Konec mise? Americké meziplanetární cubesaty MarCO už měsíc nekomunikují
Americké cubesaty „WALL-E“ a „Eve“ patrně završily svou úspěšnou misi. Operátoři s nimi již měsíc nemohou navázat spojení
Laboratoř tryskového pohonu americké vesmírné agentury NASA v těchto dnech oznámila, že už déle než měsíc nemá spojení s revolučními meziplanetárními cubesaty MarCO. Maličké sondy, které byly součástí mise InSight a kterí si svým statečným letem k Marsu získaly pozornost světové veřejnost, tak fakticky ukončily svou misi.
Cubesat MarCO přezdívaný „WALL-E“ se naposledy ozval pozemským operátorům 29. prosince loňského roku (2018), zatímco druhý, který se jmenuje „Eve“, naposledy komunikoval se zemí letos 4. ledna. Cubesaty dál poletí vesmírem, ale my se o nich už asi nic moc nedozvíme. Příčiny ztráty spojení nejsou jasné. Možných vysvětlení je prý několik, včetně problémů se senzory, které udržují cubesaty ve správné poloze směrem ke Slunci.
Mise cubesatů MarCO
Mise cubesatů MarCO začala v květnu 2018, kdy jako sekundární náklad nosné rakety Atlas 5 doprovodily do vesmíru robotického planetárního geologa InSight. Když InSight přistával na Marsu, tak cubesaty prolétaly kolem a měly za úkol přenášet komunikaci, aby operátoři mise InSight měli k dispozici telemetrii přistávající sondy v reálném čase.
TIP: Nejen InSight: Na misi k Marsu uspěly i první meziplanetární cubesaty
Operátoři Laboratoře tryskového pohonu si misi cubesatů k Marsu pochvalují jako úspěšnou. Pokud jde o jejich další osud, původně se počítalo s tím, že pozemní kontrola sledovala cubesaty i za oběžnou dráhou Marsu. Odborníci Laboratoře tryskového pohonu nevyloučili, že se budou ještě snažit navázat s cubesaty spojení, když k tomu nastanou příhodné podmínky letos v létě.
Další články v sekci
Nově objevený dinosaurus Bajadasaurus se bránil neuvěřitelnými ostny
Před otrněným bajadasaurem se měl na pozoru každý rozumný predátor
Pokud jde o druhohorní dinosaury, tak masožravci mezi nimi měli ve své výbavě ohromné zubaté tlamy, neuvěřitelné drápy i mocná těla plná svalů. Býložraví dinosauři za nimi nezůstávali příliš pozadu. Bránili se mohutnými brněním, rozmanitými štíty, ostrými rohy nebo třeba drtivými kyji na ocasech.
Nově objevený býložravý dinosaurus Bajadasaurus pronuspinax z počátku období křídy na první pohled zaujme svými ohromnými ostny, za které by se nemuseli stydět nejdrsnější muzikanti ze zlaté éry punku.
TIP: Skvěle zachovalá fosilie prozradila, že obrněný dinosaurus spoléhal na maskování
Bajadasaurus byl sauropodní dinosaurus, který kráčel po zemi před 140 miliony let. Podobné ostny na krku mají i jeho příbuzní, mají je ale mnohem menší a bývá jich méně. Paleontologové doposud váhali, k čemu by takové ostny sauropodům mohly být. Objev bajadasaura napovídá, že on své ostny podle všeho používal ke své obraně před dravci. To ale neznamená, že nemohly mít i jiné využití. Například, podobné „ozdoby“ dnešním živočichům často slouží při námluvách.
