Plamenomety se poprvé objevily na bojištích první světové války, kde se ukázaly jako děsivě účinné zbraně. Armády proto pokračovaly v jejich používání a modernizaci i v dalších letech. Kromě snahy prodloužit dosah a zvýšit ničivost hořlavé látky se některé země věnovaly i maskování obsluh.
Pistole, jimiž se chtěl v dubnu 1814 sprovodit ze světa Napoleon Bonaparte, získal neznámý kupec v aukci za 41 milionů korun. Nad dalším osudem vzácných zbraní ale vyvstávají otazníky.
Vědci z NASA vypočítali, jak velký je rozdíl mezi pozemským a lunárním časem. Výsledek by mohl najít uplatnění například u budoucích misí programu Artemis.
Nově vyvinutý nosní sprej likviduje v mozku toxickou formu proteinů, která se ve zvýšené míře objevuje u pacientů s Alzheimerovou chorobou.
Méně atraktivní samičky vrabce domácího mají tendence snižovat své nároky na partnera. Místo aby se snažily zaujmout samce s ideální reproduktivní a genetickou kondicí, vybírají si méně disponované partnery.
Kolektivizace venkova, která v hlavní fázi probíhala v Československu na konci 40. a během 50. let 20. století, podnítila jednu z nejrozsáhlejších sociálních změn na vesnici i v celé společnosti někdejšího společného státu Čechů a Slováků. Její důsledky lze vidět dodnes.
Provozní ředitelka a prezidentka SpaceX stojí na vrcholu technologických inovací v aerokosmickém odvětví. Stala se mimo jiné členkou síně slávy žen v technoprůmyslu, několikanásobnou držitelkou ocenění pro „družicového manažera roku“ i jedním ze sta nejvlivnějších lidí planety.
Nejtemnější rytíř křížových výprav neváhal vraždit i mučit nejen muslimy, ale i křesťany. Plenil ve velkém a pro kořist zmasakroval kohokoliv. Přesto Renaud ze Châtillonu zřejmě nebyl psychopat, ale spíš bezohledný a mocichtivý hamižník.
Od roku 1926 začaly německé loděnice stavět neobvyklá válečná plavidla. Kvůli omezením daným Versailleskou mírovou smlouvou muselo námořnictvo vyvinout zcela novou kategorii obrněnců, které pak na počátku druhé světové války představovaly chloubu nacistické Kriegsmarine.
Pokud se teplota podzemní vody zvýší o stupeň či dva, přestává v řadě případů vyhovovat nárokům na pitnou vodu. S postupujícími změnami klimatu a globálním oteplováním to podle vědců hrozí stále většímu počtu lidí.
