Myšlenka útoku na východ nebyla mezi čelnými představiteli nacistického Německa žádnou novinkou. Adolf Hitler nastínil jeho nutnost již ve své knize Mein Kampf, vydané v roce 1925. Uvádí zde, že Německo je stejně jako před šesti sty lety předurčeno táhnout na východ, ukončit „vládu Židů na východě“, a tím i samotnou existenci sovětského státu.

Nedílnou součást nacistické ideologie tvořily úvahy o likvidaci, deportaci či zotročení Slovanů a následném zabrání jimi obývaného území. Kvůli špatným vztahům a ideologickým konfliktům mezi nacistickou třetí říší a komunistickým Sovětským svazem ve 30. letech považovali mezinárodní pozorovatelé válku mezi nimi za nevyhnutelnou. Nacistické Německo mělo podle jejich představ na SSSR zaútočit přes Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Předpokládali, že kontrola Baltského moře Hitlera uspokojí a že nebude opakovat Napoleonovu chybu a na Moskvu nepotáhne.

Schyluje se k válce

Celý svět proto překvapilo, když dva nesmiřitelní ideologičtí soupeři našli shodu a podepsali 23. srpna 1939 v Moskvě pakt o neútočení. Ten smluvní strany zavazoval k tomu, že proti sobě nepoužijí vojenskou sílu a nepřipojí se k alianci vzniklé proti druhé straně. Mimo veřejné části obsahovala smlouva i tajné 

dodatky, které začaly vycházet najevo již 17. září 1939, kdy se Sovětský svaz připojil k nacistickému útoku na Polsko. V roce 1940 podepsaly oba státy obchodní dohody o výměně německého vojenského vybavení za sovětské suroviny, které nacistický režim potřeboval k válečným tažením v Evropě. Okamžitě po kapitulaci Francie v červnu 1940 zaměřil Hitler svoji pozornost na východ. O svém záměru napadnout Sovětský svaz informoval 31. července 1940 také vrchní velení branné moci. Při přípravě bojových plánů vycházeli němečtí generálové z již dříve uskutečněných pokusů o invazi do Ruska.

Po jejich zhodnocení jim vyvstaly tři hlavní cíle útoku. Prvním bylo bývalé hlavní město Leningrad, který představoval sovětskou bránu do Evropy. Z ekonomického hlediska nabývala velké důležitosti Ukrajina. Ovládnutí této úrodné a bohaté oblasti by znamenalo také přístup k ropným polím u Kaspického moře. Třetím bylo hlavní město Moskva, správní centrum a nejdůležitější komunikační uzel.

Dokončení: Operace Rudovous (2): Jak vypadaly plány německého útoku na Sovětský svaz

Finální rozhodnutí o útoku na Sovětský svaz učinil Adolf Hitler v listopadu 1940, krátce před návštěvou sovětského ministra zahraničí Vjačeslava Molotova v Berlíně. Hitler rozkázal Vrchnímu velitelství Wehrmachtu, aby naplánovalo začátek východního tažení na 1. května 1941. Podle výpovědi Wilhelma Keitela během norimberského procesu „Hitler považoval konfrontaci s Ruskem za nevyhnutelnou.“

Včerejší start rakety Sojuz z kosmodromu Bajkonur vypadal jako běžná rutina. Krátce před čtvrtou hodinou našeho času začalo odpočítávání a Sojuz U v pořádku odstartoval. K Mezinárodní vesmírné stanici nesla zásobovací loď Progress 65 s 2 400 kilogramy zásob a vědeckého materiálu.

Exploze nad jižní Sibiří

383 sekund po startu ale dorazila zpráva, že telemetrie z horního stupně Sojuzu U byla ztracena. Zprávu krátce poté potvrdil i Roskosmos s tím, že ke ztrátě Progressu došlo nad jižní Sibiří.

Podle předběžných zpráv je příčinou havárie exploze horního (třetího) stupně rakety. Ten se podle propozic měl oddělit 8 minut a 46 sekund po startu. K havárii tak došlo přibližně v polovině letu vyhrazeného třetímu stupni.

Havárie Progressu je čtvrtou havárií zásobovacích lodí - v říjnu 2014 explodoval Antares s lodí Cygnus. V dubnu 2015 se vymkl kontrole Progress a v červnu 2015 došlo k explozi během startu Falconu 9 s lodí Dragon.

Ztráta zásobovací lodi je samozřejmě špatnou zprávou pro šestičlennou posádku na ISS. Ztráta paliva, vody a dalších zásob je nepříjemná, ale ještě více mrzí, že Progress měl na své palubě i první exemplář nové řady skafandrů Orlan MKS pro výstupy Rusů do volného prostoru. Naštěstí ale aktuální nehoda neznamená, že bude posádka trpět hlady. Na ISS se jednak nachází dostatečné zásoby a příští týden k ní zamíří japonská nákladní loď HTV.

