních účinků.

Kromě toho ještě snižuje cholesterol, stimuluje krevní oběh a činnost srdce. Tady je zapotřebí trochu zbystřit – je totiž jasné, že pokud si některé obsažené látky (třeba zingiberen a bisabolen) pohrávají s frekvencí vašeho srdečního tepu, jsou tu i rizika. Ne každý u zázvoru ustojí plnou dávku a vyhýbat by se mu měly děti a lidé s cukrovkou. Jinak se ale v odvaru ze zázvoru skrývá odpověď na křeče i bolesti z nevolností. Pokud vám žaludek rozhoupal let nebo dlouhá plavba, je čaj ze zázvoru s medem to pravé. A jako zázrak působí toto exotické koření při nachlazení a rýmě, tedy neduzích, se kterými se zase obyvatelé tropů na rozdíl od obyvatel Česka tolik nepotýkají.

Pálivostí proti bolesti

Mnozí z vás se při vyslovení sousloví „chilli papričky“ jen orosí. Oprávněně. Tento silný, ostrý a velmi aromatický plod, usušený a zpracovaný do podoby koření, je skutečně extrém. Za jeho pálivostí, která může být někdy povznášející a jindy ničivá, stojí hlavně účinná látka kapsaicin. A byť to může znít zvláštně, právě tento nositel pikantní chuti je unikátním prostředkem, jak se zbavit bolesti, zvláště té chronické. Lidské receptory pro vnímání bolestivých podnětů totiž papričky dokážou svým působením doslova přehlušit, a po prvotní „šokové“ fázi nastupuje fáze analgetická, tlumicí.

Po požití „kajenského pepře“ (jak je koření z chilli papriček nesprávně nazýváno) bude prostě mozek získávat méně podnětů o tom, že tělo něco bolí. K čemu to může být dobré? Pokud vás trápí agónie, její příčina sice nezmizí, ale podobně jako po požití prášků proti bolesti se budete cítit lépe. Podobně kapsaicin dokáže v rozumném množství „zklidnit“ žaludeční vředy, zahřát vaše prokřehlé klouby, zlepšit krevní cirkulaci a podpořit metabolismus. Dokonce zažene i hlad.

Zubařská péče z dávnověku

Když náhodou zabloudíte na ostrovy na severu Indonésie a uvidíte patnáctimetrový strom hřebíčkovec kořenný, asi byste nečekali, že právě odtud pocházejí malé „hřebíčky“, dnes používané v každé kuchyni. Do světa odtud skutečně měly dlouhou cestu. Pomohla jim však jejich nesporná pozitivní reputace a okouzlující vůně, za kterou stojí silice z fenolické sloučeniny eugenol. Ano, může být poněkud dráždivá. Ale na druhé straně funguje jako perfektní lokální anestetikum a pomáhá i s místní dezinfekcí. A to je hlavní důvod, proč toto koření můžete používat při tlumení bolestí zubů.

Jistě si přitom vzpomenete na své předky, jejichž jedinou alternativou v podobné situaci byla nejbližší kovárna a kleště zručného kováře-stomatologa. I proto byl hřebíček vyvažován zlatem. Dnes jej můžete využít pro tlumení zubních zánětů a bolestí nervů. Je znecitlivující a uklidňující. Jeho další účinná látka, karvakrol, má jako bonus efekt antimikrobiální, antifungální a částečně antivirový. Je to prostě kapesní lékárna sbalená na cesty. Mimochodem, věděli jste, že z každého jednoho vzrostlého stromu se dají sklidit jen čtyři kilogramy tohoto zázraku?

Kudy chodí, tudy pomáhá

Což takhle snítku rozmarýnu? Na pečené maso, proč ne. Hezky jej tím provoníte. Jenže význam rozmarýnu lékařského přesahuje gastronomické pásmo a brzy si uvědomíte, že tu nemáte co do činění s nějakou přímořskou hluchavkou. Funguje i jako účinný lék proti kašli – je to přírodní antiseptikum proti zahlenění plic. A to je teprve začátek. Uvolňuje navíc zažívací trakt, čistí jej zvýšenou koncentrací tříslovin a je lehce močopudný. Zlehka také „masíruje“ vaše cévy, odstraňuje únavu a vyčerpání.

Rozmarýn zvyšuje krevní tlak, a tím vás startuje z útlumu do normální aktivity. Prospívá vaší pleti, odpuzuje hmyz. Nenápadný rozmarýn má prostě široký záběr. Nicméně není úplně univerzální a pro každý z popsaných efektů byste ve vašich kořenkách našli ještě něco o drobet účinnějšího. Rozmarýn lékařský ale zvládne toto všechno dohromady. Jestli je v něčem unikátní, je to ve schopnosti potlačovat nejrůznější nežádoucí reakce, které se týkají vdechování. Ano, je vynikající proti pylovým alergiím. V současnosti se jedná o intenzivně zkoumanou rostlinu, protože alergie jsou velkou komplikací života spousty lidí.

