Americké úřady se chystají zrušit zákaz financování lidských chimér
Lidské chiméry sice znějí strašidelně, ve výzkumu nových léčebných postupů jsou ale nesmírně důležité
Americká vládní agentura Národního institutu pro zdraví (NIH) v loňském roce zakázala financování tvorby lidských chimér. Ty vznikají přidáváním lidských kmenových buněk k embryím jiných druhů živočichů, ze kterých pak vznikají stvoření, v nichž je část buněk lidských.
K zákazu došlo především kvůli etickým obavám. Agentura NIH se rozhodla omezit tento výzkum do doby, než bude k dispozici více důkazů o jeho významu pro lidské zdraví. Stejná agentura ale nyní překvapivě navrhuje zrušení tohoto zákazu - místo úplného zákazu navrhuje zavést některá omezení, která do jisté míry vyhoví etickým námitkám a zároveň snad nebudou vědcům příliš bránit v práci.
TIP: Kde sehnat orgány na transplantace? Můžeme je vypěstovat v prasatech!
Lidské chiméry jsou velmi užitečné například při studiu raných fází zárodečného vývoje, které nelze zkoumat přímo na lidech. Také se od nich očekává vytvoření zvířat s lidskými buňkami, na nichž bude možné pěstovat lidské orgány pro transplantace.
Další články v sekci
Ruppert Gerngross: Tlumočník v čele protinacistického povstání
Kdo byl vlastně Gerngross, klíčová postava povstání v Mnichově z konce dubna 1945?
Polyglot a budoucí vojenský tlumočník Ruppert Gerngross (1915-1996) se narodil v čínské Šanghaji v rodině německého profesora tamní univerzity. Demokratická liberální rodinná výchova jej později vedla k antipatiím k nacistické ideologii. Na počátku války se mu zprvu dařilo vyhýbat se vojenské službě studiem práv na univerzitě v Erlangenu, kde v roce 1942 promoval. Vzhledem k znalosti několika jazyků, včetně čínštiny, se po nástupu k Wehrmachtu dostal k útvaru, který byl využíván k tlumočení a překladům pro účely vojenské správy.
Předchozí části:
- Protinacistické povstání v Mnichově 28. dubna 1945 (1): Nešťastné bavorské finále
- Protinacistické povstání v Mnichově 28. dubna 1945 (2): Popravy na sklonku války
Po porážce mnichovského povstání, při jehož přípravě a vypuknutí sehrál klíčovou roli (viz Povstání v Mnichově 28. dubna 1945: Nešťastné bavorské finále) se mu s notnou dávkou štěstí podařilo uprchnout do hor a skrývat se zde až do příchodu amerických jednotek. Po válce se věnoval nejen právnické profesi, ale také své velké vášni jachtingu, když z Jadranu vyrážel v 60. letech po světových oceánech se svou lodí Münchner Freiheit (původně Mau Yee), která v roce 1962 navštívila Hongkong, zatímco rodná Šanghaj mu v době vrcholící studené války zůstala nedostupná. Zemřel v Deisenhofenu u Mnichova.
Další články v sekci
Konec Nefritového králíka: Čínský lunární rover je po 31 měsících definitivně mrtvý
Čínský rover Yutu pracoval na Měsíci desetkrát déle, než se původně čekalo
Měsíc je teď zase o něco více pustý. Podle zprávy čínské vládní agentury pro vědu, technologii a průmysl v národní obraně SASTIND ukončil čínský lunární rover Yutu, přezdívaný Nefritový králík, nejspíše už definitivně svou činnost po 31 měsících na povrchu Měsíce.
Šestikolový rover o váze 140 kg, který byl součástí mise Čchang-e 3, přistál na Měsíci 14. prosince 2013, v severozápadní části Moře dešťů (Mare Imbrium). Jeho životnost byla původně odhadována na 3 měsíce, vydržel tedy desetkrát déle.
Nejdéle fungující rover na Měsíci
Nefritového králíka pronásledovaly technické obtíže a už v únoru 2014 ho označili za mrtvého. Ukázalo se ale, že má tuhý kořínek. V říjnu 2015 byl rover Yutu prohlášen za nejdéle fungující rover na Měsíci a od té doby svůj rekord zvyšoval.
