Intenzivní letecká doprava, která přepravuje velké množství lidí po celém světě, se v dnešní době stala významný rizikovým faktorem při šíření závažných infekcí. Nový koronavirus je jenom nejnovějším v řadě případů, kdy kvůli obavám ze šíření nebezpečného viru řada zemí zahájila kontroly cestujících na letištích, z nichž se stala možná ohniska nákazy.

Výzkumy ukazují, že se na letištích opravdu nachází množství patogenních virů, například v dětských koutcích, na tlačítkách, na přepážkách a všude možné, a že se tam lidé mohou nakazit. Podle nové studie mezinárodního týmu odborníků by ale stačilo překvapivě málo, aby se šíření infekcí skrze letiště významné pokleslo.

TIP: Sušáky na ruce prý šíří tolik bakterií, že představují hrozbu veřejnému zdraví

Jde o to, aby si lidé na letištích pořádně myli ruce. Podle dřívějších průzkumů si po použití toalety myje ruce jen 70 procent lidí. Polovina z nich to navíc dělá špatně, takže mytí není dostatečně účinné. Kdyby si podle vědců začali účinně mít ruce lidé na pouhých 10 významných mezinárodních letištích, zpomalí se šíření infekčních virů o 37 procent. A kdyby se mytí rukou na letištích celosvětově zlepšilo o 10 procent, šíření patogenů by se díky tomu zpomalilo o 24 procent.

Sexuální pracovnice jednoho z největších nevěstinců světa jsou považovány za méněcenné. Jejich těla se po smrti házela do neoznačených hrobů nebo do řeky. Tedy až doposud. Hamida Begum se stala první sexuální pracovnicí z bangladéšské vesnice Daulatdia, která měla formální islámský pohřeb.

Jako kdyby umřel pes...

U hrobu Hamidy Begum se minulý týden shromáždily desítky plačících žen, které se přišly rozloučit se svou družkou. Plakaly ale také kvůli symbolickému průlomu, který její pohřeb představoval. V muslimské Bangladéši je prostituce sice legální, mnozí ji ale považují za nemorální. Trnem v oku je především místním náboženským vůdcům.

Rodina Hamidy se připravovala na pohřeb své milované do neoznačeného hrobu, sdružení sexuálních pracovnic ale dokázalo přesvědčit místní úřady k vyjednávání s místními náboženskými vůdci. Islámský imám se zpočátku zdráhal žádosti vyhovět. Poté, co se jej šéf místní policie Ashiqur Rahman zeptal, zda islám výslovně zakazuje pohřební ceremoniál nevěstkám, ale nakonec k obřadu svolil.

Pohřeb Hamidy Begum tak boří diskriminační tabu uplatňované desítky let. Samotného pohřebního rituálu se zúčastnilo okolo 200 truchlících a okolo 400 dalších se připojilo k modlitbám. Komunitu nevěstek podpořily místní úřady, radní i představitelé regionální policie. Obecní radní Jalil Fakir vyjádřil v souvislosti s pohřbem Hamidy Begum naději, že definitivně skončila smutná praxe a i ženy pracující v sexuálních službách se po smrti dočkají důstojného zacházení.

TIP: Bangladéšská Dháka: Nejhorší místo na světě

Lidskoprávní organizace upozorňují, že jen v Daulatdii pracuje v sexuálních službách okolo 2 000 žen, které každý den obslouží okolo 3 500 sexuchtivých klientů. Velká část místních nevěstek je zde zadržována proti své vůli bez možnosti místo opustit. Daulatdia je proto považováno za jeden z největších nevěstinců na světě.

Kdo by nechtěl udělat malý krůček, který bude velkým skokem pro lidstvo? Příznivci vesmírných letů teď mají velmi zajímavou příležitost. NASA shání nové astronauty do programu Artemis. Vybraní uchazeči dostanou šanci, aby se podíleli na návratu lidstva na Měsíc, po neuvěřitelných padesáti letech.

