Nebezpečí pro klima: Krávy užívající antibiotika produkují více metanu
Nová studie ukazuje, že krávy užívající antibiotika uvolňují mnohem více skleníkového plynu
Jako by nestačilo, že přehnané užívání antibiotik v chovech hospodářských zvířat vede k šíření bakteriálních rezistencí. Nová studie ukazuje, že pokud krávy užívají antibiotika, tak se z jejich výkalů uvolňuje dvojnásobek metanu.
Vědci sbírali a analyzovali složení exkrementů od pěti krav, kterým podali antibiotikum tetracyklin, a také kravince další pětice krav, které antibiotika neužívaly.
TIP: Novinka pro farmáře: Geneticky vylepšené krávy nemají rohy
Výsledky ukazují, že užívání antibiotik krávami zvyšuje uvolňování účinného skleníkového plynu metanu z kravinců téměř dvojnásobně. Důvodem je zřejmě to, že antibiotika mění aktivitu bakterií ve střevech krav.
Další články v sekci
Ve Francouzských Alpách objevili dávné umění v rekordní nadmořské výšce
Jak je vidět, naši dávní předci umělecky netvořili jenom v hloubi jeskyní. Malovali i vysoko v horách
Archeologové pečlivě prozkoumali nedávno objevené prehistorické malby ze stropu skalního výklenku v Abri Faravel. Místo se nachází ve Francouzských Alpách, v nadmořské výšce 2.133 metrů n. m.
Vědci k tomu použili nově získané digitální skeny maleb v Abri Faravel, které odhalily scénu se dvěma zvířaty proti sobě a množstvím paralelních čar.
TIP: Extrémní násilí z neolitu: Vědci objevili masový hrob oběti dávného masakru
Jde o zatím nejvýše položené prehistorické umění, které jsme objevili. Vykopávky v Abri Faravel dokládají, že tu lidé malovali v období mezolitu, zhruba 10 až 5 tisíc let před počátkem letopočtu.
Další články v sekci
Alžběta Stuartovna: Zimní královna, která se u nás neohřála
Když v říjnu 1619 přijížděl do Prahy královský pár Fridrich Falcký s manželkou Alžbětou, jistě netušili, jak brzy budou ze „svého“ království utíkat
Po triumfálním příjezdu do Prahy se ve Svatovítské katedrále koná slavná korunovace falckého páru. Zanedlouho v prosinci 1619 se v Praze narodí princ Ruprecht, Alžbětino třetí dítě, vítané celým českým národem. Ruprechtovy velkolepé křtiny byly poslední šťastnou událostí v Alžbětině životě. Potom už to taková idyla nebyla.
Trochu jiná nátura
Královna si v Čechách příliš nezvykla. Česky neuměla ani slovo, německy jen lámaně, naopak francouzsky zde uměl málokdo a anglicky nikdo. Navíc královna se konzervativní české společnosti zdála příliš veselá a společenská. Ani Fridrich česky neuměl, proto se k všeobecné nelibosti obklopoval svými německými rádci, za což jej často kritizovali. Doma se vlastně příliš neohřál, vojenské povinnosti ho stále častěji odváděly k vojsku. Svou manželku ale miloval a denně jí psal dopisy plné lásky a něhy. To už se ale blíží ona nešťastná bitva na Bílé hoře 8. listopadu 1620, která udělá jednoročnímu kralování „zimního páru“ konec.
Tajný útěk a neradostná léta
Opět těhotná Alžběta utíká i s Fridrichem z Prahy. A on brzy ztrácí i své dědičné falcké země. Nikde je nechtějí! Anglický král se sice uvolí platit Alžbětě rentu, ale do rodné Anglie nesmí. Nakonec musejí s povděkem přijmout nabídku Alžbětina strýce a usadit se v Haagu. Zde v roce 1632 zastihne šestatřicetiletou Alžbětu zpráva, že její milovaný manžel podlehl na cestách tyfové nákaze. Alžběta zůstává na výchovu sirotků sama a s novou skutečností se těžko smiřuje. Není ušetřena ani bolesti, když několik jejích potomků umírá.
A další roky? Ještě těžší! Anglická revoluce a následná poprava jejího bratra Karla I. v roce 1649 Alžbětu přímo vyděsily. A k tomu každodenní finanční problémy! Nepomůže jí ani její syn Karel Ludvík, který se po podepsání vestfálského míru stává falckým kurfiřtem. Na konci života se na ni přece jen usmálo trochu štěstí. Anglický parlament jí schválil dar 10 000 liber šterlinků a král Karel II., její synovec, ji pozval v roce 1661 do rodné Anglie. Těšila se, jak si tu odpočine. Bohužel po roce zde umírá v náručí svého syna Ruprechta a nejsmutnější na tom je, že právě v den výročí své svatby.
