Během pátrání po vzdálené supernově z Kupy galaxií MACS J1149-2223, zaznamenal tým amerických a španělských vědců nečekaný úspěch. Podařilo se jim objevit vůbec nejvzdálenější hvězdu, jakou jsme kdy spatřili.

V době, kdy tato hvězda již existovala, měl vesmír za sebou pouhých třicet procent svého současného věku. Spektroskopická měření Hubbleova teleskopu ukazují, že hvězda Lensed Star 1 (LS1) vznikla přibližně 4,4 miliardy let po Velkém třesku. Znamená to, že světlo z této hvězdy k nám putovalo zhruba 9 miliard let!

TIP: Nejbližší a nejvzdálenější objekty vesmíru okem Hubbleova teleskopu

Další analýza ukázala, že LS1 je s největší pravděpodobností zástupcem hvězd spektrální třídy B – tedy velmi horkých (11 000 °C až 14 000 °C) a velmi jasných hvězd. Hvězdy třídy B jsou asi pětkrát větší než Slunce a mají zhruba tisíckrát větší zářivý výkon. Jejich životnost je kolem sto milionů let. Do stejné třídy patří například Rigel, Spica nebo Regulus.

Hvězda LS 1 byla objevena díky efektu gravitační čočky. Gravitační čočka funguje podobně jako lupa - díky tomu, že velmi hmotné objekty ohýbají a zesilují světlo, je možné objekty vzdálené natolik, že bychom je běžnou pozorovací technikou neměli šanci vidět.

Společnost Roam Robotics vyvíjí exoskelety pro rozmanité lidské aktivity a sport není výjimkou. Jejich nový exoskelet Roam je určený lyžařům, kteří by uvítali vylepšení stylu a výdrže na sjezdovce.

Nový exoskelet má dvě části. Na zádech jsou baterie a elektronika, na nohou vlastní exoskelet. Exoskelet mohou používat lidé na lyžích i na snowboardu. Díky senzorů a speciálnímu softwaru jim exoskelet nabízí větší zážitek z jízdy. Aplikace v mobilních zařízeních poskytnou uživateli zpětnou vazbu a pomohou s nastavením exoskeletu.

TIP: Nový robotický oblek pomůže zaměstnancům ve skladech a obchodech

Exoskelet Roam zatím existuje jen v podobě prototypu. Na trhu by měl být v lednu 2019 a jeho cena se bude pohybovat mezi 2 000 až 2 500 dolary (asi 41 300 Kč až 51 600 Kč).

Ross Poldark, který strávil dlouhý čas v bitvách Americké revoluce, svůj život každopádně nevzdává, byť jeho vyhlídky příliš růžové nejsou. Kromě toho, že mu zemřel otec, se dozvídá, že jeho životní láska Elizabeth, která jej stejně jako ostatní považovala za mrtvého, se mezitím stihla zasnoubit s jiným mužem, ke všemu jeho bratrancem, Francisem. Jestli se podaří Rossu Poldarkovi získat zpět ženu svého srdce, nebo zda si spíše najde rozumné důvody, proč žít bez ní se dozvíte v historickém seriálu Poldark, jehož první sérii čítající osm dílů českému divákovi představí kanál Epic Drama od 8. dubna 2018 ve 21:00 hod. 

Samotná románová sága Poldark byla ve své době (první díl byl vydán roku 1945) bestsellerem, jehož zfilmování se dlouho nabízelo. Seriálové ztvárnění románu vznikalo ve čtyřech sériích mezi lety 2015 a 2018 pod vedením hned pěti režisérů. Výpravně pojaté dílo začíná právě návratem Poldarka z Ameriky a pokračuje jeho dobrodružstvími na pobřeží jihozápadní Anglie, v hrabství Cornwall. Hrdina si dává ambiciózní cíle, a tak se kromě řešení své vlastní rodinné situace snaží ekonomicky pozvednout svoji domovinu.

Poldark je hrdina, který není nijak extra přikrášlený – autoři seriálu v návaznosti na Grahama přiznávají, že si za některé svoje problémy může sám – jen se prostě na rozdíl od některých svých souputníků rozhodl, že bude konat dobro. 

