Letadlem, vlakem, nebo autem? Jaký způsob cestování je nejbezpečnější?
Mnozí z nás trpí až panickým strachem z létání, zatímco do auta denně usedáme bez váhání. Statistiky však mluví jasně: Obavy z letadel jsou zcela zbytečné, zatímco smrt číhá právě na silnici
Jen za rok 2015 přepravila letadla komerčních společností v EU přibližně 918 milionů pasažérů, přičemž obětí bylo ve stejném období „pouze“ 155. Zmíněná statistika je však mírně zavádějící, protože mezi léty 2010 a 2014 zahynulo při haváriích linkových letů jen 33 lidí: Loni číslo poskočilo kvůli nešťastnému Airbusu A320, jenž se 24. března zřítil na trase z Barcelony do Düsseldorfu ve francouzských Alpách. Na vině ovšem nebylo selhání stroje, nýbrž pilot Andreas Lubitz, který letadlo navedl přímo do hory. Nikdo ze 150 lidí na palubě nepřežil.
Smrt číhá na silnicích
Daleko větší riziko než ve vzduchu na nás čeká za volantem osobního automobilu: V roce 2015 zahynulo na silnicích EU přibližně 26 tisíc lidí. Nejnebezpečnější jsou vozovky v Rumunsku, kde při nehodách zemře 95 osob na každý milion obyvatel. V České republice se jedná o 63 úmrtí.
Rok 2015 byl přitom rekordní v pozitivním slova smyslu, neboť se poprvé v historii EU v některých členských zemích snížil počet obětí silničních nehod připadajících na milion obyvatel pod čtyřicet. Jednalo se o sedm států, mimo jiné o Švédsko, Maltu, Nizozemí či Velkou Británii. Zároveň v žádné členské zemi nepřesáhl uvedený počet hranici sta obětí, což představovalo další historické prvenství.
Osm procent všech smrtelných zranění na silnicích Evropské unie utrpí cyklisté. K fatálnímu střetu osobních vozidel s jezdci na kolech dochází nejčastěji (konkrétně v 57 % případů) ve městech a obcích, přičemž 79 % obětí představují muži. Zdaleka nejvíc cyklistů zemře na nizozemských silnicích, kde jsou lidé na kolech každoročně účastníky zhruba čtvrtiny nehod.
TIP: Víme, na co zemřete: 5 nejčastějších příčin smrti podle WHO
Mnohem bezpečněji – i když v porovnání s letadlem pořád méně – bychom se měli cítit ve vlacích. Při nehodách na železnici totiž v roce 2015 v EU zemřelo nebo utrpělo vážné zranění 1 896 lidí. Zhruba dvě třetiny těchto obětí přitom připadají na pouhé čtyři země, konkrétně na Polsko (639), Německo (363), Maďarsko (158) a Francii (150). Naopak v Irsku, Lucembursku a Lichtenštejnsku loni ke smrti na dráze nedošlo. Průměrně si každé vlakové neštěstí v EU vyžádá 0,74 oběti.
Česko v roce 2015
- Auta: 5 160 000 vozidel, 93 000 nehod, 669 obětí
- Vlaky: 176 600 000 cestujících, 94 nehod, 82 obětí
- Letadla: 12 672 000 cestujících, 4 oběti rekreačních letů
Další články v sekci
Velké a Malé Magellanovo mračno spojuje proud hvězd a proud plynu
Slavné trpasličí galaxie jsou jako perly navlečené na niti dlouhé 43 tisíc světelných let
Velké a Malé Magellanovo mračno jsou dvě slavné trpasličí nepravidelné galaxie, a zároveň dva největší satelitní průvodci Mléčné dráhy. Mezinárodní tým astronomů, vedený odborníky z britské Univerzity v Cambridgi, nedávno zjistil, že tyto dvě trpasličí galaxie k sobě nepoutá jen podobné jméno. Ukázalo se, že Velké a Malé Magellanovo mračno navzájem spojuje proud hvězd, který se táhne na vzdálenost 43 tisíc světelných let. Obě galaxie zároveň propojuje i přibližně souběžný proud plynu.
