Když jde o hledání mimozemského života ve Sluneční soustavě, pozornost odborníků i veřejnosti se obvykle soustředí na Mars a Europu, případně na Saturnův měsíc Titan. Svérázný život by ale mohl existovat i na periferii Sluneční soustavy.

Tvrdí to William McKinnon z Washingtonovy univerzity ve St. Louis se svými kolegy, podle kterých by mohly mikroorganismy s odlišným metabolismem žít třeba v mrazivém, ale přesto kapalném oceánu pod povrchem trpasličí planety Pluto.

Oceán amoniakového sirupu

Poslední dobou se stále častěji mluví o tom, že Pluto zřejmě má velký podzemní oceán. Pokud ano, tak spíš než pozemská moře připomíná hodně chladný a slaný sirup, který obsahuje velké množství amoniaku (NH3).

Pozorování meziplanetární sondy New Horizons potvrzují, že amoniak je na Charonu, velké oběžnici Pluta, a také minimálně na jednom z Plutových malých měsíců. Podle vědců je prakticky jisté, že i na Plutu je spousta amoniaku.

TIP: Pod povrchem Pluta se možná skrývá obří ledový oceán

Jestli na Plutu existuje rozsáhlý podpovrchový oceán chladného amoniakového sirupu, nejspíš by tam nepřežily pozemské mikroorganismy. Podle vědců si ale lze představit poněkud odlišné organismy, které by takový svět zvládly a mohly být žít ve chladných hustých kapalinách. Potvrzení existence takového oceánu a jeho případný průzkum budou mít na starost sondy dalších generací. 

Ice Hotel 365 se nachází 200 kilometrů severně od polárního kruhu. Zdejší podnebí by dost možná stačilo na celoroční provoz, provozovatelé ale vsadili na moderní technologie. Ledový hotel ochlazují na teplotu -5 až -8 stupňů solární panely. Díky tomu se může toto ledové království pochlubit například saunou, koupelnami s horkou vodou nebo vlastní ledovou kaplí. Jedna noc ve dvojlůžkovém pokoji vyjde v ledovém hotelu na 2 tisíce švédských korun (v přepočtu zhruba 5 700 korun).

Čínská politika jednoho dítěte byla sice v loňském roce oficiálně zrušená, léta praxe mají ale katastrofální dopad na místní demografii. Podle statistik dnes v Číně chybí okolo 60 milionů dívek. Založit si vlastní rodinu je tak pro mnoho mladých Číňanů nadlidský úkol. Statistikům se ale nyní podařilo vypátrat, že z chybějících 60 milionů dívek jich ve skutečnosti 25 milionů existuje. Jak je to možné?

Čínská kontrola porodnosti, známá jako politika jednoho dítěte, byla plánována od roku 1977 a uzákoněna byla o dva roky později, v roce 1979. Před zavedením kontroly měla průměrná čínská rodina 4 děti, po uzákonění to mohlo být jedno dítě. Rodili se především chlapci v poměru 118 chlapců na 100 dívek. Celosvětový průměr je přitom 105:100.  

Nařízení se v polovině 80. let dočkalo výjimek, které se týkaly především venkovského obyvatelstva. Pokud byla prvním dítětem dívka, mohli si rodiče požádat o možnost mít i druhé dítě.

Neexistující dívky a chlapci s ženskými jmény

Právě této kličky zřejmě využilo mnoho Číňanů žijících na venkově. Pokud bylo i druhé dítě dívka, rodiče ji jednoduše vůbec nenahlásili úřadům a „pořídili si“ dítě třetí. Znamenalo to, že mnoho dětí pro úřady neexistovalo – rodiče na ně nedostávali příspěvky a děti nemohly navštěvovat základní školu. Část těchto „neexistujících“ dětí se do systému dostala až v pubertě. Potvrzují to nejen výpovědi čínských farmářů, ale i statistiky.

Vědci porovnali údaje o porodnosti z let 1990 a se stavy obyvatelstva o 20 let později. Podařilo se jim přitom odhalit rozdíl přibližně 25 milionů „černých duší“, které se ve statistikách objevily až v průběhu života.

Další praxí, jak mít více než jedno povolené dítě, představovaly podle výzkumníků podvody se jmény. Narozeným čínským chlapcům se ve velké míře dávala ženská jména, což rodičům umožňovalo pořídit si další dítě.

Nenápadný komár, kterého se jen málokdo poleká, ve skutečnosti patří mezi nejvražednější živočichy na Zemi. Nezabíjejí samozřejmě samotní komáři, ale nemoci, které přenášejí, jako je malárie, horečka dengue, zika, a mnoho dalších. Vědci se už dlouho usilovně snaží jim to nějakým způsobem zatrhnout. Jejich novým objevem je molekula, která u komárů dovede vyvolat selhání ledvin. Ty jsou pro komáry mimořádně důležité.