Všední zázrak

Žádná exotika, ale ta nejobyčejnější klasika. Kmín. Pro někoho naprostý plevel a zbytečnost, která plave v hrnci s vařenými bramborami „jen tak pro chuť“, nebo se drobí z kůrky chleba. Ve skutečnosti se ale jedná o jednu z nejstarších kořenících položek na světě. Proč? Kmín totiž po tisíciletí pomáhá lidem s trávením, a to i dost nestravitelných věcí. Obsahuje totiž karvon, látku, která potlačuje vedlejší aktivity žaludku. Třeba nadýmání, plynatost a křeče, které obvykle zažijete, když sníte něco, co vám úplně nesedí. 

TIP: Voňavoučké koření: Rostlinky, za které se kdysi platilo zlatem

Lidé se naučili, že pokud k připravovanému pokrmu přidají pár usušených semínek, výrazně tím zvýší jeho stravitelnost. Proto se kmín podával i při různých virových onemocněních trávicího traktu a také ve formě odvarů jako pomoc na žaludeční (a menstruační) křeče. Dnes se doporučuje i při nachlazení, protože má schopnost uklidňovat bolavý krk. Vyzkoušejte a uvidíte. Minimálně zjistíte, že ono chlebové „kmínové“ aroma uklidňuje váš podrážděný nervový systém. 

K zakódování a jemnému doladění našich vzpomínek dochází během extrémně nízké činnosti mozkových vln (tzv. delta-vln), což je fakt odborníkům léta známý. Dlouho se však nevědělo, jak přesně ukládání probíhá, a detaily procesu odhalila teprve nedávná studie: Během spánku se většina neuronů v mozkové kůře vypne, nicméně ještě před „vytažením klíčků ze zapalování“ značně vzroste aktivita především v hipokampu, tedy v části mozku zpracovávající vzpomínky. Ihned poté se převážná část mozkové kůry odmlčí. 

TIP: Chcete si pamatovat své sny i po probuzení? Vědci radí, jak na to!

Vědci dlouho předpokládali, že vzpomínky vznikají během této fáze „ticha“. Jenže jak? Nová studie ukázala, že ticho není úplné: V hipokampu zůstane aktivních několik klíčových mozkových buněk, jež pečlivě pracují dál a ukládají naše vzpomínky. Delta-vlny tak zřejmě představují jakési oznámení ostatním mozkovým buňkám, že několik důležitých neuronů nyní potřebuje klid na práci v osamění.

Zápach na dvoře krále Slunce: Jaké byly hygienické podmínky ve Versailles?

Za veškerou pompou versailleského dvora, který imponoval celé Evropě, se skrývaly stísněné příbytky, úděsné sanitární poměry, málo tepla, mnoho špíny i větrné a nezdravé okolí. Pověstný a vyhledávaný dvůr „krále Slunce“ nebyl zdaleka pohádkovým místem, jak by se mohlo zdát...

Když je otcem neznámý vojín: Znásilnění ženy vojákem bylo v minulosti běžné

Kdo je otcem dítěte? Někdy matka neví, nebo nechce sdělit – pro tyto případy znalo právo pojem „Neznámý vojín“, který sloužil jako uspokojivá odpověď pro úřady...

Duel nahých šlechtičen: Proč se rakouská kněžna poprala s hraběnkou?

Hájení vlastní cti s pistolí v ruce že by bylo výlučně mužskou záležitostí? Za ranního rozbřesku se často utkávaly v souboji i ženy. V případě souboje rakouské kněžny Pauline Metternichové a hraběnky Anastázie Kielmannseggové šlo dokonce o souboj „nahoře bez“

Komenský sexuální osvěty: Karel Obrátil zachytil erotiku českého venkova

Období národního obrození charakterizoval mimo jiné znovuprobuzený zájem o lidovou slovesnost a folklor. Své místo však dostala pouze tvorba dokazující mravní vyspělost českého národa. Světlou výjimkou byla díla Karla Jaroslava Obrátila, který se věnoval například erotice a sexualitě...

První úspěšný císařský řez podstoupila manželka Jana Lucemburského

Císařský řez dnes patří k běžným chirurgickým zákrokům. Ten úplně první, při němž nezemřela ani matka ani dítě, se uskutečnil v roce 1337 v Praze. Syna zde porodila Janu Lucemburskému jeho druhá manželka Beatrix Bourbonská...