Další články v sekci
Skandinávský válečník: Švédské bojové vozidlo pěchoty CV90 (1)
Bojová vozidla pěchoty tvoří nedílnou součást výzbroje moderních armád. CV90, jeden z nejvýkonnějších strojů této kategorie, se sice zrodil už v 80. letech, avšak průběžné modernizace ho stále drží na špici
Ozbrojené síly Švédska se tradičně spoléhají na výrobky domácích podniků – od stíhaček Saab až po tank Strv 103. A tak když roku 1983 generalita formulovala požadavky na nové bojové vozidlo pěchoty s vysokou pohyblivostí, schopností protiletadlové obrany a protitankovou výzbrojí, obrátila se opět na tuzemský průmysl. Přípravy stroje, jenž dostal označení CV90 (anglicky Combat Vehicle 90, švédsky Stridsfordon 90), se ujala skupina složená ze zástupců armády, vládní agentury FMV (Försvarets Materielverk) a společností Hägglunds a Bofors.
O dva roky později odborníci dokončili návrh designu a roku 1986 se objevila objednávka prototypů. Následovaly tříleté zkoušky, během nichž vojáci zadali též vývoj specializovaných variant. Sériová výroba se rozeběhla v roce 1993 a následujícího roku převzala královská armáda první exempláře. Dnes Švédsko provozuje 549 kusů CV90 a ve vývoji i výrobě pokračuje společnost BAE Systems Hägglunds.
Pro náročné podmínky
Vozidla byla navržena pro podmínky subpolárního podnebí, a proto se vyznačují výjimečně dobrou mobilitou ve sněhu a podmáčeném terénu. Tu zajišťuje jednak sedm velkých pojezdových kol doplněných o hnací kolo vepředu a napínací vzadu, jednak výkonná pohonná jednotka. Srdcem obrněnce se stal systém tvořený dieselem Scania DSI 14 V8 a převodovkou X300 od společnosti CAT. Jedná se o komerční motor používaný v nákladních vozech, což zjednodušuje a zlevňuje logistiku, údržbu i opravy. K dispozici jsou varianty o výkonu 364–536 kW. Scania dokáže obrněnec rozhýbat až na rychlost 70 km/h.
Zatímco původní varianty CV90 se mohly pochlubit dojezdem na silnici 320 km, soudobé verze zvládnou více než dvakrát tolik. Hloubka brodění činí až 1,5 m, stroj zvládne kolmou překážku do 1,1 m a maximální šířka překonávaného příkopu činí 2,6 m. Náklon při stoupání může dosáhnout úctyhodných 60 %. V rámci ekologických trendů uvažuje BAE Systems o konverzi na hybridní pohon, jenž by snížil spotřebu paliva o 30 % při navýšení výkonu.
Osádka CV90 sestává z trojice velitel, řidič a střelec, do prostoru pro výsadek se vejde osm plně vyzbrojených pěšáků. Švédská verze BVP disponuje věží vyzbrojenou rychlopalným kanonem Bofors ráže 40 mm a koaxiálním 7,62mm kulometem. Nechybí šest 76mm granátometů rozdělených do dvou trojic. Primárně se z nich odpalují zadýmovací granáty, ale lze naládovat i ostrou munici. Exportní verze vozidla nesou věže Hägglunds osazené zpravidla dělem Bushmaster kalibru 30 nebo 35 mm.
Několik stupňů ochrany
Jádro pozorovacích a zaměřovacích přístrojů tvoří systém UTAAS (Universal Tank and Anti-Aircraft Sight) od společnosti Saab, který zahrnuje zařízení pro denní i noční vidění. V Norsku vyráběná verze pak nese dálkově ovládanou bezosádkovou věžičku Protector Remote Weapon Station od firmy Kongsberg Defence Systems se schopností přesného zaměření cíle za jakýchkoli povětrnostních podmínek.
Základní pancéřování chrání osádku před municí do kalibru 14,5 mm, nejnovější varianty stroje navíc odolají zásahu podkaliberních projektilů APDS (Armour Piercing Discarding Sabot) ráže 30 mm. Obrněnce užívané Norskem mohou nést přídavný keramický pancíř systému MEXAS, jenž zvyšuje schopnost přežití kupříkladu při zásahu improvizovanými výbušnými zařízeními. Všechny verze CV90 disponují speciální vložkou chránící osádku před střepinami granátů, na přání zákazníka lze doplnit klecový pancíř proti projektilům tvarovaným explozí.
