Zkrocení větru: V New Yorku vyroste největší větrná farma USA
Východně od Long Islandu vyroste větrná farma o výkonu 90 megawattů
Pokud k tomu organizace Long Island Power Authority (LIPA) svolí, dočká se město New York zajímavého primátu. U jeho pobřeží vznikne největší větrná farma ve Spojených státech.
Větrná farma je projektem společnosti Deepwater Wind, která plánuje v oceánu, 50 kilometrů východně od Montauku, východní výspy newyorského Long Islandu, postavit 15 větrných turbín o celkovém výkonu 90 megawattů (pro srovnání, JE Dukovany mají čtyři reaktory po 500 MW).
TIP: Extrémní větrné farmy: Inženýři vyvíjejí turbíny s 200 metrovými čepelemi rotorů
Pokud bude projekt Long Island realizován, zajistí energii pro 50 tisíc domácností Long Islandu. V případě, že v dohledné době opravdu začne výstavba parku, zákazníci se dočkají větrné energie někdy kolem roku 2022. Společnost Deepwater Wind plánuje, že podél východního pobřeží USA časem rozmístí větrné farmy o celkovém výkonu 1 000 megawattů.
Další články v sekci
Intimní otazník nad českým králem: Měl Václav IV. dceru?
K nejhorším, leč účinným pomluvám, využívaným tehdy v politickém zápase proti nepohodlným panovníkům, patřilo osočení z neplodnosti
Panovníkovi přívrženci stvořili obraz spravedlivého monarchy, který trestal podvodníky všeho druhu, protivníci mu zase nemohli odpustit podíl na smrti Jana z Pomuku a podporu rodícímu se husitství. Můžeme do seznamu panovníkových hříchů zařadit i nemanželského potomka?
Impotent nebo zvrhlík?
Václav IV. nezplodil žádného legitimního potomka, a také proto si podobných urážek vytrpěl více než dost. Snad nejpeprnější obvinění zaznělo na jeho adresu v anonymním spisku břevnovského mnicha, jenž roku 1416 vytkl králi jeho prohusitský kurs a zároveň jej neváhal označit za zvrhlíka nacházejícího obzvláštní potěšení ve společnosti bezvousých mladíků. Čas od času berou tento argument dosud vážně i seriózní historikové. Přitom je po desítky let známo svědectví mistra Zikmunda Albíka z Uničova, Václavova osobního lékaře, který panovníkovi radil i v nejintimnějších záležitostech. Z Albíkových textů jasně vyplývá, že král byl vyhraněný heterosexuál, krátce po padesátce se však už potýkal s impotencí.
Přece jen otcem?
Díky heraldikovi Stanislavu Kasíkovi a historikovi Petru Elblovi dnes víme, že Václav sice se svými dvěma manželkami žádného potomka neměl, ale byl pravděpodobně otcem nemanželské dcery Markéty, o niž se vzorně postaral. Snad právě v době, kdy se stupňovalo napětí kolem Jana Husa, ji provdal za urozeného pána Jana z Vlašimi, s nímž Markéta, naposledy připomínaná roku 1437, žila na moravském hradě Úsově. Lucemburský původ úsovské paní dokládají nejen jména jejích tří synů (Jan, Karel, Václav; čtvrtý bratr se jmenoval Arnošt), ale také zachovaný kamenný erb na zámku v Brandýse nad Labem.
Další články v sekci
Sídliště mořských lovců: Život v bílé kolonii
Každý rok v lednu se terejové bílí vracejí z volného moře na svá oblíbená hnízdiště, kde setrvávají do srpna a nastává fantastická podívaná. Čas strávený v jejich blízkosti patří k nezapomenutelným zážitkům
Terej bílý (Sula bassana) se od nás ze všech desíti druhů terejů (kromě Antarktidy se vyskytují na všech kontinentech) zdržuje nejblíže a jeho největší hnízdní kolonii najdete na skotském souostroví St. Kilda. Zdejší ptačí obyvatelstvo čítá 20 % celosvětové populace terejů bílých, další významná část hnízdí na ostrově Basse Rock.
Skvělí ptačí potápěči
Terejové bílí patří systematicky do řádu veslonozí ptáci, kde najdeme i jejich příbuzné kormorány, anhingy a pelikány. Všichni tito ptáci jsou potravně vázáni na ryby, není tedy divu, že se zdržují poblíž vody.