Podle scénáristky Debbie Horsfieldové v sobě kombinuje prvky pana Darcyho z Pýchy a předsudku, Heathcliffa z románu Na Větrné hůrce, Edwarda Rochestera z Jany Eyrové, Rhetta Butlera z Jihu proti Severu a Robina Hooda. Což, jak znalci britské kulturní oblasti jistě uznají, je kombinace vpravdě neodolatelná.

Na své si přijdou i milovníci přírody, kteří ocení exteriéry Cornwallu, jihozápadního cípu Anglie, který je známý divokou a pustou krajinou, rozsáhlým a rozmanitým pobřežím, nesmírnou oblohou, neobvykle kouzelně nasvícenou atmosférou, mocným a rozbouřeným oceánem a větry ošlehanými vřesovišti. Drsnou krásu oblasti podtrhuje i krajina protkaná doly, z nichž ten nejznámější se mimochodem jmenuje… Poldark. 

V hlavních rolích se představí Aidan Turner (známý jako trpaslík Kili z Jacksonova Hobita) nebo Eleanor Tomlinson (Iluzionista, Alenka v říši divů, Jack a obři). V roli hlavního záporáka George Warleggana exceluje Jack Farthing. A když už budete u sledování seriálové verze, zkuste si přečíst i původní román. Ten v češtině vychází postupně až od roku 2015 v nakladatelství Baronet a překladu Tomáše a Ludmily Havlíkových a prozatím má pět dílů, z nichž poslední vyšel 28. 2. 2018.

Káva se vyráběla z žaludů, bukvic, cikorky a kořenů pampelišek, sušená vajíčka tvořil převážně popel, máslo nahradila ztužovadla a margarín. Vepřové či hovězí maso se na talíře nedostalo vůbec, občas bylo králičí. Domácí zvířata v protektorátu Čechy a Morava totiž konfiskovaly okupační orgány, ovšem na chov králíků se omezení nevztahovala. 

Hlad nastal po přerušení obchodu také v neutrálních státech. Ve Španělsku fungoval přídělový systém i na olivový olej a těstoviny, ve Švýcarsku se průměrný kalorický příjem snížil za války o třetinu.

Zhroucení přídělů

Jako první začalo v boji s hladem prohrávat Řecko. V zimě 1941/42, půl roku po napadení vojsky Osy, došly v zemi potraviny. Po příchodu války se zhroutil přídělový systém, zemědělci si všechny plodiny schovávali a ekonomika kolabovala. Mnoho pozdějších autorů obviňovalo německou armádu, že hladomor rozpoutala zabíráním skladů potravin, ale pravda byla spíš opačná: Němci zkoušeli zabavováním jídla obnovit přídělový systém, ovšem neúspěšně, protože místní obyvatelé a partyzáni sklady rabovali či zapalovali. 

Ať už byly příčiny jakékoliv, zavládl chaos. Ve městech u pobřeží vzrostla úmrtnost trojnásobně, na ostrovech byla devítinásobná. Z celkových 410 tisíc řeckých obětí války zabil 250 tisíc lidí hlad.

Zpustošené Holandsko

Situace v Řecku byla tak zoufalá, že se Britové a Němci dohodli na ukončení blokády a od podzimu 1942 proudila na jih mezinárodní potravinová pomoc. Tragédii v jiných státech však nikdo neřešil. Nizozemí, ačkoliv byli jeho obyvatelé považováni za árijce, čelilo systematickému vykrádání. V roce 1944 tam propukl hladomor a vyžádal si 100–150 tisíc obětí. Amsterodam při osvobození byl popisován jako „rozlehlý koncentrační tábor“, kde existovaly „hrůzy srovnatelné s těmi v Belsenu či Buchenwaldu“.

