Kolik se ve vesmíru skrývá černých děr? NASA přináší odpověď
Vědci pomocí několika teleskopů NASA uskutečnili průzkum supermasivních černých děr – těch, které mohou být až miliardkrát hmotnější než Slunce

Vědci pomocí několika teleskopů NASA uskutečnili průzkum supermasivních černých děr – těch, které mohou být až miliardkrát hmotnější než Slunce
Tropický ráj v srdci Indonésie si díky bohaté kultuře, překrásné přírodě a pohostinným obyvatelům právem vysloužil přízvisko „ostrov bohů“. A navzdory novým výzvám, jež přináší moderní doba, si Balijci stále uchovávají hluboké spojení s přírodou i tradicemi.
Severokorejská protiletadlová obrana zpočátku konfliktu spoléhala na ruční zbraně a ojediněle také kulomety. S tím, jak ale stoupala intenzita vzdušných bojů a aktivity letectva vojsk OSN, spojenci KLDR na poloostrov začali dodávat také mnohem sofistikovanější prostředky.
Švýcarští vědci vyvinuli nový hydrogel s kyselinou hyaluronovou a nanočásticemi hydroxyapatitu, který značně urychluje regeneraci poškozených kostí.
Političtí předáci ještě po únoru 1948 tvrdili, že „u nás kolchozy nebudou“. O tři roky později se venkov začal měnit. Co se odehrávalo na vesnicích i v hlavách rolníků? Unikátní pohled nabízejí zprávy pracovníků ministerstva vnitra, sestavené z tajně otevírané soukromé korespondence.
Člověk vnímá svoje okolí převážně zrakem, ale i pro nás je sluch nesmírně důležitým orientačním smyslem. Mezi živočichy jsou však přeborníci, kteří „umění naslouchat“ posunuli do sfér, které jsou pro nás zcela nedosažitelné.
Archeologové zkoumají povrch pouště na hranicích Iráku a Sýrie. Podařilo se jim zde objevit stovky dávných artefaktů, včetně pěstních klínů starých až 1,5 milionu let.
Superpočítačové simulace přispěly k lepšímu porozumění chování částic v plazmatu vytvořeném iontovým pohonem. Zjištění otevírá cestu k výkonnějším pohonům tohoto typu.
Jen málo osobností mělo na evropské dějiny takový vliv jako skromný zlatník z Mohuče, který vymyslel nový způsob vytváření knih. Bez přispění Johanna Gutenberga by se tedy vědecká revoluce nejspíš pořádně protáhla.
Astronomové zachytili potenciálně nebezpečný blízkozemní objekt, který by v roce 2032 mohl zasáhnou Zemi. Zda se tak stane, se nejspíš dozvíme až za tři roky.