AVS přístroj se skládá z ovládací jednotky, ze sluchátek, kde je slyšet hudba a specifické zvuky a také ze speciálních brýlí, kde pulsují barevná světla. Světla a zvuk přenáší určitou frekvenci, na kterou se mozek naladí a tím změní nežádoucí zdravotní stav na správný.

Když nemůžete usnout, přestože jste třeba unaveni, znamená to, že mozek se není schopen uvést do pomalé frekvence (hladiny vědomí delta). Tady nastupuje AVS přístroj: vysílá mozku pomocí světel a zvuku pomalou frekvenci, na kterou se mozek během minut naladí. Je to umožněno díky ,,efektu napodobení frekvence“, který objevil v roce 1952 anglický lékař Gray Walter.

Dnes již jsou známy desítky přesných frekvencí, ve kterých se tělo uzdravuje nebo je schopno podat mimořádné výkony. Jde o stavy, ve kterých se zvyšuje imunita, odstraňuje bolest, depresivní stavy, nespavost nebo také zrychluje učení.

Tip: AVS přístroj Laxman si podmanil světové osobnosti

MUDr. Jan Cimický říká: "První AVS přístroj jsem si přivezl z ciziny. Použili jsme ho u kolegyně, které šíleně bolely zuby. Nevěřili jsme, že by mohl takto pomoci, ale bolest byla po pár minutách pryč. Od té doby používáme AVS přístroj v našem středisku."

Mnoho uživatelů těchto AVS přístrojů tak mohlo přestat polykat léky na spaní nebo proti depresi. Nejvíce oceňují okamžité odstranění únavy, stresu, rychlou pomoc při depresi a natrénování vysoké psychické odolnosti proti nejrůznější dnešní zátěži. Autentické zkušenosti nebo možnost vyzkoušení zdarma najdete například na: www.psychowalkman.cz. 

Historie Útvaru rychlého nasazení sahá až do roku 1981. Tehdy vznikl jako reakce na vzestup terorismu (únosy letadel aj.) v Československé socialistické republice i jinde ve světě Útvar zvláštního určení. V gesci měl rovněž zatýkání zvlášť nebezpečných zločinců všeho druhu.

Červené barety

Jeho členové se rekrutovali zpravidla z řad výsadkových jednotek. Původně spadal pod Sbor národní bezpečnosti a byl několikrát přeorganizován. V roce 1985 došlo k jeho přejmenování na Odbor zvláštního určení (neoficiálně „červené barety“) a zařazení pod Vojska Ministerstva vnitra. Od poloviny 80. let se jeho kompetence rozšířily i na boj s oponenty režimu. K temnějším stránkám útvaru tedy patří logicky skutečnost, že zasahoval 17. listopadu 1989 proti demonstrujícím studentům v Praze na Národní třídě.

Výzbroj oddílu se v této době skládala ze samopalů vz.61 Škorpion, samopalů vz.58, odstřelovacích pušek SVDN – 1 Dragunov a několika typů pistolí. Členové jednotky měli k dispozici rovněž pušky vz.54 upravené dle potřeb odstřelovačů, brokovnice i vrhače granátů RV85. Po sametové revoluci a pádu socialistického zřízení v Československu změnil oddíl svůj název.

Nové jméno znělo Jednotka rychlého zásahu Federální policejní služby (JRZ FPS). Až do roku 1992 nosili jeho příslušníci barety zelené barvy. Po roce 1993 pak opět barety červené. Změny doznal i název - s rozdělením společné federace došlo k přejmenování jednotky na současné Útvar rychlého nasazení Policie ČR (URN či URNA). Její motto zní „S rozumem a odvahou“.

Vnitřní organizace 

Útvar se skládá ze tří sekcí. První sekce „rychlého nasazení“ bývá nasazována přímo do akce. Jedná se o známé policisty v černých kombinézách a kuklách se samopaly. Tento oddíl má tři zásahové skupiny (specialisté, pyrotechnici a výcviková skupina). Druhá sekce „speciálních služeb“ se skládá z odstřelovačů, spojařů, dokumentaristů, vyjednavačů a řidičů. Sekce č. 3 je „administrativně – logistická“ a patří pod ni sekretariát, právník a personální, organizační a materiálová skupina. Celkem se jedná o cca 100 osob.