Terejové se rozmnožují na útesech, na nichž tvoří tisícihlavé kolonie. Z výzkumů vychází, že takto četné populace jsou pro přežití druhu nezbytné, neboť pokusy o rozmnožení v menších skupinách nikdy nedopadly úspěšně. Život zde přináší značné množství drobných rituálů. Ptáci se po příletu vítají, šťouchají do sebe zobáky a při tom vydávají hlasité zvuky. Jednotlivá hnízda, tvořená mořskými řasami a trusem, se nacházejí jen pár decimetrů od sebe a ptáci se tak neustále setkávají se svými sousedy.
Stejně jako jejich příbuzní nemají terejové vnější nozdry, což jim ulehčuje obstarávání potravy. Tito ptáci totiž loví ryby střemhlavým pádem z výšky až 30 metrů a pod vodou dokážou kořist krátce pronásledovat až do hloubky 20 metrů.
TIP: Růžoví ptáci s vodním filtrem aneb Obrácená „naběračka“ plameňáků
Boj o život
Terejové mají pouze jedno, výjimečně dvě vejce, která zahřívají svýma prokrvenýma nohama, takže ve skutečnosti na něm nesedí, ale stojí. Jakmile se po 43–45 dnech mláďata vyklubou, nastane rodičům náročná práce. Mladí jsou neustále při chuti a nutí dospělé, aby je zásobili natrávenou potravou. Při této proceduře se malý terej téměř schová v dlouhém zobáku rodiče. První rok zůstávají mláďata tmavá a bělat začnou až během dalších let. Dospívají až v pěti letech a v té době také vytvářejí celoživotní páry. Po 5–6 rocích se tedy celý cyklus opakuje.
O své teritorium se terejové dělí s dalšími ptáky z útesů. Ti mají stejnou potřebu krmit svá mláďata, proto se občas stane, že loupeživý racek v nestřežené chvíli jediné terejí vejce ukradne a odnese. Zoufalí rodiče se zprvu snaží vetřelce zahnat, nakonec však racek svůj boj často vyhrává.
Rodokmen ptačích deviantů
Nedávno zveřejněný výzkum vědců z Wake Forest University poodhalil jedno z ptačích tajemství příslušníků dalšího druhu tereje – tereje tichomořského. Samička tohoto opeřence klade jedno až dvě vejce, ale rodiče se dokáží postarat jen o jedno mládě. Ptačí sourozenci se tedy musí doslova porvat o život a důsledkem je úmrtí jednoho z nich. Mláďata jsou na zápas připravena díky vysokému množství samčích hormonů, které zvyšují agresivitu. Vítěze ale většinou ani v dospělosti neopouští vysoká agresivita, kterou si vybíjejí na cizích mláďatech. Biologové zjistili, že většina agresivních terejů vyrostla z mláděte, které si kdysi v zápase se sourozencem vybojovalo život.
Další články v sekci
Arecibo přijde o prvenství: Čína dostavěla největší radioteleskop světa
Největší teleskop světa, s průměrem 500 metrů, je již dokončen. Do provozu má být uvedený letos v září
Radioteleskop observatoře Arecibo v Portoriku má průměr 305 metrů. Od roku 1963 je největším jednoaparátovým radioteleskopem na světě. Jeho kralování se ale chýlí ke konci.
Nebeské oko
V čínské provincii Kuej-čou mu už déle než 5 let roste konkurent, který ho předčí v mnoha směrech. Je to radioteleskop Five hundred meter Aperture Spherical Telescope (FAST) a před pár dny instalovali poslední z jeho 4 450 panelů. Pokud vše půjde podle plánu, v ostrém provozu by měl radioteleskop FAST začít fungovat od září tohoto roku.
Radioteleskop FAST není jenom mnohem větší a citlivější než Arecibo. Jeho vylepšená technologie umožňuje sledovat mnohem větší kus oblohy. Podle čínské agentury National Astronomical Observatories of China (NAOC), která radioteleskop FAST navrhla, postavila a také ho vlastní, by FAST měl zůstat na prvním místě žebříčku největších jednoaparátových radioteleskopů 10 až 20 let.
TIP: Největší radioteleskop světa je těsně před dokončením: Jeho stavba trvala 5 let
Celkové náklady na výstavbu radioteleskopu se pohybují okolo 180 milionů dolarů (asi 4,4 miliardy Kč). Čínští vědci se už těší na celou řadu výzkumných programů, které budou zahrnovat průzkum neutrálního vodíku v Mléčné dráze, pátrání po slabých pulsarech, a také hledání případných signálů od mimozemských civilizací.
Další články v sekci
Zhoršující se finanční podmínky přiměly nadějného žáka ke vstupu do augustiniánského kláštera. Právě tam získal vynikající zázemí pro další studium. A tak Brno stvořilo zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela, který přišel na svět 20. července 1822 v Hynčicích.