Neviditelné vozidlo
Odolnost CV90 odpovídá úrovni 5 dle normy STANAG 4569 proti balistickým hrozbám a 4a/b proti minám. Perličku představuje souprava DAS (Defensive Aid Suite), která klasifikuje cíle, vydává varování i pokyny pro řidiče a aktivuje protiopatření snižující riziko zásahu. Systém DAS lze dále rozšiřovat o obranná zařízení typu soft-kill (rušičky) i hard-kill (kupříkladu vystřelení části přídavného pancíře vstříc střele). Nad přežitím osádky i výsadku „bdí“ systém ochrany před radioaktivními, chemickými i biologickými zbraněmi.
TIP: Pěchotní obrněnci války v Zálivu: Sovětské bojové vozidlo pěchoty BMP-1
Díky tvaru trupu i dalším opatřením generuje obrněnec minimální infračervenou a radarovou stopu. Roku 2011 výrobce představil unikátní technologii Adaptiv – potah z šestihranných modulů, které dokážou rychle měnit teplotu a umožňují vozidlu takřka splynout s okolím. Vše funguje i za pohybu, neboť palubní kamery snímají prostředí a promítají jeho infračervený obraz na vozidlo. Posilování ochrany přineslo nárůst váhy, kdy bojová hmotnost oproti 23 t u počátečních verzí vzrostla u CV9035 Mk III až na 35 t. Díky použití výkonnějších verzí motoru se ovšem téměř nezměnil poměr hmotnosti a výkonu, navíc konstrukce umožňuje navýšení až na 40 t.
Pokračování v neděli 10. února
Další články v sekci
Řídit stát jako firmu: Středověké Benátky byly státem s přísně centrálním řízením
Středověké Benátky si všichni nejspíš představíme jako centrum svobodného obchodu a podnikání. Nic však nemůže být vzdálenější pravdě. Veškerou směnu zboží tam totiž stát přísně kontroloval
Vládcem středověkého obchodu se staly Benátky – městský stát, jemuž vévodili obchodníci. Vše, co republika činila, skutečně podřizovala obchodním zájmům. Dokonce i války vedla nikoliv pro čest či území, nýbrž pro finanční zisk. Vláda obchodníků však vůbec neznamenala svobodu podnikání. Benátští patricijové záhy vytvořili jakýsi státní kapitalismus. Tamní systém neumožňoval soukromým osobám volně obchodovat, pouze lidem dovoloval financovat státní podnikání a rozdělovat si podíl na zisku.
Město se členilo do zón pro jednotlivá řemesla a obchodníci v benátském senátu přidělovali produkci na základě kvót. Obchodní flotila republiky čítala 3 300 lodí, ale všechny byly ve vlastnictví státu, který je pronajímal na určité trasy. Úřady také rozhodovaly, jaké zboží plavidlo poveze, kudy popluje a kdy vyrazí.
Monopol s požehnáním
Svého obchodního úspěchu dosáhly Benátky vytvořením trhu, kde místo zákazníka rozhodoval stát – přesněji úředníci, kteří určovali nejen ceny, ale i veškerou hospodářskou aktivitu. Vláda obchodníků se pokusila všem kupcům v čele republiky zajistit stejné ekonomické podmínky, riziko i výnos. Neúspěch museli zaplatit drobní řemeslníci a obchodníci, kteří se nemohli podílet na dálkovém obchodě. Když v roce 1356 benátští maloobchodníci protestovali proti monopolu rodiny Cornerů na dovoz vlny, cukru a soli z Kypru, nedosáhli ničeho – kromě toho, že jim stát začal regulovat ceny drobného zboží, o něž se do té doby nezajímal.
Ani kupci samotní si však nemohli příliš „vyskakovat“. Směli si svobodně vybrat jen to, v jakém oboru budou podnikat. Všechno ostatní předepsal stát: počínaje druhem zboží, jeho původem a místem k prodeji, konče lhůtami, dodavateli či kvalitou.