TIP: Hladomor z druhé světové války mají Nizozemci stále ještě v genech

Německo uchránila před hladomorem pouze rekordní sklizeň v roce 1943. Na začátku války dostával průměrný Němec 2 570 kalorií na den, zatímco na jejím konci jen 1 412. Nicméně v okupovaném Nizozemí byl denní příděl v roce 1944 pod hranicí 400 kalorií – i v Osvětimi se přitom držel téměř na dvojnásobku! V protektorátu Čechy a Morava šlo v té době o 1 100 kalorií. 

Píše se teprve rok 1837 a londýnský poštovní úřad je zaplaven poštovními známkami. Snad i ten nejzazší cíp britského dominia vydává své vlastní známky. Různé ceny zásilek a rozmanité nominální hodnoty, a stejně tak pestrá je kvalita služeb. Z Austrálie dorazí do City dopis za dva měsíce ale klidně i za dva roky! Pověřenec Sir Rowland Hill se proto inspiruje Rakouskem, Švédskem ba i „zaostalým“ Řeckem, a postará se o vydání první univerzální emise známek. 

První lízací známka na světě

S malou černou známkou za jednu penci je možné poslat psaní vážící 14 gramů kamkoliv, bez ohledu na vzdálenost. Fantastický nápad s Black Penny, vybavenou zpodobněním královny Viktorie, navíc doplní o lepicí složku. Jedná se o první „lízací“ známku na světě.

Od 1. května 1840 (s oficiálním zahájením platnosti od 6. května) začíná z jedenácti tiskařských imprimatur značky Perkins sjíždět 286 700 listů s celkem 68 808 000 známkami. Jak se vůbec mohla taková série stát vzácnou?

Po několika týdnech vyvstává problém: levná červeň poštovního inkoustu z razítek jde totiž z kvalitní odolné známky snadno odstranit, a tak spořiví Britové mohou jednoduše vyluhováním v čaji známku recyklovat a používat do omrzení. Nápad, který měl britské poště ušetřit, ji málem přivede k bankrotu. Black Penny jsou houfně stahovány z oběhu, a úředně likvidovány.

TIP: Sluníčkáři na známkách: Britové ocenili své morální elity

Počet dochovaných exemplářů je minimální. Britské poštovní muzeum vlastní jeden celý nedělený list, a počet známek v oběhu mezi tajnůstkářskými sběrateli se odhaduje na dvě až dvanáct kusů. Chlubit jejím vlastnictvím se nikdo veřejně nechce, protože se současně jedná o jednu z nejvíce falzifikovaných sběratelských známek. A určitě nechcete vědět, že máte doma podvrh za miliony.

Kvůli brutální a bojechtivé minulosti lidstva bychom rozhodně měli kolonizovat další planety. Tvrdí to šéf SpaceX Elon Musk. Vlastně se již od počátku netají tím, že společnost SpaceX založil v roce 2002 hlavně kvůli tomu, aby se z lidstva stal multiplanetární druh.

Náš druh čelí mnoha různým rizikům. Může nám pod nohama vysoptit supervulkán. Nebo nám spadne na hlavu velký meteorit. Případně se může zbláznit nějaká umělá inteligence a nám se nepodaří ji zastavit. K dispozici máme i nesmírně účinné zbraně, takže bychom mohli vyhubit i sami sebe, v ničivé třetí světové válce.

Planety k přežití

Musk, stejně jako nedávno zesnulý Stephen Hawking a mnozí další jsou přesvědčeni, že s každou další osídlenou planetou nebo tělesem významně stoupají šance na přežití našeho druhu. Osídlení Marsu bude velkým a náročným krokem, ale lidstvo pak bude mnohem méně náchylné k vymření.

TIP: Překvapivé prohlášení: Raketa Big F*cking Rocket bude hotová už příští rok

Šéf SpaceX zdůrazňuje, že neprorokuje brzký globální vojenský konflikt ani nějakou strašlivou katastrofu. Jen vyvozuje z lidské povahy a historie, že k něčemu podobnému může dojít. A v takovém případě by bylo skvělé mít co nejvíce míst k přežití.