2. prosince 1974 do vesmíru vzlétla sovětská loď Sojuz 16. Jednalo se o generálku na blížící se společnou misi Sojuz–Apollo s Američany, která se pak uskutečnila asi o půl roku později. Kosmonauti Anatolij Filipčenko a Nikolaj Rukavišnikov testovali během letu Sojuzu 16 novou spojovací soustavu pro dvě plavidla, upravené systémy pro udržení životních podmínek na palubě, nové solární panely a vylepšené řídicí systémy. V závěru šestidenní mise pak pomocí pyrotechnických šroubů odpálili stykovací zařízení. Zkoušeli tak možné řešení v situaci, kdy by se nedařilo Sojuz od Apolla odpojit.

Mojmír II. se od počátku své vlády potýkal s mnoha překážkami. Téměř okamžitě se začala odtrhávat jednotlivá území, sílil tlak ze strany říše a k tomu se přidala vnitřní krize a také maďarské nebezpečí. Hned po smrti svého otce podepsal Mojmír II. s východofranským králem Arnulfem mír, aby mohl nerušeně převzít moc v zemi. Netrvalo však dlouho země se mu  začala rozpadat.

Konec Moravia Magna

Roku 895 se odtrhli Češi, následovali Srbové a o rok později i Potisí, které si nárokovaly maďarské kmeny. Aby toho nebylo málo, proti Mojmírovi II. se postavil jeho mladší bratr Svatopluk. O jejich sporu toho mnoho nevíme. Mojmír II. údajně obléhal svého bratra na jednom z moravských hradů někdy roku 899. Svatopluka zachránil až příjezd Arnulfova vojska. Říše se však do žádného velkého řešení bratrské krize nehnala. Arnulf se soustředil na uzavření míru s kočovnými kmeny Maďarů a využil jejich sílu v bojích v Itálii a Panonii.

Mezi tím se situace na Moravě zčásti uklidnila. Mojmír II. toho využil a žádal od papeže potvrzení arcibiskupství a jmenování arcibiskupa a biskupů. A to se mu také podařilo. Bylo potvrzeno trvání arcibiskupství i v budoucnosti, i když jak se později ukázalo, na velice krátkou dobu.

Obávaní Maďaři

Moravu i okolní území stále více ohrožovaly maďarské kmeny. Roku 900 uzavřela Morava s východofranskou říší mír na obranu proti Maďarům, ale nebylo to nic platné. Maďaři povolali posily a v letech 905 nebo 906 vtrhli na Moravu. Odehrála se snad jediná bitva, někde na Slovensku, a v ní bylo moravské vojsko zcela zničeno. Od té doby mizí veškeré zprávy o Mojmírovi II., což naznačuje, že pravděpodobně padl v boji.

Archeologické nálezy potvrzují, že maďarská porážka způsobila na Moravě katastrofu. Zmatky a povstání započaly totální rozpad říše. Svatopluk se uchýlil do Bavorska a vyčkával na uklidnění situace. Východofranská říše se snažila obnovit na východě pořádek a snad i počítala s obnovou mojmírovské dynastie na Moravě. Sebrala obrovskou armádu a roku 907 se střetla s Maďary u Bratislavy. Výsledek byl pokořující. Vojsko východofranského panovníka bylo drtivě poraženo a pád Velké Moravy tím byl zpečetěn.

Kdo říká že na Zemi již není co objevovat? V čínské provincii Šen-si geologové objevili 49 dosud neznámých obřích závrtů. Obří krátery jsou natěsnány v oblasti necelých 600 kilometrů čtverečních, což odpovídá rozloze Křivoklátska, nebo třeba katastrální výměře Prahy. Jde tak o oblast s nejhustším výskytem tohoto přírodního fenoménu na světě. Největší závrt má v průměru 520 metrů a hloubku 320 metrů. Celkem byl objeven jeden obří superzávrt, 17 velkých a 31 menších závrtů. 

Závrty se podle vědců formovaly několik set tisíc let a vznikly v důsledku rozpouštění krasovějící vápencové horniny vodou obohacenou o uhličitan vápenatý.

Obří díry, závrty a propady se mohou objevit takřka kdekoli a bez varování. Ty nejběžnější mají velikost několika metrů a čas od času spolknou třeba auto. Existují ale i extrémní podoby těchto děr – desítky metrů hluboké díry zející jako brány do středu Země.

Poškozený reaktor odstavené jaderné elektrárny v Černobylu zakryl nový ochranný obal. Jeho výstavba trvala čtyři roky a stavba vyšla na jeden a půl miliardy eur. Nový kryt nahradí stávající železobetonový sarkofág, který je starý už třicet let. Nová konstrukce váží 36 tisíc tun, na výšku měří 165 a na délku 110 metrů. Dosluhující železobetonový obal bude nyní demontován.

Sex za ryby neboli „jaboya“. Tak se nazývá praktika, kdy rybáři v chudé části západní Keni směňují s místními ženami své úlovky za sexuální služby. Nemajetné Keňanky si pak odnášejí okouny či sumce, které následně prodávají na trhu, aby uživily své děti. Nejen vdovy a matky samoživitelky musejí často spoléhat na vlastní tělo jako na jediný zdroj obživy. 

