jed

Kobra kapská se živí mnoha různými živočichy a sama bývá lovena dravými ptáky, medojedy kapskými a promykami.

Nedávno pořízený snímek toxické kyjovenky na předměstí Cairns v australském Queenslandu

Kvalitní kurkuma prospívá zdraví. Má vynikající protizánětlivé účinky a významně podporuje mozkové kognitivní funkce.

Divoké páření královny a trubce za letu

Koutník jedovatý (Loxosceles reclusa) se rád zdržuje v domácnostech. Ačkoli není agresivní, může mít jeho kousnutí vážné následky.

Žravost nade vše

Saranče stěhovavé (Locusta migratoria) je poměrně velký hmyz z řádu rovnokřídlých. Sarančata vás velmi pravděpodobně nepokoušou ani jinak nenapadnou, ale v některých oblastech světa dokážou člověka nepřímo usmrtit vyhladověním. V Africe se jejich miliardových rojů obávají již od biblických časů a mají pro to dobrý důvod. Sarančata dokážou ve velmi krátkém čase zlikvidovat veškerou úrodu a připravit tak obyvatele černého kontinentu o zásoby potravy na celé měsíce.

V průběhu dějin se sarančata občas dostávala podstatně severněji než dnes, historické záznamy dokonce vypráví o invazi sarančat na jižní Moravě v době krále a císaře Karla IV. ve 14. století. Zmínka pochází přímo ze životopisu „otce vlasti“, kde je přesně uvedeno, že hejno asi z roku 1337 mělo délku sedmi německých mil a šířka nemohla být vůbec změřena.

V antickém Řecku byl blín zasvěcen bohu Apollónovi a patřil i mezi posvátné rostliny pohanských Germánů. Ti ho pěstovali na zvláštních „svatých políčcích“ a s jeho pomocí se snažili věštit i ovlivňovat počasí. Ve středověku byly rostliny opředeny řadou pověr. Staly se součástí nápojů lásky a čarodějných mastí, které vyvolávaly hluboký spánek spojený s halucinacemi. Používal se i jako účinný jed a někde byl přidáván do nekvalitního piva, aby zvýšil jeho opojný účinek.

V celé rostlině jsou přítomny tropanové alkaloidy, které se hojně využívají v moderní medicíně. Jde především o hyoscyamin, v menším množství blín obsahuje též steroly a tocoferol.

Otrava blínem se u lidí podobá otravě příbuznými rostlinami, například rulíkem. Začíná pocitem sucha v ústech, postiženému se rozšiřují zorničky a má problémy s viděním. Zrychluje se mu puls, ale klesá tlak. Následuje podráždění nervového systému a halucinace. Neléčená otrava přechází v kóma a může končit smrtí. Otravy zvířat jsou řídké, protože rostliny nepříjemně páchnou a jsou porostlé chlupy, takže je pasoucí se dobytek nežere.

Místo ochutnavače mohli zastat jen vydatní jedlíci a pijáci.

Jedovaté klobásky mají v Austrálii otrávit miliony koček.

Palovčík brazilský (Phoneutria fera), nazývaný banánový pavouk, je druh útočného a jedovatého pavouka, který může být nebezpečný člověku. Jeho kousnutí způsobuje tzv. priapismus, tedy dlouhoutrvající (až několik dnů) bolestivou erekci, po které může následovat i trvalá impotence.

Mnišská kápě

Oměji Aconitum napellus se v angličtině říká mnišská kápě. Dorůstá až dvou metrů a vyskytuje se zejména v západní Evropě a východní části Severní Ameriky. U nás neroste. Tato vytrvalá bylina má hroznovité květenství s květy tmavě modré až modrofialové barvy. Všechny části rostliny obsahují toxin akonitin. Oměj je nebezpečné nejen konzumovat, ale dokonce se jej i dotýkat.

K otravě tímto druhem oměje dochází vzácně, většinou tehdy, když si někdo kořen rostliny splete s křenem nebo jinou kořenovou zeleninou. Požití vyvolává pálivý pocit v ústech, intenzivní slinění, zvracení, průjem, svědění, výkyvy krevního tlaku, arytmii a někdy smrt

Australský badatel Bryan Fry při studiu upírů v Mexiku.

Na otravu každým rokem mimo jiné zahyne až deset orlů mořských (Haliaeetus albicilla), kteří patří mezi ohrožené druhy

Sklípkanec skromný z jihovýchodní Austrálie