Ať se lidé snaží, jak chtějí, malárie stále zůstává obávaným zabijákem. Nemocných jsou stále miliony a každoročně asi 500 tisíc lidí této nemoci podlehne. V poslední době je navíc velkým strašákem rychle postupující rozvoj rezistence malarických prvoků na používané léky.

Pověstné světlo na konci tunelu se ale nyní možná objevilo v Keni. Vědci zde zjistili, že při užívání velkých dávek léku ivermektin, sloužícího v boji proti parazitickým hlísticím, vším, střečkům i roztočům, hynou i komáři, kteří se napijí krve dotyčné osoby.

TIP: Nová zbraň proti malárii: Experimentální insekticid způsobí, že komáři vybuchnou

Účinek ivermektinu je navíc dost dlouhodobý. Zabijí komáry až měsíc poté, co člověk tento lék užil. Odborníci už pracují na kombinované léčbě, která by spojovala látky účinné přímo proti malárii s látkami, které fungují proti komárům. Taková léčba by byla výjimečná v tom, že bude postihovat jak samotnou nemoc, tak i jejího přenašeče.

Prvního dubna 2018 uplynulo sto let od zrodu jednoho z nejslavnějších letectev světa. Britské Royal Air Force vzniklo sloučením Královského leteckého sboru (Royal Flying Corps) a Královské námořní letecké služby (Royal Naval Air Service) v závěru Velké války.

Tyto dobové záběry ale zachycují královské letce i pozemní personál v období 1910–1919. Je na nich dobře vidět, jak byly tehdejší stroje křehké, či jak probíhala jejich údržba. Nechybí ani ukázky prací na křídlech, manipulace s hydroplány nebo nábor a každodennost rekrutů. Video neobsahuje zvuk.

Před čtyřmi lety si Číňan Kao I-pching dostavěl nový třípodlažní dům. Přibližně po roce ale přišli úředníci s tím, že dům stojí v místě, kudy má vést nová silnice. A rozhodli o jeho demolici. S tím se ale Kao rozhodně nehodlal smířit.

Odhodlaný Číňan si proto najal specializovanou stavební firmu, která jeho dům v celku přesunula o čtyřicet metrů jinam. Přestože nešlo o přesun o příliš velkou vzdálenost, šlo o mimořádně složitou operaci. Firma musela dům nejprve odříznout od základů a pomocí navijáků a systému dřevěných pražců jej po centimetrech posouvat. Třípodlažní stavba přitom vážila okolo tisíce tun. Celý proces tak trval zhruba měsíc a půl.

TIP: Rodný dům neprodala ani za milion dolarů, teď mu hrozí demolice

Výsledek si Kao pochvaluje hned ze dvou důvodů – na novém místě vybudoval pevnější základy a dům je tak podle něj lepší, než býval v původním místě. Na přesunu navíc slušně vydělal – od čínských úřadů získal odškodnění ve výši 680 000 jüanů (v přepočtu zhruba 2,2 milionu korun), přesun domu včetně nutných úprav jej ale vyšel jen na 330 000 jüanů (přibližně milion korun).

Házení mincí má pozoruhodně dlouhou tradici. Už ve starém Římě se váhavci dotazovali slovy „hlava, nebo loď?“. Házeli tehdy přitom měděným assusem, který skutečně zdobila hlava a lodní příď. U nás ovšem zůstává původ otázky „panna, nebo orel?“ tak trochu záhadou.

Váže se k sousloví „hodit si korunou“, jenže na dnešních mincích odpovídající hodnoty je na líci číslice 1 s královskou korunou a na rubu lev. „Panna“ se naposledy objevila na československé jednokoruně: Na jedné straně sázela mladá žena lípu, na druhé se však opět nacházel lev, nikoliv orel. 

Podle historiků tedy uvedené spojení vzniklo už za vlády císařovny Marie Terezie, kdy se platilo tolary. Stříbrné mince z 2. poloviny 18. století totiž znázorňovaly rakouského dvouhlavého orla a portrét panovnice. Svého času přitom tereziánský tolar patřil k nejoblíbenějším na světě, a v některých zemích sloužil jako legální platidlo ještě ve 20. století.