Podivně efektivní systém
V republice neexistoval rozdíl mezi státem a obchodem, což vedlo ke vzniku unikátního systému „ekonomického nacionalismu“. Benátský obchodník byl spíš státní úředník, který profitoval z toho, že republika díky silnému loďstvu ovládala pohyb zboží ve Středomoří. V přístavech směly kotvit pouze benátské lodě a produkty cizinců se mohly prodávat jen jako doplněk artiklů dovezených státem.
TIP: Přeslavné zrození konzumu: Před 150 lety byl otevřen první obchodní dům
V uzavřené středověké ekonomice byl však systém mimořádně efektivní. Na svém vrcholu, počátkem 16. století, představovaly Benátky centrum evropské produkce se 180 tisíci pracujícími. Poměry změnily teprve nizozemské, francouzské a anglické trhy, jež začaly fungovat s mnohem méně striktními regulemi. Přerod se završil vznikem mezinárodního obchodu a importu zboží z Asie a z Ameriky. Benátská zkostnatělost se nedokázala otevření světového obchodu přizpůsobit a pružně měnit výrobu a dovoz v souladu s poptávkou. Místo aby kupecká republika uvolnila pravidla, ztratila své ekonomické postavení po prvním náporu konkurence.
Další články v sekci
Austrálii zasáhla stoletá povodeň: V ulicích města plavou krokodýli a hadi
Sever Austrálie sužuje stoletá voda. Na ulice vyplavila krokodýly a hady. Jih země zase trápí rekordní vedra. V Adelaide rtuť teploměru vyšplhala až na 49,5 stupně Celsia
Vypořádat se s následky nejhorších povodní za posledních sto let pomáhá obyvatelům severoaustralského státu Queensland armáda. Voda zaplavila školy i letiště, ohrožuje přes dvacet tisíc domů a stovky lidí se již musely evakuovat.
Úřady ve městě Townsville vyzvaly obyvatele k ostražitosti poté, co lidé spatřili krokodýly v rezidenčních oblastech zatopených povodní. Nebezpečí údajně hrozí i od jedovatých hadů. Queenslandská ministryně životního prostředí Leeanne Enochová varovala obyvatele, aby byli maximálně obezřetní - krokodýli a hadi se mohou vyskytovat na nečekaných místech jako jsou malé zavlažovací nádrže nebo studny.
TIP: Nečekaná překážka: Žralok uprostřed australské venkovské cesty
Krokodýli a hadi ale nepředstavují jediné nebezpečí. Policie zaznamenala několik případů, kdy si ve vodě hrály děti. Voda z povodní přitom podle policistů může obsahovat splašky z odpadních vod.
„Je to bezprecedentní záležitost. Tohle se stane jednou za sto let. Nikdy jsme nic podobného nezažili,“ prohlásila premiérka státu Queensland Annastacia Palaszczuková.
Na severu povodně, na jihu vedra
Zatímco Queensland se potýká s přívaly vody, zbytek země naopak trápí nebývalá vedra a sucha. V Adelaide na jihu země byl překonán teplotní rekord, když se rtuť teploměru vyšplhala až na 49,5 stupně Celsia.
Vlna veder vyvolala rozsáhlé požáry. Jen na ostrově Tasmánie hořelo po více než dva týdny až na 40 místech. Kvůli extrémním teplotám muselo mnoho lidí vyhledat lékařskou pomoc, byly také zaznamenány rozsáhlé výpadky elektřiny a úhyny volně žijící zvěře.
Další články v sekci
Noční obloha v únoru: Setkání planet i průzkum vzdáleného vesmíru
Únorová noční obloha bude alespoň co se planet týče poměrně skoupá. Závěr února ale nabídne zajímavé setkání Měsíce, Jupitera, Saturnu, Venuše a jasné hvězdy Antares
Únorová noční obloha bude alespoň co se planet týče poměrně skoupá. Bez pořádného dalekohledu na ní totiž bude k vidění pouze jediná planeta – Mars, pozvolna se přesouvající ze souhvězdí Ryb do Berana. Merkur bude viditelný od poloviny února jen zvečera nízko nad západem, Venuše zase ráno nad východem. Ve stejnou dobu ale nad jihovýchodem bude možné spatřit Jupiter a Saturn. Na Uran si pozorovatelé počkají k večeru, kdy se vyhoupne na jihozápadě a Neptun nebude viditelný vůbec.