Jednotka působí na celém území České republiky a je přímo podřízena policejnímu prezidentovi. O vyslání útvaru do akce rozhoduje policejní prezident se souhlasem ministra vnitra. Nasazení oddílu do akce má v kompetenci velitel,který je oprávněn nařídit provedení zákroku pod jednotným velením. Ředitelem Útvaru rychlého nasazení Policie České republiky je již od roku 1996 plukovník Libor Lochman. Zároveň je jedinou osobou z celé organizace, která nepracuje v utajení.

Mezinárodní spolupráce

Určitým vzorem pro URNA se po roce 1993 stala legendární jednotka SAS z Velké Británie. Společné cvičení absolvovala rovněž s Delta Force z USA či izraelskou organizací YAMAM. V rámci evropského projektu „Atlas“ kooperuje URNA s dalšími 32 speciálními policejními nebo protiteroristickými útvary ze všech 27 členských států Evropské unie.

Jedná se mj. o německý GSG – 9, francouzský GIGN a RA ID, italský GIS a NOCS, španělské GEO a také UEI, slovenský ÚOI a o mnoho dalších. Kontakty udržuje i s elitními oddíly Alfa a Vympel z Ruské federace. který je oprávněn nařídit provedení zákroku pod jednotným velením. Ředitelem Útvaru rychlého nasazení Policie České republiky je již od roku 1996 plukovník Libor Lochman. Zároveň je jedinou osobou z celé organizace, která nepracuje v utajení.

Určitým vzorem pro URNA se po roce 1993 stala legendární jednotka SAS z Velké Británie. Společné cvičení absolvovala rovněž s Delta Force z USA či izraelskou organizací YAMAM. V rámci evropského projektu „Atlas“ kooperuje URNA s dalšími 32 speciálními policejními nebo protiteroristickými útvary ze všech 27 členských států Evropské unie. Jedná se mj. o německý GSG – 9, francouzský GIGN a RA ID, italský GIS a NOCS, španělské GEO a také UEI, slovenský ÚOI a o mnoho dalších. Kontakty udržuje i s elitními oddíly Alfa a Vympel z Ruské federace.

Podmínky přijetí

Každý potencionální zájemce o zaměstnání v rámci 1. sekce Útvaru rychlého nasazení Policie ČR musí splňovat následující elementární předpoklady: věk nejméně 23 let, tři roky služby u Policie ČR (dnes již údajně pět let) plus odborné vzdělání a výcvik, minimálně středoškolské vzdělání, dobrý zdravotní stav a fyzická kondice, řidičský průkaz skupiny „B“ a schopnost plavat.

Pokud tyto předpoklady uchazeč splňuje, je poslán do samotného výběrového řízení, které má tři kola. V prvním kole projde komplexním lékařským vyšetřením zaměřeným na schopnost zvládat nadměrnou fyzickou zátěž. Následuje psychologické vyšetření (testová baterie v délce cca šest až osm hodin, odolnost vůči stresu, adaptabilita a schopnost týmové práce).

Poslední částí první fáze je test tělesné zdatnosti (běh 60 m, běh 5 000 m, kliky, shyby na hrazdě, sedy – lehy, plavání 400 m, šplh na laně 4,5 m, překážková dráha). Druhá část spočívá v šestidenních testech uchazečovy odolnosti. Orientuje se na hloubkovou prověrku fyzického a psychického stavu žadatele (chování v náročných podmínkách únavy a vyčerpání, fyzická a psychická odolnost vůči dlouhodobému stresu, rozhodování v kritických situacích, motivace a odhodlání).