TIP: Na Florida Keys vypustí miliony GM komárů. Viry by se měly bát

Když komár saje, zároveň intenzivně vylučuje moč, která vzniká právě v ledvinách. Když nově objevená molekula ledviny vyřadí z činnosti, komár nemůže tvořit moč a často po chvíli exploduje kvůli velkému tlaku tekutin. Nový insekticid cílí jenom na samičky komárů, protože samci krev nesají. Podle odborníků to snižuje riziko, že si komáři na tento přípravek brzy vyvinou rezistenci.

Kýcháním nás tělo nechce trápit ani – v případě milovníků šňupacího tabáku – těšit. Uvedený mechanismus slouží jednoduše k udržení průchodnosti nosní dutiny a vůlí jej nelze ovlivnit.

Cizí částice nebo dostatečně silné stimulanty z vnějšku se přes chloupky v nose dostanou až k nosní sliznici, přičemž se uvolňuje histamin, který se běžně nachází téměř v každé buňce našeho těla: působí na hladké svalstvo a má také na svědomí třeba intenzivní kontrakce dělohy, rozšiřování cév nebo snižování krevního tlaku. Když tato látka podráždí nervové buňky v nose, odešlou se do mozku signály ke kýchnutí. Následuje mohutný nádech s prudkým výdechem, čímž se nosní dutina většinou uvolní.

Kýchání nejčastěji vyvolávají prach, pyl, viry a bakterie, ale někdy stačí i chladný vítr nebo náhlá změna teploty. Někteří jedinci mohou dokonce kýchat v důsledku plného žaludku. A podle výzkumů kýchá 18–35 % populace při pouhém pohledu do jasného světla. Víme, že tento tzv. fotický reflex je dán geneticky, a je tedy dědičný. Přesný mechanismus, jímž sluneční světlo u některých lidí kýchání vyvolává, však zatím neznáme. 

Zoologové pro výzkum použili miniaturní přístroje GPS vážící pouhých 16 gramů, jež připevnili na záda poštovním holubům letícím v maximálním počtu deseti jedinců. Poprvé tak mohli sledovat přesný pohyb hejna a analyzovat vzájemné vztahy jeho členů. Vědce především zajímalo, zda má skupina jednoho dominantního jedince, který řídí celý let, nebo se na rozhodování podílejí všichni společně.

TIP: Unikátní včelí experiment aneb Proč je nektar mandloní jedovatý?

„Zjistili jsme, že v hejnu sice existuje hierarchie, ale většina holubů má na rozhodování o trase nějaký vliv,“ říká autorka studie zooložka Dora Birová. Přístroje zaznamenávaly změny směru každé 0,2 vteřiny, takže bylo možno posoudit, který holub je inicioval a kdo jen následoval pokyny.

Bylo zjištěno, že v hejnu panuje pevně stanovený systém, podle kterého má hlas jednotlivých členů určitou váhu. Existují tu tedy jak vůdčí typy, jejichž pohyb hejno ochotně následuje, tak podřízení holubi, kteří však mohou trasu do jisté míry také ovlivnit. Tento flexibilní způsob zajišťuje velmi efektivní formu rozhodování, při které dochází k minimálnímu množství chyb. Umístění jedinců na žebříčku váženosti se navíc časem mění. Birová se chystá otázkou navigace zabývat i nadále, aby zjistila, zda jsou navigační schopnosti dány dědičně, nebo se holubi postupně vypracují získáváním zkušeností.

Elektronika se uplatní nejen při řízení a ovládání vozidla, ale měla by vnést novou kvalitu do jeho operačního použití. Do výbavy Pandurů verze II CZ patří bojový vozidlový informační systém (BVIS), což je součást operačně taktického systému velení a řízení pozemních sil (OTS VŘ PozS).

Úvodní část: Obrněný transportér Pandur II: Osmikolový hraničář opředený skandály

Digitální technologie pod pancířem

Tyto moderní prostředky přenášejí rozhodovací procesy velitele z papírových dokumentů na dotykové obrazovky přímo na bojišti. Znamenají doslova technologický skok, kterým se uživatelé těchto systémů přibližují k realitě digitálního válčiště.

Z bojového hlediska v tomto informačním systému nejvíce záleží na schopnosti vytvářet společný obraz situace. To znamená, že velitelé, případně další vybraní členové osádky, mají k dispozici plány od nadřízeného včetně mapového zákresu v elektronické podobě. K tomu získávají v reálném čase přehled o poloze ostatních vozidel, terénu a počasí, případně i rozpoznaných silách protivníka.