Vzhůru za hvězdokupami
Majitelé dalekohledů si ale mohou udělat výlet za méně jasnými objekty zimního nebe. Pro pozorovatele s triedry se nabízí třeba hezká otevřená hvězdokupa M35 (NGC 2168) ze souhvězdí Blíženců, která je na hranici viditelnosti očima. V polovině 18. století ji nezávisle na sobě objevili dva astronomové: Švýcar Jean-Philippe Loys de Chéseaux si jí všiml již v roce 1745, během následujících pěti let ji však nejspíš zaregistroval také anglický lékař a přírodozpytec John Bevis. Objevuje se totiž v jeho hvězdném katalogu Uranographia Britannica z roku 1750.
Při hledání M35 začněte u nápadné hvězdy Éta Geminorum. Od ní se vydejte do úhlové vzdálenosti 2,3° severozápadním směrem a M35 se objeví v zorném poli vašeho přístroje. V dalekohledu bude už při menších zvětšeních vypadat jako hustá okrouhlá skupina hvězd o úhlovém průměru 0,5°. Při troše trpělivosti byste v ní napočítali asi 120 stálic šesté až třinácté hvězdné velikosti, celkem jich však obsahuje přinejmenším čtyřnásobek.
V úhlové vzdálenosti pouhých 25′ jihozápadně od centra M35 narazíte na další, ovšem o poznání menší otevřenou hvězdokupu NGC 2158, s jasností 8,6 mag. Několik desítek jejích nejnápadnějších stálic však zahlédnete teprve ve větších přístrojích, při použití přibližně stonásobného zvětšení.
Přestože se M35 a NGC 2158 nacházejí na nebi velice blízko u sebe, ve skutečnosti mnoho společného nemají. První zmíněnou od nás dělí téměř čtyři tisíce světelných roků a vznikla zhruba před 150–200 miliony lety. Kompaktní NGC 2158 je oproti ní mnohem starší i vzdálenější: Existuje přibližně dvě miliardy roků a světlo z ní k nám putuje asi 11 tisíc let. Není přitom vyloučeno, že představuje pojítko mezi mladými a neuspořádanými otevřenými hvězdokupami a velmi starými a hustými kulovými hvězdokupami.
Zajímavé setkání bude k vidění na konci února - konkrétně 27. a 28. února. Na na ranním nebi nad jihovýchodem se postupně objeví seskupení Měsíce, Jupitera, Saturnu, Venuše a jasné hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra.
Východy a západy Slunce
| Datum | Východ | Západ |
| 1. února | 7 h 22 min | 16 h 39 min |
| 15. února | 7 h 00 min | 17 h 03 min |
| 28. února | 6 h 35 min | 17 h 24 min |
V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Vodnáře, 19. února v 0:04 SEČ vstoupí do znamení Ryb.