TIP: Vynálezy, které lidé nechtěli: Příliš revoluční geny Mendela
Budoucí opat brzy objevil lásku k botanice a ve své vědecké práci se zaměřil na hybridizaci rostlin. Na základě křížení převážně dvou botanických druhů - hrášku a jestřábníku, formuloval zákony dědičnosti, které jsou s jeho jménem spojeny dodnes.
Další články v sekci
Přemysl Otakar I.: Panovník, který zajistil českým zemím korunu
Přemyslova pragmatická politika, při níž měnil snadno spojence, nemusí vzbuzovat na první pohled sympatie, ale jisté je, že nesla ovoce. Jako politik patřil Přemysl rozhodně k největším králům celé naší historie.
Za královským titulem
O mládí třetího českého krále se nedochovaly prakticky žádné zprávy. První zmínky o něm se vážou k roku 1180, kdy se zasnoubil, a pak roku 1185, kdy stál v čele vojska staršího bratra knížete Bedřicha a měl za úkol přinutit moravské Přemyslovce, které podporoval císař Barbarossa, k poslušnosti českému knížeti.
O královskou korunu začal Přemysl usilovat, když roku 1197 zemřel císař Jindřich VI. V následujících bojích několika rivalů Přemysl správně vycítil příležitost. Postupně si nechal potvrdit královský titul jak od štaufského krále Filipa Švábského (1198), tak od Oty IV. Brunšvického, vzdorokrále z rodu Welfů, a také od papeže Inocence III. (1204).
V roce 1212 vydal nově zvolený římský král Fridrich II. Přemyslovi jako svému spojenci proslulou listinu, zvanou Zlatá bula sicilská. Potvrdil tak řadu důležitých výsad, v první řadě dědičný královský titul, a zajistil českým panovníkům důležité postavení ve Svaté říši římské. Měli například právo volit římského (německého) krále. České království zůstalo součástí říše, ale na jejích vládcích bylo prakticky nezávislé. Císař nesměl zasahovat do volby krále, pouze ji formálně potvrzoval a uděloval doma zvolenému panovníkovi české země v léno.
V letech 1216–1222 vedl s pražským biskupem Ondřejem (zvolen 1214) spor o emancipaci české církve. Výsledkem byla listina z 10. března 1222, známá jako Velké privilegium české církve, která vytvořila nové vztahy mezi církví a světskou složkou společnosti. Konkordát vymezující vztahy mezi králem a pražským biskupem byl Přemyslovým privilegiem rozšířen na všechny církevní instituce v království. Církevní majetek je vyjmut z pravomoci panovníkových úředníků.
Další články v sekci
Naděje Marie Antoinetty: Útěk královské rodiny z Paříže
Myšlenka byla nadnesena už krátce po dobytí Bastily, v průběhu léta roku 1789. Královský pár se pro ni ale rozhodl až o dva roky později
Francouzská královská rodina byla od podzimu roku 1789 internována v Tuilerijském paláci v Paříži. Král Ludvík XVI., jeho manželka Marie Antoinetta a jejich dvě děti se stali zajatci revoluce. Ve stále radikálnějším ovzduší hlavního města se rozhodli v červnu roku 1791 odjet.
Sluhové v roli pánů
Nakonec bylo stanoveno datum útěku na pondělí 20. června večer. Královská rodina byla celý den velmi nervózní, ovšem snažila se počínat si co možná nejobvykleji. Na náměstí blízko Tuilerijského paláce čekal toho večera prostý kočár, který řídil hrabě Axel Fersen převlečený za vozku. Vzácný náklad pak dopravil nejdříve za městskou bránu Saint-Martin k čekající berlině a následně až na první zastávku v Bondy, kde se rozloučil a od skupiny se odpojil.
TIP: Smrt cenou za věrnost: Tragický konec nejlepší přítelkyně Marie Antoinetty
Urozená rodina bez komplikací projížděla stanovenou trasou. Do stanice v Châlons-sur-Marne jim zbývalo jen 20 kilometrů, byly dvě hodiny odpoledne a nedaleko za tímto stanovištěm měl už čekat hrabě Choisel a jeho vojenská posádka. Právě v této fázi cesty se na skupinu cestujících přilepila smůla, která ji provázela až do konce. Dva koně klopýtli a spadli a musel jim být opravován postroj, což trvalo dvě hodiny. Situaci zkomplikoval i hrabě Choisel, který po několikahodinovém čekání zpanikařil, došel k názoru, že se od cesty upustilo, a začal stahovat své dragouny směrem na Montmédy. Královská skupina přes pozdější ohromení, že je na domluveném místě nikdo nečeká, pokračovala dál.