TIP: Čínský rover Nefritový králík trpí nespecifikovanými potížemi
Podle agentury SASTIND přispěla data roveru ke vzniku více než 100 vědeckých článků o Měsíci. Čína teď hodlá v průzkumu Měsíce pokračovat. V Moři dešťů stále funguje přistávací modul Nefritového králíka vybavený robotickým teleskopem a příští rok by Čína chtěla poslat sondu pro vzorky měsíčních hornin, které pak dopraví zpátky na Zemi.
Další články v sekci
Plavková revoluce: Za střih odhalující nohy hrozilo návrhářce Kellermanové vězení
Plavky dnes patří k neodmyslitelným letním módním doplňkům. Vývoj až k současné podobě elastického úboru však zdaleka neprobíhal hladce. Za šokující se svého času považovalo i odhalené rameno.
TIP: Módní trendy: 100 let pánských plavek ve třech minutách
Na počátku 20. století šokovala vodní balerína Annette Kellermanová veřejnost, když se představila ve zcela nové podobě plavek. Rafinovaný střih totiž odhaloval ramena, krk a co horšího – i nohy. Omráčila tím sice nejednoho muže v publiku, ale za tento počin byla zatčena za veřejné pohoršení. Soud ale nakonec uznal, že v rámci plavání méně látky znamená více a Kellermanová tak inspirovala mnoho dalších žen. Nezadržitelně se šířící trend podpořil mimo jiné i nově vznikající kult módních časopisů na počátku 20. let minulého století.
Další články v sekci
Příběh Coco Chanel, která se narodila 19. srpna 1883, připomínal téměř pohádku o chudé dívce, která se stala slavnou ikonou. Z dcery podomního obchodníka se vyloupla nejúspěšnější módní návrhářka všech dob.
TIP: Móda napříč staletími: Co nesmělo dámám chybět v šatníku?
Svůj talent ukázala už v době, kdy pomáhala v obchodě s oděvy u své tety. Později si za pomoci vlivných přátel otevřela obchod s klobouky, který brzy rozšířila o nový sortiment. Narozdíl od tradičních dámských šatů, kterým stále vévodily korzety a upjaté střihy, vnesla Coco do světa dámské konfekce pohodlí, jednoduchost a uvolněný styl, které znamenaly na poli módy doslova revoluci.
Další články v sekci
Snídaně šampionů: Co snídají nejlepší sportovci planety?
Jak vypadají snídaně nejlepších sportovců světa? Obsahují hodně masa, různé druhy ořechů a ovoce
Říká se, že kvalitní snídaně dokáže správně vyladit tělo na celý den. Platí to pro běžné smrtelníky, pro vrcholové sportovce pak dvojnásob. Charlese Polequin, výživový poradce a trenér, doporučuje snídat především maso – hodně kvalitního masa a oříšky. Maso podle Polequina poskytuje tělu stabilní hladinu cukru v krvi, oříšky jsou zase skvělým zdrojem zdravých tuků. Polequin spolupracoval s takovými hvězdami jako je Chris Pronger, Al MacInnis nebo Joe Nieuwendyk z NHL, s Davidem Bostonem (NFL), ale i s atlety - koulařem Adamem Nelsonem, skokanem Dwight Phillipsem a s atletkami Nanceen Perry a Michelle Freemanovou.
Jak taková snídaně šampionů vlastně vypadá? Vyzkoušejte jídelníček podle Charlese Polequina:
- 1. den: buvolí placičky a hrst makadamových ořechů
- 2. den: velký jelení steak a hrst kešu ořechů
- 3. den: 1 až 2 libové krůtí hamburgery a hrst mandlí
- 4. den: mleté libové hovězí a hrst para ořechů
- 5. den: kuřecí maso a hrst lískových ořechů
- 6. den: 8 až 10 bezlepkových kuřecích párků a hrst pistácií.
Pokud máte na oříšky alergii, doporučuje je Polequin nahradit vybraným ovocem – meruňkami, avokádem, ostružinami, borůvkami, grapefruity, papájou, broskvemi, švestkami, malinami a jahodami.