Pozorování observatoře Gaia
K těmto závěrům astronomové došli po prozkoumání první várky dat, kterou na Zemi poslala Gaia, vesmírná astrometrická observatoř Evropské kosmické agentury (ESA). Observatoř Gaia sestavuje 3D mapu hvězd v našem vesmírném sousedství. Měla by přesně zaznamenat polohu asi 1 miliardy hvězd Mléčné dráhy po celé obloze a také sleduje jejich změny v čase.
TIP: Velké Magellanovo mračno: Nejjasnější satelit Mléčné dráhy
Vědci se už dlouho domnívali, že kolem Magellanových mračen mohou být hvězdné proudy. Až do teď je ale nikdo neobjevil. Přinejmenším část nalezeného proudu by měly tvořit hvězdy vytržené Velkým mračnem z Malého mračna. Zbytek zřejmě představují hvězdy Velkého Magellanova mračna, které svou gravitací vytáhla ven Mléčná dráha.
Další články v sekci
Nová levná solární čistička zajistí pitnou vodu pro miliony lidí
Bez čisté vody to není ono. Výkonná čistička za pár korun ji pořídí kdekoliv
V dnešním světě nemá přístup k čisté vodě kolem 700 milionů lidí a mnoho dalších na tom není s čistou vodou nijak zvlášť dobře. Pro čistění vody se v chudých oblastech světa využívají různá zařízení, včetně solárních odpařovacích čističek. Ty jsou sice dostupné ale nejsou příliš účinné.
Vědci proto zásadně vylepšili solární čističku a vyvinuli velmi levný, jednoduchý a přenosný model, který čistí vodu 2,4× rychleji, než ty nejlepší komerčně dostupné solární čističky.
TIP: Větrem poháněné kondenzační zařízení získá 40 litrů pitné vody ze vzduchu denně
Princip solárního čistění vody je jednoduchý. Čistička pomocí energie ze slunečního záření vypaří vodu a tím z ní odstraní soli, nečistoty a choroboplodné zárodky. Pořizovací cena nového zařízení by měla být 1,6 dolaru (přibližně 40 Kč) na 1 čtvereční metr čističky, při výrobě ve velkém množství ještě méně.
Další články v sekci
Bizarní obrana: Nově objevený druh gekona může vyskočit z kůže
Gekon z Madagaskaru se při střetnutí s dravcem raději vzdá šupin, než by přišel o život
Ve vápencovém krasu na Madagaskaru nedávno objevili nový druh gekona, který dostal jméno Geckolepis megalepis. Má na těle veliké šupiny a umí s nimi skvělý trik, který mu může zachránit život.
Když ho chytí nějaký predátor do tlamy, tak tento gekon může doslova vyskočit z kůže. Uvolní své šupiny, které zůstanou predátorovi, a sám se spasí útěkem.
Podobný trik umí i někteří další gekoni, ale gekon Geckolepis megalepis má největší šupiny ze všech, a jejich ztráta je na gekonovi velmi dobře vidět. Vypadá, jako by ho někdo oloupal.
TIP: Evoluce ve městech: Ještěrky se mění, aby přežily v městské džungli
Jeho šupiny měří až 6 milimetrů, což je vzhledem k celkové délce gekona kolem 7 centimetrů doopravdy hodně. Po odpadnutí šupin není na gekonovi patrné žádné zranění ani krev, a po nějakém času mu dorostou nové šupiny, k nerozeznání podobné těm předešlým.
Další články v sekci
Hawker Typhoon: Stíhací bombardér, který si piloti příliš neoblíbili
Hawker Typhoon byl po Spitfiru druhým nejrozšířenějším stíhacím typem RAF sloužícím v závěrečné polovině války v Anglii a v severozápadní Evropě
Letouny Typhoon se uplatnily zejména v roli stíhacích bombardérů a důležitý part sehrály během bojů na kontinentě po otevření fronty v Normandii. Zejména užití neřízených raketových střel typhoonům vysloužilo pověst ničitelů tanků, byť ve skutečnosti, kvůli nepřesnosti raket, reálně zničily pouze malý počet německých obrněnců. Velmi úspěšné byly také při útocích pumami na bodové cíle, přičemž piloti často užívali techniku střemhlavého bombardování. Letoun vznikl na základě specifikací F.18/37.