Tragicky všímavý poštmistr
Událost, která se odehrála na poště v obci Sainte-Ménehould, kde královští uprchlíci přepřahali koně, vešla do dějin. Zdejší poštmistr Jean-Baptiste Drouet totiž odhalil pravou totožnost cestujících. Po odjezdu berliny začal jednat. Spolu se svým přítelem Guillaumem se rozhodl kočár pronásledovat. Do malé vesnice Varennes-en-Argonne, kam měl vůz namířeno, se jim podařilo dorazit před královskou skupinou. To už poštmistr zburcoval vesnici a vysvětlil situaci zplnomocněnci místní komuny, panu Sauce. Rodina byla zadržena a v šest hodin ráno dorazili vyslanci Národního shromáždění s rozkazem k jejímu návratu do Paříže.
Další články v sekci
Extrémní událost: Observatoř Swift vystopovala srážku neutronových hvězd
Gama záblesk je považován za nejsilnější druh výboje ve známém vesmíru. Vědci nyní jeden takový záblesk zmapovali - dvousekundový záblesk vyprodukoval energii miliardy Sluncí
Gama záblesky (anglicky gamma-ray bursts, GRB) jsou nejjasnější a nejvíce energetické jevy, s nimiž jsme se zatím ve vesmíru setkali. Jsou to náhlé výtrysky gama záření z dalekých galaxií.
Miliardy Sluncí za sekundu
Jeden z takových gama záblesků zachytila 3. září 2015 vesmírná gama observatoř Swift a NASA nyní zveřejnila výsledky analýzy tohoto jevu. Gama záblesk patřil mezi ty krátké, a trval méně než 2 sekundy. Za tu dobu ovšem vyzářil asi 2 krát 10 na 43 joulů energie, což naše Slunce vyzáří přibližně za 1 miliardu let.
Podle povahy zkoumaného gama záblesku vědci usuzují, že původcem jevu byla s velkou pravděpodobností srážka neutronových hvězd anebo střet neutronové hvězdy s černou dírou. K události došlo v galaxii vzdálené od nás 3,9 miliard světelných let.
Pozorování události si získalo velkou pozornost a odborníci na inkriminované místo oblohy zamířili i další přístroje. Nejzajímavější informace přinesly údaje orbitální rentgenové observatoře Chandra, které sledovala místo záblesku po dobu následujících tří týdnů.
TIP: Stál za hromadným vymíráním na Zemi zničující gama záblesk?
Srážky neutronových hvězd anebo neutronových hvězd s černými děrami nevytvářejí jenom výtrysky záření, ale také intenzivní gravitační vlny. V blízké budoucnosti je budeme moci pozorovat gravitačními observatořemi, které jsou aktuálně ve výstavbě.
Další články v sekci
Revoluční letoun: Stroje s motory SABRE budou pětkrát rychlejší než zvuk
Nové letouny s reaktivními motory SABRE zvládnou trasu z Evropy do Austrálie za pouhých 5 hodin
Britská společnost Reaction Engines právě podepsala dohodu s Evropskou kosmickou agenturou ESA o vývoji revolučních leteckých motorů SABRE (Synergistic Air-Breathing Rocket Engine). Jedná se o reaktivní motory, které spojují výhody tryskových motorů a motorů raketových. Do rychlosti Mach 5,14 a výšky 28 km využívají k pohonu atmosférický vzduch, pak se přepínají do raketového módu.
TIP: Inženýři otestovali hypersonický motor se 3D tištěnou spalovací komorou
ESA přispěje na dokončení vývoje těchto motorů částkou 10 milionů euro (270 milionů Kč). Za tu částku by měly vzniknout levné, spolehlivé a dlouhodobě použitelné motory. Podle Reaction Engines by letadlo s takovými motory mělo vozit 300 pasažérů z Bruselu do Sydney asi za 5 hodin, čtyřikrát rychleji než dnes. A mohlo by doletět až na oběžnou dráhu.
Další články v sekci
Olympiáda architektury: Vyberte nejpovedenější stavbu roku 2016
Čím jsou olympijské hry pro sportovce, tím je World Architecture Festival pro architekty. Letošní finále této architektonické soutěže se koná 16. až 18. listopadu v Berlíně, uzávěrka přihlášených projektů ale již finišuje. Výběr poroty letos vůbec nebude jednoduchý - do užší nominace se již dostalo 343 projektů z 58 zemí světa. V loňském roce se do finálového kola dostal i návrh rekonstrukce turecké ambasády v Praze, letos ale Česká republika své zastoupení ve finále nemá.