Další články v sekci
Nehoda v poušti: Největší solární elektrárna světa se sama zapálila
Ani solární energetika není bez rizika. Chybně nastavená zrcadla mohou nadělat pořádnou paseku
Vybudování největší solární elektrárny na světě - Ivanpah Solar Power Facility vyšlo na astronomických 2,2 miliardy dolarů (přes 53 miliard korun). Elektrárna ležící v Mohavské poušti poskytuje výkon 400 MW, což je zhruba tolik, jako jeden blok elektrárny v Dukovanech. Provoz obří elektrárny se ale neobejde bez problémů.
TIP: Největší solární elektrárna na světě: Energie pro 140 tisíc domácností
Elektrárnu tvoří tři věže obklopené zrcadly, které směřují energii ze Slunce do absorbéru na každé z věží, kde se vytváří pára pro pohon turbín. Přesné nastavení zrcadel je přitom pro fungování elektrárny klíčové. Před pár dny ale došlo k tomu, že několik špatně nastavených zrcadel posílalo sluneční paprsky jinam než obvykle. V důsledku toho jedna ze tří věží vzplanula a musela být odstavena z provozu.
Požár sice nebyl rozsáhlý, ale další věž není v provozu kvůli údržbě a solární elektrárna tudíž jede jen na jednu třetinu svého maximálního výkonu.
Další články v sekci
Napodruhé úspěšně: Vesmírnou stanici rozšířil nafukovací modul BEAM
Premiéra nafukovacího obytného modulu BEAM dopadla úspěšně. Po čtvrtečním nezdaru se opakovaný pokus o natlakování podařil
Čtvrteční premiérové rozbalování obytného modulu BEAM provázela řada komplikací, tou největší byl vnitřní přetlak, kvůli kterému muselo být nafukování předčasně ukončeno. Problém byl podle všeho ve velkém tření mezi vrstvami stěn a nejasnosti panovaly také kolem aktivace jistících patron, které měly rozpojit popruhy držící modul BEAM ve složeném stavu. V pátek proto NASA rozhodla o vypuštění modulu a jeho opětovném natlakování.
Druhý pokus již proběhl hladce – kompletní natlakování trvalo pouhých deset minut a čtyřmetrový modul o objemu 16 metrů krychlových tak úspěšně rozšířil prostor Mezinárodní vesmírné stanice. V příštích dnech se dovnitř modulu podívají astronauti, aby zkontrolovali těsnot a provedli vstupní měření úrovně radiace, teploty a dalších hodnot. Modul zůstane k Mezinárodní vesmírné stanici připojený nejméně příští dva roky.
Další články v sekci
Technologická novinka: V Dubaji slavnostně otevřeli první 3D tištěný dům
Chcete na vlastní oči vidět dům kompletně postavený 3D tiskem? Jeden už mají ve Spojených arabských emirátech
V poslední době se hodně mluví o používání 3D tisku ve stavebnictví. V kosmických agenturách plánují smělé 3D tištěné základy na Měsíci, začít se ale musí na Zemi.
V Dubaji, nejlidnatějším městě Spojených arabských emirátů, právě slavnostně otevřeli první dům v historii, který kompletně postavili pomocí technologie 3D tisku. Futuristicky tvarovaná stavba nese jméno “Office of the Future” a stane se sídlem nadace Dubai Future Foundation.
Všechny součásti stavby domu vyrobili na gigantické 3D tiskárně o rozměrech 37 krát 12 krát 6 metrů. 7 stavařů a 10 elektrikářů s dalšími specialisty ho z vytisknutých částí sestavilo do konečné podoby za pouhých 17 dní.
TIP: Floating Seahorse: Pohádkové plovoucí domky nabízejí luxusní bydlení na moři
Odborníci hovoří o revoluci ve stavebnictví, která by se brzy mohla rozšířit po světě. Návštěvníci Dubaje mohou první 3D tištěný dům potkat v areálu komplexu Emirates Towers, jehož dva mrakodrapy se staly jedním ze symbolů Dubaje.
Další články v sekci
Československá vojenská vyznamenání (3): Vojenská medaile Za zásluhy
Československá vojenská medaile Za zásluhy se uělovala ve vou stupních - a to bud jako stříbrná, nebo bronzová
Dne 20. dubna 1943 byla v Londýně vytvořena Československá vojenská medaile Za zásluhy, která se udělovala nejen příslušníkům čs. vojenských jednotek v zahraničí, ale i cizím státním příslušníkům.
Československá vojenská medaile Za zásluhy
Výtvarný návrh medaile je prací firmy Spink & Son Ltd. London na základě námětů příslušníků čs. armády. Podle stanov byla medaile zřízena jako „viditelné vyznamenání těm příslušníkům zahraničního vojska a občanům ve vlasti, kteří provedli vynikající činy ve prospěch osvobození vlasti mimo vlastní boj s nepřítelem“.