Za hranice lidského poznání

Pro našince má výzva NASA bohužel několik nepříjemných omezení – budoucí astronauté musí být občany Spojených států. Dalším požadavkem je vysokoškolské vzdělání v přírodovědném či technickém oboru anebo certifikát pilota. Uchazeč by měl alespoň dva roky odborně působit v svém oboru, případně mít nalétáno nejméně tisíc hodin v kokpitu tryskového letounu, v případě pilotů.

Lidé, kteří splňují tyto podmínky, se mohou přihlásit letos mezi 2. a 31. březnem. Součástí přihlášení do programu je dvouhodinový online test, a také test fyzické zdatnosti, který odpovídá nárokům NASA pro posádky dlouhodobých vesmírných letů. NASA vyzvala všechny způsobilé Američany, aby zvážili tuto výzvu posunout hranice lidského poznaní.

TIP: NASA se vrátí na Měsíc. Co tam ale astronauté budou dělat?

Vybraní Američané zahájí výcvik v roce 2021. Zřejmě se budou nejprve podílet na misích pro Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Po roce 2024 by měli vyrazit na Měsíc v programu Artemis. NASA plánují na konci dvacátých let spustit dlouhodobý průzkum Měsíce a také rozběhnout přípravy pro ještě náročnější průzkum Marsu.

Sépie dostaly do vínku podobné oči jako lidé, v mozku však nemají řádné centrum vyhrazené vidění. Vědci z University of Minnesota se proto rozhodli zrak hlavonožců otestovat a jako první zjišťovali, zda dovedou vnímat prostorovou hloubku.

TIP: Proč chodí kudlanky do kina se 3D brýlemi? Kvůli výzkumu hmyzího vidění

V rámci experimentu zhotovili speciální modro-červené 3D brýle, jaké se používají například v kinech. Poté je přilepili sépii k hlavě, aby skrz ně musela pozorovat okolí. Následně počkali, až zvíře vyhládne, a pustili mu 3D záběry plovoucích krevet. S uspokojením pak sledovali, jak sépie reaguje na potenciální kořist, čímž se jejich hypotéza potvrdila.

Jedním z mála lidí, kteří se postavili zvůli inkvizitora Jindřicha Bobliga z Edelstadtu, byl mladý losinský farář Tomáš König (kolem 1650–1683). V září roku 1680 vyslechl úpěnlivé prosby o smilování tří upalovaných žen za to, že obvinily nevinné. Jako jejich zpovědník však kromě toho moc dobře věděl o vyšetřovací praxi tribunálu a také o tom, že Boblig nutil mučené ženy udávat jména místních duchovních. Otřesený König se o tři dny později setkal se sobotínským farářem Eusebiem Leandrem Schmidtem a Jiřím Lachnitem, kaplanem z Rapotína, aby sestavili písemný protest proti používání tortury a vystupování celého inkvizičního tribunálu.

TIP: Inkvizitor Boblig a čarodějnické procesy na losinském panství

Petici poslali olomouckému biskupovi, ovšem biskupství s ní razantně nesouhlasilo a v atmosféře strachu vzali všichni až na Königa svá slova zpět. Boblig poté štval proti protestujícím duchovním i prosté lidi. O Königovi například prohlásil, že je „gravidní čarodějnictvím“. Poté jeho kuchařku a hospodyni Moserovou na faře místní přepadli a chtěli na jejím těle hledat ďáblovo znamení, či možná spíše známky přestálého těhotenství, když se rozšířily pomluvy, že König má s ženou poměr. Moserová byla nakonec zatčena, donucena k přiznání a upálena. Königa sice od konce podobného tomu Lautnerovu zachránilo přeložení na jinou faru, brzy na to však zemřel.