TIP: Jídelníček pro náš mozek: Potraviny, které ovlivní vaši duševní pohodu
Snídani je také třeba doplnit vhodnými nápoji – například bylinnými čaji nebo kávou, za zcela zapovězené považuje Polequin mléko, limonády a džusy.
Další články v sekci
Jezero Kawah Ijen na Jávě: Smrtící blankyt klidné hladiny
V kráteru Kawah Ijen ve východní části indonéského ostrova Jáva se skrývá jeden ze světových přírodních unikátů. Zdejší rezervoár je totiž s pH 0,4 nejkyselejším jezerem na světě – jde vlastně o teplý roztok koncentrované kyseliny sírové.
Na první pohled podmanivě lákavý blankyt vodní hladiny by se mohl stát smrtící lázní, kdyby ovšem přítomnost agresivních látek zdaleka neavizovaly sirné výpary. V průběhu let tady v dusivém kouři přišlo o život několik lidí včetně turistů ze západu. Většina lidských obětí ovšem pocházela z dlouhé řady zdejších zaměstnanců.
I když totiž zdravý rozum velí příliš se k hladině nepřibližovat, jde o místo výkonu práce pro několik desítek nosičů síry. „Fabriku“ na síru, které se říká žluté peklo, už na konci druhé světové války založili Holanďané a dá se říci, že podle původního modelu funguje dodnes. Litinové trubky přivádí z neustále kouřícího sopouchu na určité místo až 500 °C horké sirné páry a v okolí rour se kondenzuje čistá síra. Stačí ji v blocích odlamovat a na zádech nosit k asi dva kilometry vzdálené silnici.
TIP: Koupání nedoporučeno! Pět nejpodivnějších jezer světa
Drobní dělníci takto přenáší na jeden zátah šedesát až sto kilo. Cesta vede do prudkého kopce na okraj kráteru a pak stejně prudce padá dolů. Mnozí z nosičů chodí bosky a trasu absolvují maximálně dvakrát za den. Vzhledem k mimořádné námaze a agresivním sirným parám se jen málo z nich dožije více než 40 let. Pokud je ovšem silnější exploze vulkánu ve strmém kráteru jezera nezadusí dřív.
Další články v sekci
Poslední konopišťský pán: Český domov Františka Ferdinanda d´Este
V roce 1887 zakoupil arcivévoda panství Konopiště se zámkem
Získal tak sice zanedbané, ale krásné panské sídlo s historií sahající hluboko do středověku. Zamiloval si je na první pohled a stalo se mu skutečným domovem.
Nový domov
K úpravám zámku přistupoval velkoryse, bez ohledu na finanční náklady. Nechal jej zmodernizovat tak, aby se v něm pohodlně bydlelo: byla zavedena elektřina, vybudovány koupelny a moderní záchody, ústřední topení i výtah. Všechny komnaty a chodby dostaly parketové podlahy, stěny pokrylo dřevěné obložení a schodiště silné koberce. Výsledek je kompromisem mezi místnostmi obytnými a reprezentačními a také muzejními sály. Všude zavládla těžká, efektní výpravnost. Prostory byly vybaveny starožitným nábytkem a arcivévoda sem soustředil sbírky, které vytvářel po celý život. Chodby, obytné prostory i přijímací místnosti dokládaly loveckou vášeň.
Zásadní změny doznalo také okolí. Zámeckému parku věnoval František Ferdinand nemenší zájem. Miloval také staré stromy a vyvíjel mimořádné úsilí, aby při rekonstrukci starého zámeckého parku a jeho rozšiřování nebyl skácen či poškozen ani jediný. Stejně tak měl rád růže, šlechtěné i plané. Růžová zahrada, kterou založil, se stala jeho chloubou, ale nechal osázet i meze a stráně svého panství statisíci sazenic šípkových růží.