Prověřovaná osoba musí absolvovat orientační pochody se zátěží, úkoly zaměřené na vytrvalost, speciální dovednosti, sílu a manuální zručnost. Rovněž je vystavena částečné spánkové deprivaci, která působí jako další stresový faktor. Protože se jedná o velmi náročné úkoly, je testovaná osoba průběžně kontrolována lékařem. Poslední fází výběrového řízení je pohovor s příslušnou komisí, která mj. zjišťuje uchazečovu motivaci. Žadatel je finálně přijat, pokud k tomu vydá pokyn ředitel URNA. V praxi uspěje zhruba 10 % ze všech kandidátů.

Trénink a nasazení

Členové Útvaru rychlého nasazení Policie ČR, kteří jsou určeni pro nasazení do akce, tráví většinu své pracovní doby rutinním, avšak velmi usilovným tréninkem. Kromě fyzických aktivit sloužících ke zlepšení celkové kondice jde zejména o umění sebeobrany. Dále se cvičí v oblasti takticko-speciální přípravy (zásahy v budovách, autech, letadlech…).

Nezbytností je rovněž zlepšování střeleckých dovedností. Jako profesionálové musí mít špičkové zbraně: pistole Glock 17, 26, samopaly Heckler & Koch MP 5, brokovnice Benelli M3 atd. Snipeři pak používají pušky mj. SIG Sauer 3000. URNA se pravidelně účastní simulovaných akcí (např. v srpnu 2011 v nemocnici v Praze-Motole, při které personál ohrožovali „teroristé“).

Skutečných zásahů je obvykle několik desítek ročně. Jednotka často pracuje jako ozbrojený doprovod kriminalistů z Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu. Specialisté z URNA zasahovali např. v prosinci 2009 v Praze 4, kde lupič vzal dvě rukojmí.

I díky policejním vyjednavačům, kteří jsou v těchto chvílích obzvláště důležití, se celá akce obešla beze ztrát na životech. Někdy však asistují i u méně „militantních“ akcí. Kupříkladu v lednu 2012 doprovázeli údajný autoportrét Leonarda da Vinci při jeho převozu na zámek ve Zbirohu. URNA má za sebou i zahraniční angažmá v Afghánistánu, Iráku i Pákistánu.  

SETI@home je projekt zabývající se distribuovanými výpočty, který využívá počítačů propojených v internetu. Projekt provozuje Space Sciences Laboratory na Kalifornské univerzitě v Berkeley ve Spojených státech amerických. SETI je zkratka pro Search for Extra-Terrestrial Intelligence (Hledání mimozemské inteligence).

Projekt má dva hlavní cíle - prvním z nich je testování a vylepšování funkčnosti distribuovaných výpočtů jako takových, druhým cílem projektu je hledání mimozemských civilizací.

TIP: Měli bychom aktivně hledat mimozemské civilizace, nebo se jich bát?

Projekt SETI@home má k dispozici největší radioteleskop na světě, který se nachází v portorickém Arecibu. Jeho prostřednictvím dochází k záznamu vesmírného šumu v jeho rádiové podobě. Následně je tento záznam zbaven běžných rušení a ve výsledném signálu se hledá jakákoliv anomálie, kterou by mohlo mít na svědomí vysílání mimozemských civilizací.

Projekt měl za dobu své existence několik desítek kandidátů na takovýto signál, ale skutečný důkaz nebyl zatím nalezen.

Podle nové studie geologů existuje jistá, sice nevelká, ale nikoliv bezvýznamná možnost, že během příštích 50 let zasáhne Aleutské ostrovy jihozápadně od Aljašky mohutné zemětřesení. Následné megacunami by pak spláchlo Havajské souostroví, které je od Aleut jižním směrem.

Varování geologů nevychází z pozorování aktuální geologické aktivity v oblasti. Je výsledkem matematického modelu, který zohlednil výskyt velkých zemětřesení po světě a dřívější geologické pohyby v okolí Havaje. Šance na takovou události je prý téměř 10 procent. 

TIP: Zasáhla Madagaskar pravěká megatsunami?

Možná to zní fantasticky, ale není to tak dávno, co se něco podobného opravu událo - podle nálezů z roku 2014 došlo na Aleutách před pěti sty lety k extrémnímu zemětřesení. Havaj tehdy zasáhla vlna cunami o výšce 9 metrů.