Prototyp vzlétl 24. února 1940. Dodávky sériových Typhoonů Mk.IA začaly v červenci 1941 a posléze vzniklo 3 270 exemplářů. Typhoon měl za sebou velmi obtížný operační start a dlouho se nad jeho kariérou vznášela hrozba zastavení výroby. Službu zprvu komplikovaly potíže s pohonnou jednotkou a s nedostatky v konstrukci draku, které se odrážely na vysokém počtu havárií.
Hawker Typhoon Mk.IB
- Rozpětí: 12,67 m
- Délka: 9,74 m
- Vzletová hmotnost: 5 171 kg
- Max. rychlost: 652 km/h
- Dostup: 10 365 m
- Dolet: 821 km
- Pohonná jednotka: 1× řadový Napier Sabre IIA o 1 626 kW
- Výzbroj: 4× 20mm kanón, 8× neřízená 27kg raketa nebo až 908 kg pum
- Osádka: 1 muž
- Uživatelé: Austrálie, Velká Británie, Kanada, Nový Zéland
Velení stíhacího velitelství také nejdříve přesně nevědělo, co si s tímto typem vlastně počít. Pro stíhačkové boje nad západoevropským bojištěm se příliš nehodil. V malých výškách sice dosahoval velmi dobrých výkonů, ale rychle ztrácel svou hodnotu s přibývajícími metry. Nakonec se typhoon našel v roli stíhacího bombardéru a po vylodění v Normandii sehrál důstojný part při podpoře spojeneckého postupu Francií, Belgií, Nizozemskem i vlastním Německem. Piloti si jej však nikdy skutečně neoblíbili.
Další články v sekci
Konec tahání se s nákupem: Tahle robotaška vám donese nákup až domů
Jak bude vypadat cestování a nákupy v budoucnosti? Místo tašek a kufrů budeme využívat transportní roboty
Bostonská společnost Piaggio Fast Forward představila nového osobního transportního robota. Kulatý, 66 centimetrů vysoký robot, se dokáže fungovat ve dvou režimech – podobně jako taška na kolečkách může následovat svého majitele. Na již známé trase se ale dokáže pohybovat i zcela autonomně.
Robot, pojmenovaný Gita, je ovládaný pomocí WiFi signálu, disponuje i kamerovým systémem a senzory, které mu umožňují orientaci v prostoru. Dokáže okamžitě reagovat na pohyb svého majitele, pokud se například zastavíte u přechodu, zůstane stát také.
Ve svém nitru ukrývá robot úložný prostor, ve kterém je schopen přepravit náklad až do hmotnosti 18 kilogramů. Přístup do úložného prostoru je chráněný senzorem se snímačem otisků prstů. Svůj obsah tak vydá pouze svému majiteli. Na jedno nabití dokáže Gita fungovat až osm hodin a dokáže vyvinout rychlost až 35 kilometrů v hodině.
Další články v sekci
Čísla zakletá v kameni: Nerozluštěná záhada pyramid v Gíze
Egyptské pyramidy, ale i gotické a barokní stavby nás dodnes udivují precizním provedením a propracovanou výzdobou. Při bližším pohledu však odhalují ještě další, méně známou tvář. Dávní stavitelé do nich totiž často ukryli i číselné vzorce naznačující, že jejich vědomosti sahaly podstatně dál, než si myslíme
Už staří Sumerové chápali některá čísla jako posvátná, staroindické texty je dokonce považovaly za bráhmovská čili božská a jako taková je vzývaly a zaříkávaly. O rozvinutí číselné symboliky v řecké kulturní oblasti se zasloužil známý filozof Pythagoras: Mimo jiné odvodil vztah čísla a tónu a zavedl termín „hudba sfér“, jenž vyjadřoval matematicko-hudební harmonii vesmíru.
Seriál o symbolice čísel velkých staveb
- Pyramidy v egyptské Gíze
- Symbolika čísel v Bibli
- Katedrála Notre-Dame v Chartres
- Bazilika Saint-Remi v Remeši
- Santiniho Zelená hora
Židovská tajná nauka kabala (viz Kosmické zákony v číslech) stojí celá na mystice čísel, jejíž pochopení může vést až k poznání tajemství stvoření. Je proto logické, že se tato symbolika promítla do staveb hrobek a chrámů, které jsou pomyslně napojeny na božský svět.
