V noci z úterý na středu se uskutečnily hned dva pěkné starty nosných raket na oběžnou dráhu. Z Guyanského kosmického centra poblíž města Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala evropská raketa Ariane 5 s britským komunikačním satelitem Inmarsat-5 F5 a egyptským komunikačním satelitem TIBA 1, které dopravila na oběžné dráhy.

Pár hodin po ní se z indického kosmodromu Šríharikota v Bengálském zálivu vznesla nosná raketa Polar Satellite Launch Vehicle (PSLV-XL), která vynesla na orbitu velký indický satelit pro dálkový průzkum Země a spolu s ním hejno 13 amerických cubesatů. Všechny satelity se úspěšně dostaly na místo určení.

Pokročilý satelit Cartosat-3 

Hlavním nákladem rakety PSLV-XL byl pokročilý 1,6 tunový satelit pro dálkový průzkum Země s vysokým rozlišením snímků Cartosat-3, který vyvinula a postavila indická vesmírná agentura ISRO (India Space Research Organisation). Data tohoto satelitu bude možné využít při tvorbě map, sledování a předpovídání počasí, a v neposlední řadě pro vojenské účely.

TIP: Indická sonda Čandraján-2 úspěšně vyrazila k Měsíci

Indický satelit Cartosat-3 během letu do vesmíru doprovodilo 13 cubesatů. Z nich bylo 12 cubesatů Flock-4p americké společnosti Planet Labs, jejichž úkolem je dálkový průzkum Země. Třináctým byl demonstrační cubesat Meshbed společnosti Analytical Space, který bude testovat technologii FUSE (Frequency-scaled Ultra-wide Spectrum Element), což je anténa pro rychlejší přenos dar mezi oběžnou dráhou a zemským povrchem.

Podle britských vědců evropské pivovary vyprodukují každoročně přibližně 3,4 milionů tun odpadu v podobě zpracovaného ječmene. Tento odpad se obvykle kompostuje a někdy se využívá jako krmivo. Badatelé jsou ale přesvědčeni, že je možné z něj vyrábět řadu užitečných věcí.

Britové proto navrhli levný proces, kterým je možné z pivovarského odpadu vyrobit aktivní uhlí. To je pak následně možné využít k výrobě paliva pro domácnosti, briket na grilování anebo třeba vodních filtrů. Nový postup je možné využít i k výrobě uhlíkových nanotrubiček, které jsou dnes nesmírně populární a nabízejí použití v celé řadě aplikací, od baterií a tranzistorů až po revoluční materiály nebo třeba umělé svaly. 

TIP: Švédský pivovar vaří pivo z recyklované odpadní vody

Jak se nový proces pro zpracování odpadního ječmene osvědčil? V laboratorních testech se ukázalo, že z 1 kilogramu ječmene z pivovaru je možné vyrobit tolik uhlíku, že by to pokrylo 100 fotbalových hřišť. Autoři nové metody doufají, že nejen přispěje k recyklace doposud likvidovaného odpadu z pivovarů, ale že by mohla také oživit lokální ekonomiku v místech, kde se nacházejí pivovary.

Čtvrté století před přelomem letopočtu dalo světu řadu novinek: Středomořské kultury začaly využívat pálené cihly, v Římě se zrodil viadukt a řecký myslitel Aristoteles představil první členění tehdy známých nauk. Politicky i kulturně se éra nesla především v duchu rozvoje řecké kultury a jejího šíření do celého světa, jež se ještě prohloubilo po taženích Alexandra Makedonského, dobyvatele Persie, fénických měst i Egypta. 

Hledání míru 

Nedlouho po předčasné smrti mladého vůdce v roce 323 př. n. l. se na druhém konci planety zformovala Maurjovská říše – ohromná civilizace, která rozlohou i zalidněním dalece předčila všechny své indické předchůdce. Podobně jako první Perská říše zůstává dnes méně známá, nicméně v dobách největšího rozkvětu ji obývalo bezmála 50 milionů lidí, čímž se demograficky blížila vrcholné éře Říma. 

Základy mohutného impéria položil Čandragupta Maurja poté, co roku 322 př. n. l. svrhl představitele vládnoucí nandské dynastie. A v tažení pokračoval dál: nejen zabíráním malých indických království, ale i sjednocováním území, jež do té doby nepatřila nikomu. Za jeho vnuka Ašóky pak mocný stát dosáhl vrcholu, když ovládl prakticky celý indický subkontinent. 