Fáze, východy a západy Měsíce
| Fáze | Datum | Východ | Západ |
| Nov | 4. února | 7 h 13 min | 16 h 20 min |
| První čtvrt | 12. února | 10 h 24 min | 0 h 00 min |
| Úplněk | 19. února | 16 h 59 min | 6 h 58 min |
| Poslední čtvrt | 26. února | 0 h 46 min | 10 h 17 min |
Planety na noční obloze
- Merkur – viditelný od poloviny února zvečera nízko nad západem
- Venuše – viditelná ráno nad východem
- Mars – viditelný v první polovině noci
- Jupiter – viditelný ráno nad jihovýchodem
- Saturn – viditelný ráno nízko nad jihovýchodem
- Uran – pozorovatelný večer vysoko nad jihozápadem
- Neptun – nepozorovatelný
Úkazy na nebi
- 2. února – zákryt Saturnu Měsícem na ranní obloze velmi nízko nad jihovýchodem; začátek zákrytu v 6:47 SEČ při levém středním okraji Měsíce, konec v 7:40 SEČ při pravém horním okraji
- 10. února – setkání úzkého měsíčního srpku a Marsu na večerní obloze
- 13. února – setkání Marsu a Uranu na večerním nebi; Uran se bude nacházet v úhlové vzdálenosti cca 1° severně od Marsu a bude pozorovatelný pouze dalekohledem
- 13. února – setkání Měsíce a jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka na večerní obloze nad západem (bude je dělit úhlová vzdálenost cca 3°)
- 18. února – setkání Venuše a Saturnu na ranním nebi nízko nad jihovýchodem (bude je dělit úhlová vzdálenost cca 1°)
- 19. února – setkání Měsíce a jasného Regula ze souhvězdí Lva na večerní obloze nad východem
- 27. února – Merkur v největší východní elongaci, v úhlové vzdálenosti 18° od Slunce
- 27. a 28. února – seskupení Měsíce, Jupitera, Saturnu, Venuše a jasné hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra na ranním nebi nad jihovýchodem
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
Další články v sekci
Ženské mozky jsou podle neurologů v průměru o 3,8 roku mladší než ty mužské
Výzkum metabolismu ukázal, že ženské mozky jsou průměrně o 3,8 roku mladší než biologicky stejně staré mužské mozky. Může jít o vysvětlení, proč bývají ženy déle duševně čilé než muži.
Mozky všech lidí stárnou, jak se ale zdá, nestárnou vždy úplně stejně. U někoho se časem rozplývají duševní schopnosti, zatímco u jiného zůstávají výkonné až do pozdního stáří. Nový výzkum amerických vědců ukazuje, že ve stárnutí mozku také hraje důležitou roli také pohlaví.
Badatelé z Washingtonovy univerzity v St. Louis měřili rychlost metabolismu mozku, která je jedním z ukazatelů jeho kondice. V průběhu stárnutí totiž dochází k poklesu metabolické aktivity mozku.
Mozkové letokruhy
Výzkumu se zúčastnilo 205 dobrovolníků obou pohlaví (21 žen a 84 mužů), ve věku od 20 do 82 let. Pomocí pozitronové emisní tomografie (PET) vědci měřili kyslík a glukózu v mozcích dobrovolníků.
TIP: Odpověď na odvěkou záhadu: Existuje mozek mužský a ženský?
Výsledky ukázaly, že ženské mozky jsou metabolicky průměrně o 3,8 roku mladší než biologicky stejně staré mužské mozky. Největší rozdíly ve stáří mozků byly pozorovány u mladších žen kolem dvacítky.
Podle neurologů ale není rozdíl způsobený tím, že by mužské mozky stárly rychleji. Muži podle vědců začínají dospělost s mozkem o tři až čtyři roky starším než ženy. Zjištění by mohlo osvětlit, proč ženy nezažívají ve vysokém věku takový intelektuální úpadek jako muži.
Další články v sekci
Tajemství faraóna Chufua: Co se skrývá ve slavné Velké pyramidě?
O tom, co se nachází v Chufuově pyramidě, se vedly spekulace po dlouhá staletí. Nedávné výzkumy přinesly senzační odhalení: uvnitř pyramidy je utajená prázdná prostora…
Donedávna jsme v pyramidě egyptského faraóna Chufua věděli o třech místnostech. Nejvýše se nachází králova pohřební komora určená pro uložení mumie samotného vládce. Vchází se do ní impozantní halou označovanou obvykle jako „velká galerie“. O něco níže je umístěna královnina pohřební komora a ještě níže pak podzemní komora.
Generace badatelů, snílků i naprostých šarlatánů věřily v existenci dalších prostor. Nahlédnout do nitra masy kamení však bylo dlouho mimo technické možnosti badatelů. Teprve moderní technologie daly pátrání reálný základ.