Prostituce ve středověku: Proč církev tolerovala hampejzy?

Ne nadarmo se o prostituci říká, že je nejstarším řemeslem na světě. Lidstvo doprovázela od pradávna a tolerance k ní se ve společnosti prostupně proměňovala. Stejně tak tomu bylo i ve středověkých Čechách. Někdy nechávali radní prostitutky pracovat, jindy je nemilosrdně vyháněli z měst...

Zikmund Lucemburský a Barbora Celská: Císařský pár spojovala velká náruživost

Barbora Celská se Zikmundem Lucemburským patřili k k nejkrásnějším párům v Evropě. Co je spojovalo? Tělesná náruživost, láska k přepychu, touha po moci a bezstarostném způsobu života a nebývalá ctižádostivost...

Upír ze švédské bažiny: Kdo byl tajemný muž z Bockstenu?

V roce 1936 nalezl sedlák na okraji bažiny zvané Bocksten ve švédské provincii Halland zachovalé tělo muže, které je datováno do pokročilého 14. století. Kdo byl onen tajemný muž a proč měl srdce probodnuté dřevěným kůlem?

Mučení a krutá smrt: Proč Římané pronásledovali křesťany?

Proč křesťané umírali v římských arénách? Aby uhasili žízeň Římanů po pomstě, ale i po zábavě…

Manželka vlastizrádce: Co čekalo Josefu Slánskou po zatčení manžela?

Osudy generálního tajemníka ÚV KSČ Rudolfa Slánského byly už mnohokrát popsány. Co však dnes víme o jeho manželce Josefě?

Mezinárodní vesmírnou stanici ISS udržuje na zvolené oběžné dráze systém palubních počítačů, známý jako Data Management System. Počítače ale, jak známo, velmi rychle zastarávají a týká se to i počítačů na oběžné dráze. Evropští a ruští inženýři nedávno definitivně potvrdili úspěch významného zákroku, kterým zhruba před rokem vylepšili počítačový systém ISS.

Otevřená operace srdce

Zní to jednoduše, ale podobné zásahy bývají ve vesmíru velmi komplikované. Podle představitelů Evropské kosmické agentury ESA to bylo jako otevřená operace srdce orbitální stanice. Tak jako obvykle, specialisté tento zákrok nejprve důkladně naplánovali a otestovali na Zemi. Hlavní důraz přitom kladli na to, aby nedošlo k žádnému ohrožení stanice a především jejích obyvatel. 

Jakékoliv opravy či upgrady zařízení na oběžné dráze jsou obvykle velmi časově náročné. Doposud bylo nutné takové zařízení nebo jeho komponenty dopravit na Zemi, tam provést požadované úpravy a zařízení opět vyslat na oběžnou dráhu. Evropský a ruský tým ale vyvinuly nový technologický postup, který zkracuje trvání takových zásahů z půl roku na pár dní.

TIP: Vesmírní údržbáři: Astronauti NASA vyrazili ven a opravili vadnou pumpu

Možnost vyrábět náhradní díly přímo na palubě a provádět opravy přímo ve vesmíru by mohla pomoci Mezinárodní vesmírné stanici přežít do roku 2030. Vesmírní inženýři by také získali cenné zkušenost pro budoucí orbitální projekty, včetně připravované lunární orbitální základny Lunar Gateway, která by měla sloužit jako vstupní brána na Měsíc.

Akademik Lomonosov je první ruská plovoucí jaderná elektrárna. Její stavba a příprava trvala od jara roku 2007 až do léta 2019. Je vybavena 2 tlakovodními reaktory o celkovém elektrickém výkonu 70 MW. 144 metrů dlouhé plavidlo o výtlaku 21 tisíc tun nemá vlastní pohon a při přemísťování musí být taženo remorkéry.

Plovoucí elektrárna by měla zajišťovat elektrickou energii v nouzových situacích, zejména v severních oblastech Ruska, které se velmi těžko zásobují ze standardní rozvodové sítě. Prvním místem, kde je tato pozoruhodná jaderná elektrárna nasazena, se stalo čtyřtisícové městečko Pevek na Čukotce, společně s okolními nalezišti ropy a zemního plynu.

TIP: Přinesou plovoucí elektrárny revoluci ve využití jaderné energie?

Letos 9. září dorazil Akademik Lomonosov na své kotviště u Peveku. Před pár dny tam začal dodávat elektřinu a stal se tím nejsevernější jadernou elektrárnou na světě. Experti varují, že plovoucí jaderná elektrárna představuje značné riziko, protože by při případné katastrofě bylo velmi obtížné zasahovat. Plavidlo si proto vysloužilo přezdívky „plovoucí Černobyl“ nebo „jaderný Titanik“.