Supermikrochirurgie zahrnuje nesmírně delikátní rekonstrukční chirurgické zákroky, které musejí být extrémně přesné. Většinou jde o propojování ultratenkých cév, o průměru menším než 1 milimetr, aby se obnovila jejich původní funkce. Doposud to měli na starost ti nejlepší chirurgové, teď by jejich práci, alespoň z části, mohli převzít roboti, jako je nový systém Musa.

Supermikrochirurgického robota Musa vyvinul nizozemský startup Microsure. Musa nepracuje vyloženě autonomně. Je řízený chirurgem a přenáší pohyby jeho lidských rukou do precizních akcí robotických končetin. Hlavním důvodem využití takového robota je, že lidé roboti nejsou a i tomu nejlepšímu chirurgovi se může zatřást ruka. Když se na operování podílí Musa, měla by být supermikrochirurgie pro pacienta bezpečnější.

TIP: Čínský automatický zubař poprvé voperoval implantát bez lidské asistence

Jedním z častých využití supermikrochirurgie je léčba lymfedému, tedy otoku vzniklého narušením mízní soustavy, k němuž bohužel dochází například po léčbě rakoviny prsu. Tvůrci Musy otestovali jeho možnosti v klinickém testu, kterého se účastnilo 20 pacientů s lymfedémem, z nichž část operovali chirurgové s pomocí robota. Výsledky jsou velmi slibné a zákroky, na nichž se podílel Musa, významně zlepšily kvalitu života pacientů.

Vědcům z newyorského Rochester Institute of Technology se podařilo vystopovat mládě obří planety. Jde skutečně o mladičkou exoplanetu – její mateřská hvězda se podle vědců zrodila před pouhými 5 miliony let a je tak zhruba tisíckrát mladší než naše Slunce. Zároveň jde o nejbližší takto mladou obří planetu – nachází se v jižním souhvězdí Chameleona a od Země ji dělí zhruba 330 světelných let.

TIP: Exoplaneta K2-33b je možná jedním z nejmladších světů, jaký jsme kdy objevili

Nově objevená planeta nese jméno 2MASS 1155-7919 b. Podle toho, co víme, jde o temný a chladný objekt, který je zřejmě stále ještě ve stavu zrodu. Svou hvězdu obíhá ve vzdálenosti asi 600 astronomických jednotek (tedy násobků vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí). Jak tato mladá obří planeta mohla skončit tak daleko od své „mateřské“ hvězdy, je pro vědce zatím záhadou. Hmotnost této planety odpovídá přibližně 10 Jupiterům, což se blíží horní hranici pro možnou velikost planety. Nad touho hranicí už nejde o plynné obry, nýbrž o hnědé trpaslíky.

Jen málokterá značka má takovou setrvačnost jako „mýdlo s jelenem“. Legendární výrobek zrozený roku 1891 ve firmě Johanna Schichta přežil všechny moderní vymoženosti a vyrábí se dodnes.

Už před více než 100 lety se bez něj neobešla snad žádná hospodyně a ještě na začátku 21. století se ho prodávaly miliony kusů ročně. Jelen ve skoku je také hrdinou jedné z prvních filmových reklam, když svádí vítězný boj se špinavými čertíky, kteří sužují pradlenu u necek s valchou. Dodnes se dochovaly smaltované reklamní cedule i barevné plakáty s jelenem, kdy a proč se ale toto logo na kostkách Schichtova mýdla poprvé objevilo, známé není. Symbol jelena byl navíc zpočátku používán i pro jiné produkty a ve více verzích.

Osvobození od námahy

Rodina získala licenci na výrobu mýdla už v roce 1848, kdy ještě firma sídlila v Rynolticích. Jelena jako ochrannou známku si ale Schichtové zaregistrovali až roku 1891, kdy už devět let fungoval moderní provoz na střekovském nábřeží v Ústí nad Labem. Mýdlo s jelenem se prodávalo ve stamilionech kusů a leckdo se chtěl na jeho úspěšnosti přiživit, takže Schichtové bojovali s padělateli a zdůrazňovali, že padělek nikdy nedosáhne kvalit jejich receptury. Reklamní letáky začátkem minulého století hlásaly, že šlo o „výborné mýdlo na velmi špinavé prádlo“ hlavně pro dělnickou třídu.