Historie Československých vojenských vyznamenání (1940-1945)
- Československá vojenská vyznamenání (1): Válečný kříž (vyšlo 24. května)
- Československá vojenská vyznamenání (2): Vojenský řád Bílého lva(vyšlo 27. května)
- Československá vojenská vyznamenání (3): Vojenská medaile Za zásluhy (vyšlo 30. května)
- Československá vojenská vyznamenání (4): Medaile Za chrabrost(vychází 2. června)
- Československá vojenská vyznamenání (5): Vojenská pamětní medaile (vchází 5. června)
Medaile byla zřízena ve dvou stupních, v prvním jako medaile stříbrná a ve stupni druhém jako bronzová. Motiv na obou stupních je totožný, liší se jen barvou kovu. Průměr medaile je 33 mm, na averzu jsou poprsí tří vojínů s charakteristickou čs. přilbou vz. 32. V horní části medaile souběžně s jejím okrajem je nápis ZA ZÁSLUHY, v dolní části je zkratka Č.S.R. Reverz má uprostřed položenu lipovou větévku obklopenou mezikružím paprsků o průměru 8 mm. Závěs medaile je proveden ve tvaru dvou zkřížených mečů o délce 23 mm ze stejného kovu jako medaile.
Stuha Čs. vojenské medaile za zásluhy je 34 mm široká, modré barvy se dvěma 8 mm širokými bílými pruhy, které jsou od okraje stuhy odděleny 2 mm širokým pruhem modrým. Na stužce medaile prvního stupně byla upevněna stříbrná pěticípá hvězdička o průměru 5 mm, stužka medaile druhého stupně byla bez hvězdičky. Po osvobození Československa byly oba stupně medaile raženy v takzvaném pražském vydání až do roku 1947.
Další články v sekci
Marsovský kaňon Valles Marineris je největším riftovým systémem ve Sluneční soustavě. Rozkládá se přes více než šestinu obvodu rovníku Marsu na východě oblasti Tharsis. Průměrná šířka tohoto superkaňonu je 200 kilometrů, místy ale dosahuje až 600 kilometrů. Jeho strmé svahy se do povrchu Marsu zařezávají až do hloubky 7 kilometrů. Celková délka kaňonu je 4 tisíce kilometrů, což odpovídá například vzdálenosti z Prahy do kazašské Astany. Původ Valles Marineris zůstává neznámý. Vědci předpokládají, že vznikl před miliardami let jako prasklina, když se planeta ochlazovala.
Další články v sekci
Jeden jako druhý: Anglické lesy ztrácejí biodiverzitu
Sally Keithová z univerzity v anglickém Bournemouthu provedla srovnávací studii současného stavu 86 anglických lesů s jejich stavem před 70 lety a zjistila, že do značné míry ztrácejí biodiverzitu
Přestože se v anglických lesích nachází zhruba stejný počet druhů rostlin jako dříve, jsou si tyto lesy navzájem stále více podobné. Porosty, v nichž byl ve třicátých letech zaznamenán největší počet druhů, mají dnes druhů méně a ty, v nichž bylo jednotlivých druhů rostlin napočítáno nejméně, jich mají naopak více.
TIP: Mravenčí ubytovny: Soužití mravenců a "mravencomilných" rostlin
Ze všech lesů navíc vymizelo 117 rostlinných druhů a přibylo jen 47 nových. Podle Keithové tentokrát nejsou na vině klimatické změny ani invazivní druhy. Za příčinu nevítaných změn považuje hnojiva, znečištění vzduchu a nedostatek mýcení, které dříve zajišťovalo vhodné podmínky pro růst specifických druhů.
Další články v sekci
Napravit křesťanskou společnost a rozhodnout, co dál se Zikmundem, takové byly hlavní cíle sněmu v Čáslavi, kde se sešla katolická šlechta, duchovní a husitská reprezentace. Celá akce, která trvala pět dní, odstartovala 3. června 1421.
TIP: Liška pod znamením kříže: První vladařské měsíce Zikmunda Lucemburského
Zatímco na přijetí Čtyř pražských artikul se osazenstvo shodlo bez větších problémů, otázka kralování Zikmunda Lucemburského byla větším oříškem.
Oficiálně měl Lucemburk na trůn nárok, protože po smrti Václava IV. v roce 1419 byl jediným dědicem českého království. V praktické rovině ale bylo všechno jinak. Jistě mu nepomohla ani křížová výprava proti „kacířským“ Čechám. Zatímco část moravské šlechty váhala, další členové měli jasno. Byla ustanovena prozatímní vláda, která měla království spravovat do přijetí nového panovníka. Výsledky sněmu byly však mizivé. V následujících letech nenastal v zemi klid, ale naplno propukla husitská revoluce.