Zpomalení Číny, dluh zemí BRICS, nestabilita Blízkého Východu anebo rozpad Evropské unie – to všechno jsou reálná rizika, která ohrožují globální ekonomiku. Všechny ale podle Business Insideru blednou ve srovnání s vodou.

Změny klimatu prý kriticky omezí dostupnost vody nejen pro lidi, ale také pro průmysl. Bez vody by se mnoho průmyslových provozů zastavilo.

TIP: Čtyři miliardy lidí pocítí nedostatek vody alespoň jeden měsíc v roce

Podle zprávy Světové banky není situace právě růžová. Do 20 let bude mít 1,6 miliardy lidí vážnou nouzi o vodu, zatímco světová poptávka o vodu vzroste do roku 2050 o 50 procent. Požadavky na vodu pro průmysl by měly vzrůst možná až o 70 procent. Otázkou je, jestli bude tolik vody k dispozici.

Když loni v březnu vynesla raketa Atlas V na oběžnou dráhu Země čtveřici sond - John, Paul, George a Ringo - vědci z NASA doufali, že se jim dostane odpovědí na otázky pozoruhodného fenoménu odehrávajícího se v zemské magnetosféře.

Magnetické exploze

Magnetické přepojení (magnetic reconnection) je jev, který vzniká na rozhraní dvou magnetických polí, například na rozhraní magnetického pole Země a magnetického pole, které sebou nese sluneční vítr ze Slunce. Magnetické siločáry jednoho pole se plynule napojují na pole druhé. Při tom dochází k přeměně energie a jejímu explozivnímu uvolnění, urychlování částic a zahřátí okolní plazmy. Kromě jiného je tento jev spoluzodpovědný za změny počasí, vznik polárních září nebo rušení satelitní komunikace.

Čtveřice sond, které magnetosféru a jevy v ní probíhající již přes rok mapují, se pohybují na výstředné oběžné dráze – v nejbližším bodě se k Zemi přiblíží na vzdálenost 7 640 kilometrů, v nejvzdálenějším bodě je od Země dělí přes 76 tisíc kilometrů. Celá čtveřice se navíc musí pohybovat v přesně udržované formaci. 

První data projektu MMS (Magnetospheric Multiscale Mission) nyní zpracovávají vědci – sondám se podařilo podrobně zmapovat jakým způsobem magnetické přepojení v zemské magnetosféře probíhá. Kromě potvrzení již existující teorií, přineslo dosavadní měření i nové poznatky, které jak vědci doufají, přinesou nové možnosti jak minimalizovat dopady elektromagnetických bouří na komunikační zařízení na oběžné dráze Země a také zlepšené možnosti například pro předpovědi počasí.

Projekt MMS

Jak zajistit osvětlení silnic, dálnic a cyklostezek bez elektrické energie? Ph.D. José Carlos Rubio z mexické univerzity v Michoacánu se inspiroval v přírodě a přišel s originálním řešením – vyvinul světélkující cement.

Doktor Rubio zjistil, že když určitým způsobem změní mikrostrukturu cementu, cement dokáže absorbovat sluneční energii, kterou pak v noci vyzáří ve formě světélkování.

TIP: Světélkující bakterie mořských hlavonožců by mohly rozsvítit noční ulice

Podle Rubia může silnice vybudovaná s tímto cementem světélkovat až 12 hodin. Aby světlo nerušilo řidiče nebo cyklisty, lze regulovat intenzitu světélkování a upravit lze i jeho „barvu“ – materiál může světélkovat v modré, nebo v zelené barvě. 

Fluorescenční cement má velkou výhodu proti obdobným materiálům vyrobeným z plastu – jeho životnost je podle doktora Rubia až 100 let a je naprosto ekologický. U plastových materiálů to zpravidla bývá jen 3 až 5 let.