TIP: Čistota půl zdraví: Jak mýdla z Marseille dobyla svět 

Mýdlo přežilo druhou světovou válku i znárodnění a změnu firmy na Severočeské tukové závody. Přečkalo také pád režimu v roce 1989 a dále se vyrábělo i úspěšně exportovalo. Roku 2002 ale Setuza z ekonomických důvodů jeho výrobu zastavila a převedla ji na Slovensko k externí firmě. Ta ovšem roku 2005 také přestala mýdlo vyrábět a už to vypadalo, že jedna z nejdéle existujících českých značek z trhu zmizí. Roku 2006 se však podnik rozhodl produkci obnovit, a to dokonce v Česku, i když ne přímo v Ústí. Po krachu Setuzy dnes mýdlo s jelenem vyrábí a prodává nástupnická společnost Schicht.

Antarktida – kontinent sněhu, ledu a tučňáků, se otepluje přímo před našima očima. Potvrzuje to i nový teplotní rekord, který hlásí posádka argentinské výzkumné základny Esperanza. 6. února 2020 zde vědci naměřili zneklidňujících 18,3 °C. Pokud bude tato teplota potvrzena, půjde o nejvyšší teplotu, jakou jsme kdy naměřili v kontinentální Antarktidě.

Dosavadní teplotní rekord Antarktidy měl přitom hodnotu 17,5 °C. Na tuto hodnotu se vyšplhal teploměr 24. března 2015. Aktuálně naměřená teplota je zároveň druhou nejvyšší, jaká kdy byla naměřena jižně od 60° zeměpisné šířky. Vyšší teplotu jsme zaznamenali pouze na ostrově Signy v souostroví Jižní Orkneje. V lednu 1982 tam bylo 19,8 °C.

TIP: Evropu trápí mrazy, Arktidu zasáhlo až strašidelně teplé počasí

Dlouhodobá data ukazují, že Antarktický poloostrov se za uplynulé půlstoletí ohřál asi o 3 °C. Množství ledu ztraceného ročně z antarktické ledové pokrývky se mezi lety 1979 a 2017 zvýšilo nejméně šestkrát. Nový rekord vědci zaznamenali v severozápadní části kontinentu. Tato část paří k místům, která se podle měření oteplují nejvyšší rychlostí.

Nově naměřená teplota se stane oficiálním rekordem, až ji potvrdí Světová meteorologická organizace WMO. Podle vyjádření představitelů WMO jde ale v tomto případě spíše o formální proceduru. Okolnosti prý nasvědčují tomu, že s potvrzením rekordu nebude problém.

Epidemie koronaviru, která ochromuje Čínu, má k dnešnímu dni již více než 60 tisíc nakažených a vyžádala si již přes 1 300 obětí. Kromě toho ale obrátila život milionům lidí uvězněných v nemocniční izolaci i v domácí karanténě.

Patří mezi ně i Pan Shancu – amatérský běžec z Chang-čou ležícího asi 200 km jihojihozápadně od Šanghaje. „Již několik dnů jsem nebyl venku a už se to nedalo vydržet,“ nechal se slyšet mladý muž. Rozhodl se proto, že vynucené nicnedělání vymění za pohyb a vyrazil na trať maratonského závodu.

Jeho maraton byl o to těžší, že jej musel absolvovat v uzavřeném prostoru svého bytu. Maratonskou vzdálenost 42 195 metrů zvládl za 4 hodiny, 48 minut a 44 sekund, což je zhruba o dvě hodiny pomalejší než jeho osobní rekord. V součtu urazil dokonce více než předepsaných 42 kilometrů, neboť svůj necelých osm metrů dlouhý okruh absolvoval celkem 6 250×.