Další články v sekci
Popravy na sklonku války (2): Protinacistické povstání v Mnichově 28. dubna 1945
Na 400 lidí bylo zapojeno do přípravy převratu v Mnichově, jež sledovalo odstranění nacistické správy a ukončení bojů
Nacisty sice povstání z noci na 28. dubna 1945 značně zaskočilo, ale záhy se mnichovský gauleiter Paul Giesler spolu s bavorským říšským místodržitelem Franzem Ritter von Eppem vzpamatovali a rozhodli k rázné protiakci. Během několika hodin tak jednotky SS mnichovské povstání zlikvidovaly. Reiterova jednotka v Ismaningu nakonec musela opustit vysílačku a ustoupit před početnějšími jednotkami SS.
Předchozí část:
Protinacistické povstání v Mnichově 28. dubna 1945 (1): Nešťastné bavorské finále
Nacisté se začali krutě mstít těm, které dopadli. Braunovi tankisté jakož i většina tlumočníků se včas rozptýlili či dostali do amerického zajetí. Jedním z prvních popravených vzbouřenců byl hrdina z první světové války a předválečný nakladatel major Günther Caracciola Delbrück. Ten se jako Eppův vojenský pobočník marně pokusil přesvědčit vládce Bavorska k rezignaci a kapitulaci před Američany, ale byl se svými spolupracovníky zajat jednotkou SS a vzápětí popraven na nádvoří Eppova úřadu.
Popravy na sklonku války
Celkem nacisté popravili 57 účastníků povstání. Jedněmi z mučedníků tohoto vystoupení proti nacistickému režimu byli například i farář Josef Grimm a učitel Georg Hangl z Göttingenu, již uposlechli výzev FAB a z místního kostela strhli vlajku s hákovým křížem. Místo ní vyvěsili modrobílý šachovnicovitý prapor Bavorska. Za tento čin je zavraždili vojáci SS. Největší masakr se však udál v hornickém městečku Penzberg, kde nacisté zabili čtrnáct mužů a dvě ženy v odplatu za pokus převzít moc v obci. Za zmínku stojí, že tuto akci provedlo již formující se poválečné nacistické podzemí z organizace Werwolf.
Pokračování:
Ruppert Gerngross: Tlumočník v čele protinacistického povstání (vychází 16. srpna)
Na větší teror i odpor se však již nacisté v Bavorsku vzhledem k rychlému vývoji událostí nezmohli. Američané nakonec vstoupili do Mnichova prakticky bez boje až 30. dubna. Na pokus skupiny Freiheitsaktion Bayern se záhy zapomnělo. V atmosféře nastalé studené války unikli na straně jedné potrestání ti, kteří se dopouštěli zločinů i na samém konci války, na straně druhé se prakticky vůbec řadu let nevzpomínalo na ty, kteří se dokázali postavit nacistickému zlu.
Další články v sekci
Malý shluk jasných modrých hvězd v levém horním rohu tohoto snímku, jehož mamutí originální verze má rozlišení 615 megapixelů, je pro vědce dokonalou kosmickou laboratoří, ve které mohou zkoumat život a smrt různých typů hvězd. Hvězdokupa známá pod označením M18 (Messier 18) je složena ze stálic, které vznikly společně, ze stejného mohutného oblaku plynu a prachu. Záběr rovněž zachycuje červeně zářící oblaky vodíku a temné prachové filamenty.
Modrá a bílá barva hvězd patřících do hvězdokupy M18 je známkou jejich mládí, tyto stálice jsou pravděpodobně staré jen asi 30 milionů let. Díky společnému vzniku v jedné hvězdokupě můžeme o těchto hvězdách říci, že veškeré pozorovatelné rozdíly jsou dány jejich počáteční hmotností a že tedy nevznikají vlivem různé vzdálenosti nebo nestejného složení. Právě díky této vlastnosti jsou hvězdokupy velmi užitečné při upřesňování teorií vzniku a vývoje hvězd.
Tmavé pásy táhnoucí se celým snímkem jsou oblasti s vyšší hustotou kosmického prachu, který zastiňuje světlo vzdálenějších hvězd. Slabé načervenalé oblaky, které se zdánlivě vlní mezi hvězdami, jsou složeny z ionizovaného vodíku. Plyn svítí díky silnému ultrafialovému záření mladých horkých hvězd, které zbaví atomy elektronů a přinutí je vydávat slabou záři zachycenou na snímku.