Žlutá zimnice v Africe ročně usmrtí 80 tisíc lidí. Od prosince řádí tato nevyléčitelná choroba zejména v Angole. Zdejší úřady evidují za poslední půlrok přes 2 300 případů podezření na onemocnění žlutou zimnicí a více než 300 lidí již zde za stejnou dobu na tuto nemoc zemřelo. Přestože se může zdát, že nejde o nijak extrémní čísla, zkušenosti hovoří, že na každých 50 oficiálně nahlášených případů onemocnění připadá v Angole dalších 500, které jsou mimo statistiky.

Smrtelná nákaza z opic

Žlutá zimnice je nebezpečné virové krvácivé horečnaté onemocnění přenášené komáry. Existují dva typy infekce - první je tzv. městská. Zpravidla právě tato forma způsobuje epidemie. Městskou formu žluté zimnice přenáší z nemocného člověka na zdravého komáři. Druhý typ, tzv. džunglovou formu přenáší na člověka komáři z nakažených opic. Nakažené opice představují podle odborníků trvalý a takřka nevyčerpatelný zdroj infekce. Úmrtnost na žlutou zimnici je 25 až 50 %, přičemž u domorodých obyvatel je to zpravidla méně.

TIP: V Číně vzniká obří továrna na komáry: Týdně vyprodukuje 20 milionů jedinců

OSN již v souvislosti s epidemií dodala do africké Angoly 6 milionů vakcín. Toto množství ale stačí jen pro hlavní město Luanda, kde je proočkovanost obyvatelstva relativně vysoká. Mimo metropoli je ovšem situace jiná – Angola má 17 milionů obyvatel a miliony z nich tak čelí smrtelné hrozbě.

Angola, Kongo i Čína

Podle posledních dat Světové zdravotnické organizace (WHO) se již angolská nákaza rozšířila mimo hranice země – 453 nových případů hlásí například Demokratická republika Kongo, kde je proočkovanost obyvatelstva pod 30 %. Na konci dubna se žlutá zimnice objevila také v Zambii a Namibii. Nemoc se ovšem neomezuje jen na africký kontinent – 11 případů onemocnění žlutou zimnicí se v poslední době objevilo i v Číně. Ve všech případech se přitom jednalo o zahraniční pracovníky a turisty vracející se z Angoly. Riziko možného importu epidemie není zanedbatelné - v Angole působí okolo 100 tisíc Číňanů.

TIP: Ebola a ti druzí: 9 nejnebezpečnějších virů světa

Úřady varují, že s nástupem léta a tím i vyššího výskytu komárů, se může infekce rychle šířit. Nouzových 11 milionů dávek vakcíny uložených u WHO již ale bylo rozdáno a další momentálně nejsou. Odborníci proto navrhují očkování alespoň poloviční dávkou. V každém případě čeká svět mimořádně „horké léto“.

Roku 1060 zahájil Spytihněv II. přestavbu rotundy na reprezentativnější baziliku. A pokud rotunda měla průměr třináct metrů, bazilika už měřila na délku sedmdesát metrů. Jenže o pár století později už to nestačilo. Když byla pražská diecéze povýšena na arcibiskupství, zaznělo jednohlasně: postavíme nový chrám! A dvojnásobně velký! 

Pýcha sakrální architektury

Mezinárodní vesmírná stanice působí na oběžné dráze Země již 17 let. Za tuto dobu se na její palubě vystřídalo 222 pasažérů a proběhlo zde 1 922 vědeckých experimentů, jejichž výsledky byly zhodnoceny ve více než 1 200 vědeckých studiích. V pondělí 16. května ISS dosáhla úctyhodného milníku – stanice v tento den absolvovala svůj stotisící oblet kolem Země.

TIP: „Můj bože, co to tady postavili?“ Historie a současnost ISS

Stanice krouží na oběžné dráze rychlostí 7,66 kilometrů za sekundu (27 720 km/h) a jeden oblet tak zvládne zhruba za 92 minut. Za 17 let své činnosti tak ISS urazila přibližně desetinásobek vzdálenosti k Marsu a zpět, nebo chcete-li – jednu cestu od Země k Neptunu.