V neposlední řadě mohou do tohoto společného obrazu situace přispívat také oni svými informacemi. Samotný velitel má při plánování klíčovou roli – ať už se jedná o přípravu přesunů, hodnocení terénu, optickou či rádiovou viditelnost bojových subjektů a jejich zobrazení na mapě nebo teoretické propočty poměrů sil a další. Nelze zapomenout ani na nezbytnou „byrokratickou“ část systémů, která formou různých šablon ulehčuje zpracování dokumentů, zpráv a hlášení.

Obrněný transportér jako stavebnice

Pandur II stojí, podobně jako řada dalších moderních zbraňových systémů, na modulárním řešení. O jeho konečném využití tak de facto rozhoduje budoucí uživatel především volbou vhodné nástavby. Bez přidaných zbraní nebo pouze s lehkou výzbrojí představují Pandury II obrněné transportéry, použitelné v závislosti na dalším vybavení jako zdravotnické, vyprošťovací, spojovací, průzkumné, ženijní, chemické či velitelské vozidlo.

Naopak při lafetaci až 90mm (6×6) nebo dokonce 105mm kanónu (8×8) mohou sloužit i jako protitankový prostředek. Opomenout nelze ani variantu samohybného minometu instalací této zbraně až do ráže 120 mm. Ze všeho nejvíce ovšem zákazníci požadují Pandur II v roli obrněného transportéru a bojového vozidla pěchoty, ve které může nést například automatický kanón až do ráže 30 mm, různé typy kulometů, případně i protitankové řízené střely. Podle velikosti nástavby se pak liší i počet vezeného mužstva od šesti do dvanácti vojáků.

Během roční mise Scotta Kellyho a Michaila Kornijenka zažila Mezinárodní vesmírná stanice jednu velkou premiéru. Poprvé se astronautům podařilo vypěstovat rostliny mimo Zemi. Zahradničení se na ISS věnoval především Kelly a loni v srpnu tak mohla posádka poprvé ochutnat salát vypěstovaný ve vesmíru. V lednu zase na ISS vykvetla první vesmírná cínie. Kelly i jeho parťák Kornijenko si již dávno užívají pohodlí pozemské gravitace, zahradničení na ISS jejich odletem ale zdaleka neskončilo.

Novým vesmírným zahradníkem se stal Shane Kimbrough, který se v rámci experimentu VEGGIE nyní dočkal své první vesmírné sklizně. Podobně jako jeho předchůdci se i Kimbrough věnoval pěstování salátu a posádka nyní ochutnala jeho čerstvoučký římský salát.

TIP: Co budou jíst první osadníci Marsu? Zeleninu, kobylky a houby

Kimbrough se projevil nejen jako zdatný zahradník ale i jako pohotový improvizátor. Když salát v jeho péči strádal nadbytkem vody, pomohl si přídavným ventilátorem. Aby nebyla sklizeň jednorázovým počinem sklízí Kimbrough svůj salát po částech. Čerstvá listová zelenina tak zřejmě bude zpestřovat jídelníček astronautů dlouhodoběji.

Bizarní incident údajně začal nečekaným útokem na seniorku, která seděla na lavičce před pečovatelským domovem Sterling Court. Hlodavec, jenž se běžně živí různými semeny, houbami či oříšky, se k ženě nenápadně přikradl a zakousl se jí do nohy. Vyděšená penzistka se veverky nemohla zbavit, a tak udělala první rozumnou věc, která ji napadla – vběhla i s útočníkem do domova.

TIP: Třikrát a dost? Mladík přežil útok chřestýše, medvěda i žraloka tygřího

Poblázněný hlodavec posléze rozpoutal v ústavu chaos a zaútočil i na další obyvatele, až museli zavolat na tísňovou linku 911. Veverku se nakonec podařilo z budovy vystrnadit, a přestože byli tři důchodci hospitalizováni, odnesli si místo vážnějších zranění hlavně šok.

Ve Spojených státech vzniká celá řada rozmanitých dronů. Vojenští vývojáři DARPA a Úřad pro námořní výzkum US Navy pracují na programu Tern.

Tento program zahrnuje velké drony, které dovedou vzlétnout z lodi, na nichž mají jen omezený prostor na palubě. Drony odstartují vertikálně a pak přejdou do horizontálního letu. Přistání dronu bude opět vertikální.

TIP: Bojový dron amerického námořnictva poprvé v historii tankoval za letu

Dolet dronů programu Tern by měl být přes 1 100 kilometrů. Pokud vše půjde podle plánu, drony Tern vzlétnou do vzduchu již v roce 2018.