Výsledky výzkumu mezinárodního týmu z roku 2017 vrátil teorie o utajené prostoře zpět do hry. Jejich měření bylo součástí rozsáhlého projektu ScanPyramid, v němž tým odborníků z mnoha vědních disciplín pod záštitou egyptského ministerstva památek zkoumal Chufuovu pyramidu různými technikami. Vědci sledovali pyramidu např. v infračervené oblasti záření.
Miony ve službách archeologů
Součástí výzkumu byla i měření nestabilních elementárních částic označovaných jako miony. Ty odpadají na Zemi z kosmu se stále stejnou intenzitou a procházejí i pevnými překážkami, jako jsou kamenné kvádry Chufuovy pyramidy. Některé částice v mase kamení přece jen uvíznou. Pokud je ale někde v masivu pyramidy prázdná prostora, mají tam miony o něco snadnější průstup a jejich ztráty se tak zmenší. Je to podobné, jako když za slabší zdí slyšíme z hovoru ve vedlejší místnosti více, než za tlustou zdí. Aby si vědci mohli být výsledky měření jistí, měřili průnik mionů pyramidou po dlouhou dobu a hned v několika různých úhlech.
Během dvou let výzkumu vědci narazili na známky po skrytých dutinách hned několikrát. Pokaždé však šlo o poměrně málo objemné prostory a to otevíralo možnost, že se jedná o chybu v měření nebo o pouhou mezeru mezi kamennými kvádry. Nakonec ale narazili na tak významné nepravidelnosti v dopadu mionů na čidla měřících přístrojů, že už je jednoduše ignorovat nemohli. „Jsme si jistí, že v pyramidě je prázdná prostora a že má opravdu impozantní rozměry. A to, pokud víme, nikdo nečekal,“ ohlásil v tiskové zprávě vedoucí projektu ScanPyramide Mehdi Tayoubi.
Velká prázdnota
Poprvé začali vědci tušit blízkost významného objevu už v roce 2016, když umístili do královniny pohřební komory detektor mionů dovolující trojrozměrné zobrazení hmoty nad ní. Očekávali, že se jim na snímcích jasně ukáže králova pohřební komora a velká galerie. Jenže snímek odhalil ještě něco jiného. „K našemu velkému překvapení jsme uviděli linii rovnoběžnou s velkou galerií a pochopili jsme, že jsme narazili na něco zásadního,“ říká Mehdi Tayoubi.
Může jít o chybu? Vědci se rozhodli zahnat pochybnosti dalšími měřeními pomocí detektorů mionů pracujících na odlišném principu. Ta přinesla totožné výsledky jako výzkum z roku 2016. Nad velkou galerií se nachází prázdný prostor. Vědci se ho zdráhají označit za „komoru“, protože o jeho uspořádání a účelu netuší zhola nic. Začali mu proto říkat „Big Void“ čili „Velká prázdnota“. A tak ho také popsali ve studii publikované v prestižním vědeckém časopise Nature.
Velká prázdnota má průřez srovnatelný s Velkou galerií, která je široká asi 2 metry a vysoká skoro 9 metrů. Ve srovnání s Velkou galerií dlouhou bezmála 49 metrů se zdá Velká prázdnota o něco kratší. Měří asi 30 metrů.
Poklad nikdo nečeká
Na rozdíl od předchozích „nálezů“ provázených od samého začátku pochybnostmi, se tentokrát odborníci vyjadřují o studii vesměs pochvalně a v reálnou existenci Velké prázdnoty věří. Nikdo si však nemyslí, že by se v nově objevené prostoře nacházely poklady srovnatelné třeba s obsahem hrobky faraóna Tutanchamona.