Machiavelli po indicku 

Klíč k vladařskému úspěchu Čandragupty i jeho následovníků spočíval nejen v dokonalé organizaci, nýbrž i v umění obklopit se správnými lidmi. Jeho „pravou rukou“ se stal bráhmanský filozof Čánakja, tvůrce díla Arthašástra neboli Učebnice světských záležitostí, jež patří k nejstarším spisům pojednávajícím o vládnutí. V prastaré politické příručce najdeme vyčerpávající doporučení panovníkům ohledně vojenské strategie, ekonomiky, soudnictví, ale i o chování v dobách epidemií a hladomorů. Autor se přitom nevyhýbá ani tématům jako špionáž, politické vraždy a mučení. 

Čánakja sice zdůrazňoval povinnost vladaře pečovat v prvé řadě o blaho poddaných, hlavní myšlenkou díla nicméně zůstává obhajoba absolutismu a politického pragmatismu, takže bývá často srovnáváno s Vladařem renesančního politika a myslitele Niccola Machiavelliho.

Spravedlivé daně 

Zformování Maurjovské říše znamenalo pro indický subkontinent obrovský ekonomický milník. Politická jednotnost i bezpečnost poprvé v historii umožnily provozovat společný hospodářský systém a obchod a získávat zemědělské přebytky, což v éře stovek malých, neustále válčících království nebylo možné. 

Zemědělci byli osvobozeni od daní, které dřív odváděli regionálním králům, a místo toho platili do celostátně spravovaného a přísně spravedlivého systému zdanění. Za tímto účelem zavedl Čandragupta jednotnou měnu i síť regionálních guvernérů, kteří dohlíželi na potřebnou administrativu a starali se o bezpečnost farmářů i obchodníků.

Pokud jde o hledání příčin Čandraguptova vzestupu, odpověď zní především „centralizovaná moc“. V čele říše stál král a zaujímal zcela výsadní postavení: Byl držitelem nejvyšší zákonodárné moci a zároveň vrchním soudcem i prvním mužem byrokracie. Po něm následoval druhý nejvýznamnější orgán, rada ministrů, a vládní záležitosti dál řešil početnější výkonný orgán. Území s hlavním městem v Pataliputře (dnešní Patně) se dělilo na čtyři hlavní provincie, jimž vládli princové, přičemž se jimi spravované celky těšily poměrně velké autonomii. 

Zejména v počátcích říše sehrála značnou roli také armáda, čítající 600 tisíc pěšáků, 30 tisíc mužů kavalerie a devět tisíc válečných slonů. Mimoto si panovník a jeho poradci vydržovali množství špehů, kteří v převlečení cestovali zemí a podávali zprávy o nejrůznějších událostech. Běžně k tomu přitom využívali šifry a poštovní holuby.

Od krve k pokoji

Na Čandraguptovy úspěchy navázali jeho následovníci, především vnuk Ašóka, který vládl v letech 267–232 př. n. l. a bývá považován za jednu z největších osobností starověku. Impérium ještě rozšířil, přičemž nechvalně proslul obzvlášť krvavou bitvou u řeky Daya, kdy si podmanil království Kalinga. Jednalo se však o hořkosladké vítězství: Podle legendy po něm zaplnily řeku tisíce mrtvol a voda se zbarvila do ruda, načež panovníka přemohly výčitky svědomí. Následně prodělal vnitřní přerod, obrátil se k buddhismu a od té doby řešil spory mírovou cestou. 

Ašóka financoval výstavbu silnic, vodních cest, kanálů, nemocnic i obytných domů. Zasadil se též o zmírnění řady příliš přísných zákonů, včetně daňových. Díky navázání přátelských vztahů s Řeckem uvolnil cestu pro mezinárodní obchod, který tou dobou zaznamenal na indické straně ohromnou expanzi. Vývoz tehdy zahrnoval především hedvábné zboží a textil, koření a exotické potraviny.

TIP: Krutovláda světí prostředky: Proč získal vládce Ašóka přízvisko Strašlivý?

O vlivu Ašóky dodnes vypovídají stovky kamenných sloupů napříč celou Indií, do nichž jsou vytesána poselství hlásající principy míru, morálky a pravidel lidskosti. Jeden z jeho odkazů například praví: „Všichni lidé jsou mými dětmi. To, co si přeji pro vlastní děti, si přeji pro všechny lidi.“ Po smrti mírotvůrce však říše, jež měla ve 2. století př. n. l. bezmála 50 milionů obyvatel, rychle spěla k zániku. A poté, co byl roku 185 př. n. l. zavražděn poslední maurjovský vladař Brhadratha, upadla do chaosu, z nějž se později znovu zrodila řada malých království.

Představte si cukr, který má jen 38 % kalorií tradičního cukru a 92 % jeho sladkosti. S podobnou chutí jako běžný cukr, přírodního původu, navíc takový, který si mohou bez obtíží dopřát i diabetici a nezpůsobující zubní kaz. Zní to skoro jako pohádka, že?