Pyramidy v egyptské Gíze: Nerozluštěná záhada v písku
Matematické, astronomické a možná i četné další znalosti našich předků se podle mnohých odborníků ukrývají v monumentálních egyptských pyramidách. Zřejmě nejznámější a stále nejzáhadnější zůstává starověký div světa, ležící nedaleko Káhiry: pyramidy v Gíze.
Tamní největší pyramida – Chufuova nebo také Cheopsova – má čtvercovou základnu o straně dlouhé 230 m, což odpovídá asi miliardtině vzdálenosti Marsu od Slunce. Původní výška stavby činila 146,59 m. Údajně není náhodou, že přibližně stejné číslo, ovšem v milionech kilometrů, vyjadřuje vzdálenost Země od Slunce. A další zajímavé cifry: Vydělíme-li obvod pyramidy dvojnásobkem její výšky, dostaneme číslo pí; od středu planety ji pak dělí stejná vzdálenost jako od severního pólu. Hmotnost celého kolosu se odhaduje na 5,97 milionu tun, a vykazuje tedy zajímavou spojitost s hmotností Země, jež činí 5,97 × 1021 tun.
Poloha stavby byla s obdivuhodnou přesností zaměřena do čtyř světových stran, a navíc pyramida leží v přesné třetině vzdálenosti mezi rovníkem a pólem. Otázkou zůstává, zda šlo o náhodu, nebo zda ten, kdo ji projektoval, mohl skutečně ovládat metody určování zeměpisné délky a šířky, jejichž využívání se běžně datuje až do 16. století.
Matematické hrátky
Teprve moderní technologie v roce 1993 odhalily, že některé šachty, jimiž je egyptská chlouba doslova protkána, nemusely nutně sloužit k větrání. Směřují totiž k nebesům – konkrétně k souhvězdí Orionu, jež mělo pro Egypťany mimořádný význam: Spojovali jej s bohem podsvětí Usirem, a podle odvážnějších teorií tak šachty představovaly jakési „výtahy“ do posmrtného života. Sousední pyramidy – Rachefova a Menkaureova – pak byly dle některých hypotéz postaveny tak, aby kopírovaly rozmístění hvězd v Orionu.
Podobně jako u všech velkých záhad je ovšem nutné i v případě Cheopsovy pyramidy přistupovat k interpretacím kriticky. Značná část číselné „magie“ vzniká nejspíš jen zbožným přáním záhadologů: Hmotnost a poloha pyramidy vztažená k rozměrům Země, pozice vůči hvězdám nebo vztahy ke Slunci – to vše jsou číselné hry, které bychom s trochou snahy mohli uplatnit u jakékoliv pozemské stavby. Nikdo však nemůže zpochybnit, že se pyramidy staly na dlouhé tisíce let vrcholem architektonického umu a že je dokázala překonat teprve moderní díla vytvořená během průmyslové revoluce v 19. století.
Kosmické zákony v číslech
Tajná židovská nauka kabala se po dlouhá staletí předávala pouze ústně. Vychází přitom z předpokladu, že všechny kosmické zákony lze určit pomocí čísel. Nic se neděje náhodně, všechno má smysl a řád, ve všem je soulad a pořádek. Uspořádání na základě čísel, váhy, míry představuje podle kabaly nejvyšší zákon viditelné přírody, který vyvěrá z pravidelného uspořádání duchovního světa, jehož neviditelné sféry dávají materiálnu řád. Jde vlastně o mystickou variantu tzv. neoplatonské filozofie, která se v pozdní antice šířila celým helénistickým světem.
Podle kabalistů jsou veškerá tajemství ukryta ve Starém zákoně. Protože biblická hebrejština nepoužívá v zápisu samohlásky (ty se doplňují až při čtení), mohou se celé pasáže číst jinak, než velí tradice. Při „tajném“ čtení pak opět pomáhá mystická matematika, která umožňuje doplňovat ty „správné“ hlásky.