„Objev podobných prázdných prostor nezmění náš pohled na dějiny starého Egypta,“ říká přední světový egyptolog Mark Lehner. „Mohou nám však prozradit ledacos nového o tom, jaké úsilí Egypťané vynakládali při zbudování pyramid.“
Lehner si dokonce nemyslí, že Velká prázdnota je zbudována z dokonale přiléhajících kamenných kvádrů. Z těch jsou stěny chodeb či pohřebních komor. Samotné nitro pyramid však podle Lehnera připomíná „spíše ementál než čedar“. Mezi jednotlivými kvádry nechávali stavitelé často velké mezery, které vysypali sutí. Tyhle mezery mohou být i tři metry široké. Objevitelé Velké prázdnoty ale namítají, že jimi odhalená prostora je mnohem rozměrnější. „Není to malá mezera a není to velká prostora vysypaná drtí a většími kameny,“ namítá člen výzkumného týmu Hany Helal z káhirské univerzity. „Je to velká, prázdná dutina.“
TIP: Čísla zakletá v kameni: Nerozluštěná záhada pyramid v Gíze
Lehner se domnívá, že dutinu zbudovali stavitelé pyramidy zcela cíleně, aby odlehčili tlaku masy kamenných kvádrů působícímu na Velkou galerii. Podle jiných teorií sloužila dělníkům při stavbě jako manipulační prostor při usazování kamenných kvádrů na své místo. Ledacos může napovědět další detailnější výzkum Velké prázdnoty, především přesnější určení jejích rozměrů a tvaru. Vědci za tímto účelem plánují nasazení miniaturních robotů. „Tohle není konec projektu,“ zdůrazňuje Hany Helal. „Je to jen jeden krok z mnoha, které budou následovat.“
Další články v sekci
Po volbách v roce 2016 vzrostlo v USA používání dlouhodobé antikoncepce
Politika zasahuje hluboko do soukromých životů obyvatel. Ukazuje to i nedávný výzkum ve Spojených státech, který nalezl překvapivé spojení mezi výsledkem prezidentských voleb v roce 2016 a používáním antikoncepce Američankami.
Vědci a lékaři zpracovali data z databáze IBM MarketScan, která obsahuje více než 250 milionů zdravotních záznamů pacientů. Zajímaly je údaje o ženách ve věku 18 až 45 let, u nichž pak analyzovali jejich používání antikoncepce, konkrétně takzvané dlouhodobé reverzibilní antikoncepce (LARC, z anglického „long acting reversible contraception“), která zahrnuje různá nitroděložní tělíska a implantáty.
TIP: Již brzy: Gel proti početí pro muže půjde do klinických testů
Výsledky tohoto výzkumu potvrdily, že po prezidentských volbách v roce 2016 došlo k nárůstu používání takové antikoncepce o 21,6 procent. To představuje přibližně 2 nová použití antikoncepce LARC na 100 tisíc Američanek každý den. Důvod je podle badatelů nasnadě – ženy v Americe se obávají, že Trumpova administrativa nějak zasáhne proti antikoncepci.
Další články v sekci
Balijský Tanah Lot: Chrám pod hadí ochranou
Chrám Tanah Lot u jihozápadního pobřeží indonéského ostrova Bali vděčí za svou existenci knězi Nirarthovi. Ten touto částí ostrova cestoval v 15. století a všimnul si malebně umístěné skalní formace uprostřed vln
Nirartha se na ostrůvku uložil k odpočinku, aby zde strávil noc. Místním rybářům, kteří za ním později přijeli s dary, řekl, že by na ostrově měli postavit chrám. Prý totiž jde o svaté místo balijských mořských bohů.
TIP: Sopky indonéského souostroví: Ostrovy chvějící se země
Od té doby je chrám součástí zdejší mytologie a jedním z devíti směrových chrámů ostrova. Na úpatí skály žijí jedovatí mořští hadi, kteří údajně chrání místo před vetřelci a zlými duchy. Ještě mocnějšího ochránce však Tanah Lot má v legendárním obřím hadovi, který se prý zrodil z Nirarthova šátku.
Za to, že chrám můžeme stále obdivovat, vděčíme do značné míry japonské vládě. Když se totiž v roce 1980 začala bortit část skalní stěny, byla to právě japonská vláda, které Indonésanům nabídla pomocnou ruku a hlavně štědrou pomoc ve výši 130 milionů dolarů (téměř 3 miliardy korun). Přestože to na pohled není poznat, třetina skály prošla důkladnou renovací.