Přesto takový cukr už existuje – jde o monosacharid tagazóza. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ho schválil k užití v potravinářství již v roce 2003 a jako potravinářské aditivum je schválen i v Evropě. Sladká pohádka má ale malý háček - průmyslová výroba tagatózy totiž není úplně jednoduchá. Dosavadní výtěžnost výrobního postupu byla méně než 30 procent. 

TIP: Sladká revoluce jménem stévie: Proč ještě nenahradila cukr

Vědci z Tuftsovy univerzity nyní vyvinuli proces, který může uvolnit komerční potenciál tohoto nízkokalorického a nízkoglykemického cukru. Americký tým přesunul výrobu tagatózy, která spočívá v několika reakcích s působením enzymů, do bakterií laktobacilů, čímž se výroba tohoto cukru zrychlila a výtěžnost postupu se zvýšila na 85 procent. Jde tak o zásadní obrat v efektivitě výroby tagatózy a jejímu dalšímu využití. Podle vědců jde o slibný začátek, zároveň ale dodávají, že k plnému využití této metody v průmyslu ještě zbývá dlouhá cesta.

Uprostřed kalifornského halového komplexu firmy Northrop Grumman usadili inženýři NASA pomocí jeřábů do nosné konstrukce vědecká a optická zařízení. Sluneční štít a další vybavení Vesmírného dalekohledu Jamese Webba neboli JWST již byly na místě, a pracovníkům tak nic nebránilo spojit jednotlivé díly v celek.

Ačkoliv se ještě budou muset otestovat všechny elektronické kontakty, znamená to, že se revoluční dalekohled podařilo letos v srpnu oficiálně zkompletovat. A přípravy na jeho vynesení do kosmu v březnu 2021 tak spějí ke konci. „Sestavení teleskopu představuje milník a vyvrcholení práce tisíců zapálených lidí nejen z NASA, ale také z Evropské a Kanadské kosmické agentury, společnosti Northrop Grumman a mnoha dalších,“ dodává manažer projektu Bill Ochs.

Ten, který vidí všechno

Nová observatoř dokáže studovat až tisíckrát slabší objekty než současné dalekohledy. Počítá se u ní s životností pěti let a do kosmu zamíří se zásobami pohonných hmot na korekce dráhy letu, jež by jí měly vystačit na celou dekádu. Pokud tedy budeme mít štěstí, může JWST svoji životnost překročit. Jeho funkci by navíc nemělo ohrozit ani malé poškození objektivu kosmickým smetím.

Teleskop bude pracovat v oboru infračerveného záření o vlnové délce 0,6–28 µm (mikrometrů), což je výhodné například při sledování velmi vzdálených objektů nebo těles s nízkou povrchovou teplotou. IR záření navíc pronikne skrz oblaka kosmického prachu, jež zůstávají pro viditelné světlo neprostupná. Dalekohled nám tak umožní lépe studovat vzdálené mlhoviny, molekulární mračna v místě rodících se hvězd či jádra aktivních galaxií.

Hluboko pod bodem mrazu

Jelikož bude výzkum vesmíru probíhat v oboru infračerveného záření, musejí se všechny přístroje maximálně odstínit od slunečních paprsků. Zajistit to má pět vrstev izolačních fólií tenčích než lidský vlas, vyrobených z polymeru kaptonu, který v 60. letech 20. století vyvinula společnost DuPont. Jeho klíčovou vlastnost tvoří stabilita: Zůstává neměnný při teplotách od −269 °C do 400 °C. Podpořen speciální povrchovou úpravou z hliníku a křemíku dokáže sluneční štít o rozloze tenisového kurtu udržet teplotu zrcadel na optimální úrovni, tj. kolem −233 °C.

Přístroj zvládne soustředit přibližně sedmkrát víc světla než Hubbleův vesmírný dalekohled (viz Lapač černých děr) a toto zvýšení citlivosti umožní astronomům upřít zrak hlouběji do kosmu – tedy do jeho vzdálenější minulosti. Nejenže tak získáme nové informace o zrodu hvězd, ale zároveň nám teleskop snad pomůže objasnit otázku, proč se jejich tvorba zpomaluje: V současnosti v Mléčné dráze vzniká zhruba jedno „slunce“ ročně, nicméně v minulosti bylo tempo až stonásobné. 

Obecně se však JWST stane přínosem pro všechny obory astronomie a způsobí doslova revoluci například při studiu formování a vývoje planetárních systémů. Zaměří se rovněž na pátrání po případných projevech života ve vesmíru.

Troje oči do kosmu

Teleskop ponese tři detektory pro zpracování světla zachyceného velkým zrcadlem. Near Infrared Camera má pořizovat snímky vesmírných objektů v oblasti blízkého IR záření. Všechny její moduly navíc disponují tzv. koronografickými maskami, které umožní zaznamenat velmi slabě zářící tělesa – například planety v blízkosti hvězd.

