Jaké by asi bylo těhotenství na oběžné dráze? Lidé to ještě nezakusili, ale myši už ano. Čínští badatelé uskutečnili experimenty s myšími embryi ve vesmíru. Na palubě svého satelitu SJ-10 vypustili na oběžnou dráhu asi 6 tisíc myších embryí v ranné fázi zárodečného vývoje. Zárodky byly v té době pouhé 2 dny staré a skládaly se ze 2 buněk.

TIP: Jak na oběžné dráze prosperují mikrobi?

Satelit se po několika dnech vrátil zpět na Zemi a vědci zjistili, že se některá embrya vyvíjela dál, do stádia blastocysty. Vědci tak úplně poprvé potvrdili, že se čerstvá embrya savců mohou vyvíjet i v kosmickém prostoru.

Objevit otisky, stopy nebo kosti fosilních zvířat, to není nic zvláštního. Ale objevit fosilní vnitřní orgány z měkkých tkání, to už je důvod k pořádné oslavě.

Vědci teď úplně poprvé objevili fosilizované srdce, navíc krásně zachovalé ve 3D. Povedlo se jim to u brazilské ryby rodu Rhacolepis, které žila ve druhohorách před 113 až 119 miliony let.

TIP: Pozoruhodné věci lze objevit i v jantaru

Badatelé k tomu použili pokročilé zobrazovací metody, s nimiž lze z fosilií získat neuvěřitelně detailní informace. V tomto případě vsadili na synchrotronovou rentgenovou tomografii, s kterou teď paleontologové dosahují úžasných výsledků. Dovoluje jim hledat orgány ukryté hluboko uvnit fosilií.

Syrské pouštní město Palmýra, které je zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, bylo v květnu 2015 obsazeno takzvaným islámským státem. Jeho militanti v Palmyře poničili celou řadu archeologických památek, včetně slavného Vítězného oblouku.

Vítězný oblouk stál v Palmyře od 3. století našeho letopočtu, kdy ho postavili během vlády římského císaře Septimia Severa. Připomínal zde vítězství Římanů nad Parthy. Počátkem 20. století se z něj zachovaly jen ruiny, z nichž byl Vítězný oblouk obnoven ve třicátých letech.

TIP: V dnešním světě mizejí cenné historické památky

Experti Institutu digitální archeologie před časem vytvořili 3D model Vítězného oblouku s technologií digitálního 3D skenování. Pomocí tohoto modelu teď roboti opracovali kusy egyptského mramoru a vytvořili kopii Vítězného oblouku ve dvoutřetinové velikosti. Šest metrů vysoký Vítězný oblouk z Palmýry je momentálně k vidění v centru Londýna.

Meteoroid, který vstoupil v únoru 2013 nad jižním Uralem do zemské atmosféry, uvolnil energii 20× až 30× větší, než byla energie atomových bomb použitých v Nagasaki a Hirošimě. Rázová vlna rozbila okna v šesti městech v okruhu 100 kilometrů a přes tisíc lidí skončilo s různými poraněními v nemocnicích. Jak je možné, že o něm nikdo nevěděl dříve?

Nebezpečné a neviditelné

Odpověď na tuto otázku je jednodušší, než by se zdálo. Většina našich dalekohledů je umístěna na Zemi. Z toho důvodu mohou efektivně pracovat jen v noci. Čeljabinský meteoroid ale přilétl ve dne, několik minut po východu Slunce.

Teprve následné výpočty jeho trajektorie ukázaly, že  se pohyboval po eliptické dráze s přísluním poblíž dráhy Venuše a odsluním v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Ve dnech před dopadem se navíc pohyboval v blízkosti Slunce (v úhlové vzdálenosti méně než 20°). Nebyl proto pozemskými přístroji pozorovatelný a nemohl proto být ani před dopadem objeven.

TIP: Jaký je rozdíl mezi meteorem, meteoritem a meteoroidem?

Druhý důvod souvisí s jeho velikostí – meteoroid byl velký zhruba 19 metrů. Takto malé objekty je takřka nemožné efektivně sledovat a už vůbec ne s odpovídajícím předstihem. Vyřešit by to mohla jedině hustá celosvětová síť mnohem výkonnějších teleskopů.

Kdy přijde Čeljabinsk 2

Pro meteoroidy obdobné velikosti proto i do budoucna platí, že mohou být detekovány s předstihem jednoho až dvou dnů před dopadem a to pouze v případě, že se budou pohybovat po viditelné trajektorii (tedy ne v blízkosti Slunce).

TIP: Jak se bránit dopadům meteoritů: Evropa chystá plán obrany

NASA aktuálně eviduje přibližně 14 tisíc potenciálně nebezpečných objektů. Drtivá většina nicméně nepředstavuje nebezpečí pro Zemi a ani pro satelity na oběžné dráze. Podle pracovníka NASA, Lindleye Johnsona je aktuálně největší hrozbou objekt, který se má k Zemi přiblížit v roce 2185. I u něj je ale pravděpodobnost, že zasáhne Zemi jen 490 k jedné.

U příležitosti 104 výročí potopení slavného Titanicu vzniklo působivé video, zachycující posledních 160 minut existence tohoto „nepotopitelného“ zaoceánského parníku. Titanic narazil do ledové kry pátý den své první plavby. Od okamžiku, kdy hlídkující námořník Frederick Fleet zpozoroval blížící se nebezpečí, zbývalo do srážky jen 37 sekund.

