pozorování

Zimní slunovrat je spojen s nejkratším dnem a nejdelší nocí v roce – 21. prosince se v naší zeměpisné šířce Slunce vyhoupne nad obzor na pouhých 8 hodin. Během letního slunovratu je to více než 16 hodin.

Řasové mlhoviny v Labuti vznikly v místech, kudy prošla rázová vlna ze supernovy. Stlačený, velmi horký, a tudíž i ionizovaný mezihvězdný plyn září na mnoha vlnových délkách elektromagnetického spektra. 

Již 28. prosince 1612 spatřil Neptun svým vlastnoručně zhotoveným dalekohledem slovutný přírodovědec Galileo Galilei.

Snímek Matthewa Dietericha by klidně mohl pocházet z hollywoodského trháku. Naštěstí nejde o útok mimozemšťanů, takhle vypadal v roce 2015 meteorický roj Perseid nad Mount Ranier ve americkém státě Washington.

Takto vypadalo zatmění Měsíce v roce 2015. Letošní zatmění připadá na 27. července.

Nejjasnější objekt z říše asteroidů hravě spatříte i v malém dalekohledu, a navíc se bude na nebi nacházet jen kousek od Saturnu.

Sombrero od nás dělí asi 30 milionů světelných roků. V jádru galaxie se nachází mohutná černá díra s hmotností miliardy sluncí. 

Maximum meteorického roje Lyrid bude k vidění 22. dubna.

Obdélníková mapa uvádí přibližné polohy významných těles Sluneční soustavy na březnovém nebi. U Měsíce jsou zvýrazněny pozice (včetně přesného data), v nichž nastává první čtvrt, úplněk, poslední čtvrt a nov.

Eridanus je šesté největší souhvězdí z 88 souhvězdí moderní astronomie. V Česku je viditelná pouze jeho severní část, ovšem alespoň z části jej lze pozorovat kdekoliv na Zemi.

3. ledna nás čeká každoroční maximum meteorického roje Kvadrantid.

ISS přelétá nad našimi hlavami velmi rychle

Listopadový superúplněk v Kalifornii

Emisní a reflexní mlhovina IC 405 obklopující hvězdu AE Aurigae (jasná modrá stálice poblíž středu fotografie) si označení „planoucí“ jistě zaslouží. Oheň bychom v ní však hledali marně. Světlé oblasti má na svědomí zářící vodík, zatímco ty tmavé tvoří drobná zrnka mezihvězdného prachu bohatá na uhlík