TIP: Historie dalekohledu Hubble: Co všechno museli vědci překonat, aby jej dostali do vesmíru

Spektrometr NIS dokáže jako první zařízení svého druhu ve vesmíru současně pořizovat spektra víc než sto objektů v zorném poli dalekohledu. Jeho vývoj a výrobu zajistila Evropská kosmická agentura. Třetí detektor, Mid-Infrared Instrument, dovolí pozorovat vznik galaxií i hvězd a také studovat chemické složení mezihvězdného prostředí. Rovněž tento přístroj dodali evropští vědci a inženýři. 

Na unikátního plaza natrefili dva členové Herpetological Associates of Burlington County, David Schneider a Dave Burkett, při obhlídce hadích líhní. Mládě bylo zcela zdravé a staré pár dní. Herpetologové proto počkali na správnou chvíli, kdy se matka dívala jiným směrem, a dvouhlavé hádě vzali pod svou ochranu.

TIP: Dvouhlavý krokodýl: Realita nebo vtípek?

Ačkoliv se mu totiž doteď žilo dobře, časem by naráželo na stále víc překážek: Kvůli handicapu by se mu špatně prchalo před predátory a nedokázalo by například zalézt do nory. V izolaci bude moct vést co nejdelší život, aniž by mu hrozilo bezprostřední nebezpečí. 

Předpověď počasí využívá prakticky každý. Ne každý ale asi ví, že předpovědi nejsou šité na míru všem stejně. Úředníky ve městě zajímá v předpovědi počasí něco jiného, než námořníky nebo třeba zemědělce. A platí to i pro vojáky. Ukazuje se, že armádu velmi zajímá půdní vlhkost, která kupříkladu může ovlivnit tvorbu mraků. Mraky pak totiž ovlivňují fungování přesných vojenských přístrojů.

To je důvod, proč americké ozbrojené síly využívají měření půdní vlhkosti v reálném čase, poskytované satelitem NASA SMAP (podle anglického Soil Moisture Active Passive). Data tohoto satelitu teď nově proudí do počítačů velitelství 557th Weather Wing US Air Force. Tam tyto informace používají pro vyladění předpovědí pro vojenské operace na všech možných místech planety.

Měření vlhkosti půdy z orbity

Satelit SMAP obíhá Zemi na heliosynchronní dráze, ve výšce zhruba 680 kilometrů. Měří vlhkost ve svrchních 5 centimetrech půdy a používá k tomu jak pasivní, tak i aktivní zařízení. Má k dispozici pasivní radiometr a aktivní radar se syntetickou aperturou. Na první pohled je nápadný rozevíratelnou 6 metrovou anténou.

TIP: NASA spustí výzkum málo prozkoumané části zemské atmosféry - ionosféry

Před vypuštěním satelitu SMAP na oběžnou dráhu v roce 2015 využívala armáda pro tyto účely data starších satelitů. V současné době armáda zpracovává data satelitu SMAP pomocí softwaru Land Information System (LIS), který vyvinula NASA ve spolupráci s US Air Force.

Umělá inteligence si tentokrát posvítila na slavnou divadelní hru Jindřich VIII., jejímž autorem je oficiálně William Shakespeare. Literární vědci již dlouho spekulovali, že hra o intrikách na dvoře anglického krále Jindřicha VIII. má ještě dalšího autora. Analyzovat rozsáhlé rukopisy ovšem není jen tak. Pro umělou inteligenci je to ale zajímavá výzva.

Český odborník Petr Plecháč z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR vytrénoval umělou inteligenci na textech ze stejného období, jejichž autorem měl být Shakespeare, společně s texty, které napsal hlavní podezřelý v případu autorství části Jindřicha VIII., plodný divadelní autor a Shakespearův kolega v tehdejší královské divadelní společnosti King's Men, John Fletcher.

Plecháč s umělou inteligencí analyzovali Shakespearův rukopis. Zaměřovali se na vybraná slova a hledali charakteristiky, s jejichž pomocí by bylo možné rozlišit, co psal Shakespeare a co někdo jiný.

TIP: Výpůjčky anglického barda: Byl William Shakespeare pouhým plagiátorem?

Ukázalo se, že Shakespearovým spoluautorem této hry byl skutečně Fletcher. Oba dramatici přispěli ke vzniku Jindřicha VIII. zhruba rovným dílem. Ve většině případů, ale ne vždy, to bylo tak, že jeden z autorů napsal celou scénu. Naopak autorství dalšího podezřelého dramatika té doby Philipa Massingera bylo tímto výzkumem prakticky vyloučeno.