TIP: Osudové rozhodnutí: Proč Titanic neměl nikdy vyplout

Zkáza Titanicu, která si vyžádala 1500 obětí, ve svém důsledku vedla k mnoha bezpečnostním změnám – na lodích se zvýšily počty záchranných člunů (na Titanicu byly čluny jen pro polovinu cestujících), zavedla se nová pravidla pro nepřetržité rádiové spojení lodí a vznikla i první mezinárodní smlouva popisující bezpečnostní standardy na moři.  Mimochodem, slavný film Jamese Camerona z roku 1997 je jen o 34 minut delší, než samotná zkáza Titaniku.

Římský král ještě z Frankfurtu matce psal: „Kdyby na tomto světě byla jedna jediná tak dobrá a šarmantní jako Isabella, kdyby jen jedna jediná měla rysy mé ženy.“ Jedna jí byla hodně podobná – Isabelina sestra Louisa, Josefova švagrová. Zprávy o ní tvrdily, že má podobnou povahu jako zemřelá Isabela. Marie Terezie věděla, že už je Louisa zaslíbena španělskému králi, ale pro klid duše se pokusila. Napsala do Parmy princeznině otci a španělskému králi, jejímu nastávajícímu tchánovi. Ten si sice dopis přečetl, ale odmítl. A Marii Terezii nezbylo, než se po snaše porozhlížet jinde. 

Manželství z donucení

Císařovna ovšem nenechávala nic náhodě. Při pohledu na mapu se jí zdálo nejjednodušší seznámit Josefa s princeznou bavorskou. Tak se ve Straubingu odehrála slavnost, při které Josef poprvé uviděl Marii Josefu, pětadvacetiletou dceru bavorského kurfiřta. Jaké to bylo setkání? Malá a tlustá postava, konstatoval Josef. Bez mladistvého půvabu. S puchýřky a rudými skvrnami na tvářích. A s ošklivými zuby. Ani to ale nebylo pádným argumentem proti svatbě. Marie Terezie dávno rozhodla. Už do Frankfurtu psala Josefovi jednoznačně o svých záměrech a bez ustání se odvolávala na synovskou lásku a poslušnost a na dynastické závazky. Josef se s ní zřejmě velmi pohádal, protože krátce po svatbě s bavorskou princeznou trpěla výčitkami svědomí. Syn jí dal jednoznačně najevo, že její absolutistické rozhodování o jeho soukromém životě považuje za krajně bezohledné.

Dva a půl roku utrpení

Jaké bylo manželství Josefa a Marie Josefy? Nudné. Novomanželka mu nestačila ani jako společnice ani jako milenka. Mezi námi, není jasné, jestli se jejich manželství vůbec naplnilo. Josef přísahal u Isabelina smrtelného lože, že bude mít pouze jednu pravou milenku – lidstvo – a pouze jednoho životního partnera – stát. Josefa ať se stará sama o sebe. Jeho kruté chování nelze vysvětlovat pouze jeho bezohledností, spíše to byla odplata matce, které nechtěl dovolit, aby ho nadále ovládala. Ponižovaná a odmítaná Josefa zemřela po půltřetím roce nešťastného života na císařském dvoře na neštovice.

Modrá galaxie v popředí snímku pořízeného Hubbleovým kosmickým teleskopem působí jako obrovská gravitační čočka a ohýbá světlo 4 miliardy světelných let vzdálené galaxie v jejím pozadí. Zákryt je tak dokonalý, že obraz vzdálené galaxie je zborcen do částečného prstence kolem galaxie v popředí. Tento jev popsal již Albert Einstein a poprvé byl zaznamenaný v roce 1979. Podrobná analýza zborcení gravitační čočkou ukazuje, že malá tmavá satelitní galaxie se také podílí na ohybu světla. I když má tento Einsteinův prstenec pouze několik obloukových vteřin, ve skutečnosti měří desítky tisíc světelných let.

Severoamerickým cikádám rodu Magicicada se říká periodické. Žijí vždy 13 nebo 17 let, přičemž naprostou většinu svého života stráví jako larvy v zemi. Když dospějí, vylezou ven a po dobu 4 až 6 týdnů se jako dospělci snaží rozmnožit.

Právě tato vývojová etapa jejich života nastává letos. Jakmile se dostatečně oteplí, ve státech na severovýchodě USA - v Ohiu, New Yorku, Pensylvánii, Marylandu nebo Virginii vylezou ze země miliardy cikád. Jde o larvy, které se vylíhly v roce 1999. Odborníci očekávají, že na některých místech jich bude kolem 2 milionů na jednom hektaru.

Místní obyvatelé se už na cikády chystají a připravují celou řadu speciálních akcí, oslavy i upomínkové předměty. Zajímavý přírodní úkaz si totiž tradičně nenechá ujít množství turistů. Všichni ale také počítají s tím, že to bude velice hlučná záležitost. Miliony cikád zkrátka nelze přeslechnout.

Spojené státy v roce 2014 spotřebovaly více než 20 barelů ropy na hlavu denně. To je mnohem více, než v zemích s ohromným počtem obyvatel, jako je Čína nebo Indie.

Spotřeba ropy v obou zmíněných zemích ve stejném období se ani nepřiblížila 5 barelům ropy na hlavu denně. Hlad po ropě je sice v USA a dalších rozvinutých zemích stále veliký, posledních deset let ale klesá.

TIP: V rozvinutých zemích ropu nahrazuje obnovitelná energie, například větrná

Odborníci v blízké budoucnosti očekávají nárůst spotřeby ropy v Číně, kterou pak ještě předhoní Indie. Zvýšené požadavky rozvíjejících se zemí na ropu přitom bude mít na svědomí hlavně automobilová a letecká doprava.