Další články v sekci
Gerard van Swieten: Muž, který se postavil strachu, bludům a pověrám
Celé Rakousko-uhersko žije v hrůze: hřbitovy se staly nebezpečným místem, odkud přichází zákeřná smrt. Epidemie? Ne, monarchii jen zaplavily zkazky o upírech a jejich řádění. Kdo dokáže všudypřítomný strach rozptýlit?
Do srdce habsburské říše se pověsti o upírech dostaly díky válkám s Turky. Vracející se vojáci si zkrátka nenechali tajemné příběhy jenom pro sebe. Legendy se tak postupně dostaly až na Moravu. A právě tam začal roku 1755 upíry na pověření císařovny zkoumat Gerard van Swieten. Pečlivě skládal jednotlivé důkazy, případy, provedené experimenty a pitvy, až o dlouhých třináct let později vydal knihu Abhandlung des Daseyns der Gespenster.
Doktor a upíři
V té vyvrací jak jednotlivé přehnané případy, které způsobila spíše masová panika, tak i několik zdánlivě jasných faktických důkazů existence upírů. Záhadu nerozkládajících se těl domnělých upírů vysvětluje omezeným přístupem kyslíku a dalšími chemickými procesy v hrobě. Sám pak napíše, že „celý ten povyk pochází jen ze strachu, pověrčivosti, přehnané představivosti a prostoty až ignorace mezi lidem.“
TIP: Polští archeologové objevili středověké upírské pohřebiště
Na základě jeho zprávy zakázala císařovna všechny činnosti, které byly považovány za tradiční a příhodnou obranu proti upírům. Zakázáno tak bylo „upírům“ sekat hlavy, probíjet je dřevěnými kůly či jejich těla přímo pálit. A jak rychle upírský mýtus do většiny monarchie přišel, tak zase odešel. Udržel se hlavně ve svém balkánském rodišti.
Další články v sekci
Pozůstatky katastrofy: Vědci objevili ohromný podmořský sesuv u Austrálie
Ohromný sesuv mořského dna před 300 tisíci lety vyvolal cunami o výšce téměř 30 metrů
Mezinárodní tým vědců zkoumal mořské dno a ve vodách asi 75 kilometrů od pobřeží severního Queenslandu v Austrálii objevil pozůstatky gigantického podmořského sesuvu. Jde o jeden z největších podmořských sesuvů, jaký známe.
Událost, kterou pojmenovali Gloria Knolls Slide, se podle stáří narostlých korálů odehrála nejméně před 300 tisíci let. Během katastrofy se utrhl asi 20 kilometrů dlouhý úsek kontinentálního šelfu a 32 kilometrů krychlových hornin sjelo do mořských hlubin.
TIP: Co rozpoutalo zkázonosné vlny cunami během Minojské erupce?
Sesuv takového množství hornin vyvolal extrémní vlny cunami, které mohly dosahovat výšky téměř 30 metrů. Účinek takových cunami na okolní pobřeží musel být naprosto devastující. V blízké budoucnosti prý ale podobně děsivé cunami v této oblasti nehrozí.
Další články v sekci
Připravte se na nový sport: Na obzoru jsou závody velkých burácejících dronů
Zapomeňte na závody automobilů a motorek. Budoucnost adrenalinových závodů patří soubojům velkých dronů
Pokud jde o závody dronů, tak čím větší a hlučnější, tím i lepší. Právě tohle si myslí lidé australské společnosti Freedom Drone Sports. Něco na tom určitě bude – ve světě motorů určitě nejsou nejpopulárnější závody malých modelů aut. Freedom Drone Sports proto vymysleli zbrusu novou třídu závodních dronů, kterou nazvali Freedom. A hned postavili prototyp kvadrikoptéry pro závody v této třídě.
TIP: Lepší než multikoptéry: Staneme se svědky revoluce helikoptér mezi drony?
Prototyp měří 120 centimetrů, váží 30 kilogramů a během letových testů dosáhl rychlosti 159 kilometrů za hodinu. Lidé Freedom Drone Sports doufají, že se jim úpravou aerodynamiky stroje a výkonu motorů u další verze závodní kvadrikoptéry podaří překročit rychlost 200 kilometrů za hodinu.