„Obvykle spím s jedním nebo dvěma rybáři za týden,“ říká pětatřicetiletá Lucy Odhiambová, která má doma pět hladových krků. „Jsem nucena platit za ryby sexem, protože nemám žádné jiné prostředky. Můžu tak chytit nějakou nemoc, ale nemám na výběr.“ 

AIDS představuje v této oblasti skutečně značně rozšířenou chorobu – trpí jím téměř 15 % obyvatelstva. Ženy, které praktiku „jaboya“ jednomyslně odsuzují, se však snaží problém vyřešit.

TIP: Nevěstky z Daulatdie: Sexuální pracovnice, které neměly právo na „čestný“ pohřeb

Některým se podařilo opatřit si vlastní loď a zaměstnat rybáře. Tento projekt přitom zaštiťuje místní charitativní organizace VIRED International (Victoria Institute for Research on Environment and Development) podporovaná americkými Mírovými sbory. Již devatenácti Keňankám přitom umožnil nezávislost na mužích a ochránil je před rizikem smrtelné nemoci. Dan Abuto ze zmíněné organizace doufá, že se projekt podaří postupně rozšířit a že pomůže změnit hluboce zakořeněný postoj vůči keňským ženám.

Až doposud to nebylo úplně jasné. Teď je to ale potvrzeno. Astronomové konečně vyřešili debatu, která trvala celé století. Trojice blízkých hvězd doopravdy tvoří jednu šťastnou rodinu.

Nejbližší z těchto hvězd je Proxima Centauri, nepříliš jasný červený trpaslík, který je od nás vzdálený 4,24 světelných let. Už několik měsíců víme, že hvězdu obíhá planeta Proxima b, velmi podobná Zemi, na které by mohla být kapalná voda.

O něco dále, 4,37 světelných let od nás, pozorujeme dvojici jasných hvězd, Alfa Centauri A a B. Oběhnou se jednou za 80 let a dohromady září jako třetí nejjasnější hvězda na obloze.

Záhada Proximy Centauri

Proxima Centauri je tak nezřetelná, že ji astronomové objevili v roce 1915. Od té doby se odborníci domnívají, že Proxima Centauri obíhá kolem zmíněné dvojice jasnějších hvězd. Je od nich ale vzdálená 13 tisíckrát dále, než Země od Slunce, takže to bylo velmi těžké dokázat.

TIP: V obyvatelné zóně Proximy Centauri vědci objevili kamennou planetu

Povedlo se to až teď týmu vědců, který vedl Pierre Kervella z Pařížské observatoře. Pomocí extrémně přesných měření pohybu dotyčných hvězd potvrdili, že Proxima Centauri skutečně obíhá kolem hvězd Alfa Centauri A a B.

V dnešní době stále slýcháme o tom, jak to jde z kopce s plodností mužů. Společnost Medical Electronic Systém nabízí systém YO, se kterým je možné analyzovat sperma pomocí chytrého telefonu.

Dnešní testy kvality spermatu obvykle měří pouze koncentraci spermií ve vzorku. Systém YO jde o krok dále a zjišťuje, jaké procento spermií ve vzorku se skutečně pohybuje.

Klíčovou součástí systému YO je zařízení YO Clip, miniaturní mikroskop, který je umístěný k optice chytrého telefonu. Dále ho tvoří ještě zásobník na vzorek spermatu a pipeta, kterou se vzorek odebírá.

TIP: Řekne někdy chytrý telefon své majitelce, že je těhotná?

Systém YO se objeví na trhu příští rok v lednu. Kvalitu spermatu s ním bude možné měřit po zaplacení 49,95 dolarů (necelých 1 300 Kč).

Když vědci hledají nové nápady na léčbu závažných nemocí, tak se inspirují na nečekaných, často velmi exotických místech. Teď například uspěli se střevem a jedem podivuhodných australských savců.

Vejcorodí savci, tedy ptakopyskové a ježury, jsou sami o sobě dost zvláštní. Vědci ale zjistili, že jich střeva a také jed, kterým jsou vybaveni samci ptakopysků, mohou významně pomoci nemocným s cukrovkou 2. typu.

Hormon ptakopysků a ježur

V lidském trávení hraje důležitou roli hormon GLP-1(anglicky glucagon-like peptide-1). Tvoří se ve střevech a zvyšuje produkci inzulínu slinivkou. Lidský hormon GLP-1 se rychle rozkládá, během několika minut, takže pro pacienty s cukrovkou není jako lék praktický.

Ptakopyskové a ježury ale mají verzi tohoto proteinu, která je neobvykle odolná vůči rozkladu v lidské těle. Rozkládá se totiž úplně jiným způsobem, než u lidí i ostatních druhů savců.

TIP: Mateřské mléko ďáblů medvědovitých se možná stane novým zdrojem antibiotik

Vědci doufají, že se jim z této varianty proteinu GLP-1 podaří vyrobit účinný lék pro diabetiky. Jestli uspějí, bude zvláštním savcům z Austrálie vděčných mnoho lidí.