Společnost Hyperloop One intenzivně pracuje na technologii pneumatického dopravního systému hyperloop. A stále přicházejí se zajímavými nápady.

Peter Diamandis z vedení společnosti nedávno potvrdil, že Hyperloop One se zabývá i podvodní verzí dopravního systému. Ta by měla být použita k dopravě nákladu k plovoucím přístavům na volném moři.

TIP: Hyperloop by mohl vozit pasažéry mezi Stockholmem a Helsinkami za půlhodinu

Diamandis lituje, že je kalifornské pobřeží plné přístavů. Rád by se společností Hyperloop One dosáhl toho, že se tyto přístavy přesunou dál od pobřeží. Hyperloop One rovněž zvažuje i podvodní dopravu pasažérů.

Mezi nejzajímavější postavy v dějinách vědy patří britský reverend a profesor geologie na Oxfordu William Buckland. Proslul zejména jako vědec, jenž oficiálně popsal prvního známého dinosaura – v únoru 1824 představil světu rod Megalosaurus. O jeho životě však kolují i mnohé zajímavější legendy. V první řadě šlo o podivína, který doma choval celou menažerii exotických zvířat, mezi nimiž nechyběli medvědi a hyeny. Buckland se také doslova „projedl“ celou živočišnou říší: Údajně byste nenašli jediné zvíře, které za svého života neochutnal – včetně pštrosa, štěněte, nebo dokonce moči netopýra.

Seriál Podivíni, šílenci a géniové paleontologie

• William Buckland: Pojídač pštrosů, štěňat a netopýrů (vyšlo 24. srpna)
• Ernst Stromer: Svéhlavý odpůrce nacistického režimu (vychází 27. srpna)
• Franz Nopcsa: Excentrický baron jako z románu (vychází 30. srpna)
• Robert Bakker: Kacíř paleontologie a otec dinosauří renesance (vychází 2. září)

Stejně jako mnozí jeho kolegové projevoval již od nejútlejšího věku velké nadání a všestranný zájem o přírodu, zejména o horniny a zkameněliny. Díky své cílevědomosti a píli, i díky dobrým vědeckým a církevním kontaktům, se pak postupně vypracoval a v profesním životě se mu velmi dařilo. Jeho univerzitní přednášky patřily k nejnavštěvovanějším, což bylo dáno i jeho smyslem pro humor a jistou nepředvídatelností – Buckland prý na studenty křičel, divoce gestikuloval a osobně předváděl projevy chování nejrůznějších zvířat.

Prostitutka z paleolitu

Mezi humorné epizody patří také údajná svatební cesta pana a paní Bucklandových do Palerma, kde se novomanželé rozhodli navštívit i místní klášter s ostatky svaté Rozálie. Profesor Buckland v sobě ovšem nedokázal potlačit vědce: Nahlas proto místnímu knězi oznámil, že na základě anatomického ohledání musí bohužel konstatovat, že se nejedná o pozůstatky ženy, ale mrtvé kozy…

K jeho dalším vtipným přehmatům patřilo nepochopení odlišných zvyků a morálky pravěkých lidí. Když viktoriánský gentleman Buckland objevil ostatky muže z éry paleolitu, pokládal nebožtíka kvůli nalezeným šperkům za prostitutku, která kdysi přišla do Anglie s Římany. Oficiálně tedy kostru nazval „Červenou dámou z Pavilandu“: Za ženu ji označil jednoduše proto, že se nedokázal smířit s představou, že by kterýkoliv – byť pravěký – gentleman mohl nosit šperky.

Podobnou zatvrzelost projevoval po větší část svého života také v oblasti geologického záznamu a textu Písma svatého – Buckland věřil v doslovný výklad Bible i světové potopy, pro kterou hledal důkazy především v britských jeskyních. Proslul rovněž jako první odborník na koprolity, tedy zkamenělý trus pravěkých zvířat. Aby si o fosilizovaných exkrementech učinil lepší představu, prováděl ve vlastním domě bláznivé pokusy: Nechal například svoji hyenu sežrat morče a výsledný trus potom zevrubně zkoumal přímo na koberci.

Součástí luxusního stanu jsou solární panely, které zajistí světlo a ohřev vody, hi-tech systém toalety a další vychytávky moderních technologií. Luxusní je ovšem i cena – za 65metrovou verzi Cocoon zaplatíte 100 tisíc dolarů (přibližně 2,3 milionu korun), o třetinu větší varianta Tipi pak vyjde dokonce na 4,6 milionu korun.

Zabrousíme-li do dávných dob kmenového uspořádání, uvidíme, že se kolem kmenového vůdce utvořila skupina nejzdatnějších bojovníků, která zajišťovala bezpečnost kmene proti vnějším nepřátelům. Právě v ní byl zárodek pozdějších šlechticů.

Panovníkova družina

Nositel Nobelovy ceny z roku 1938 (za výzkum v oblasti radioaktivních prvků, 1938) Enrico Fermi (1901–1954) řídil stavbu prvního experimentálního jaderného reaktoru světa pod tribunami fotbalového stadionu Chicagské univerzity. Reaktor nazývaný Pile-1 obsahoval 45 000 grafitových cihel o hmotnosti přes 360 tun, které sloužily jako moderátor neutronů.

Palivo tvořilo šest tun uranových ingotů (kovových polotovarů) a 45 tun oxidu uranu. K řízení štěpné reakce sloužily kadmiové tyče zasouvané do reaktoru. Zařízení zahrnovalo i automatický systém s havarijní tyčí. Chybělo chlazení i ochranný plášť, takže štěpná reakce mohla probíhat maximálně několik desítek minut. Ke klíčovému experimentu došlo 2. prosince 1942.

Fermi vysunul z reaktoru havarijní tyč a posléze i regulační tyče. Kolem půl čtvrté odpoledne se mu podařilo dosáhnout kritického stavu a reaktor začal zvyšovat svůj výkon. Fermi nechal řízenou štěpnou reakci úspěšně běžet asi půl hodiny. I když reaktor disponoval pouze mizivým výkonem, experiment jednoznačně prokázal, že řetězovou reakci lze uskutečnit a vývoj jaderné zbraně je možný. Úspěch napomohl i k přesvědčení některých dosud váhajících armádních představitelů a k uvolnění peněz pro urychlení vývoje atomové bomby. 

Lovcům Perseid se v Číně podařilo vyfotografovat mimořádně vzácný jev - obří výboj. Obří výboje, nebo též obří výtrysky, jsou vzácnou formou ionosférických nadoblačných blesků a formálně byly uznány teprve před několika lety. Snímek byl pořízen poblíž vrcholu čínské hory Shikengkong je pravděpodobně doposud nejlepším záznamem tohoto vzácného jevu.

Zdá se, že tyto obří výboje vznikají v blízkosti bouřkových mračen a směřují nahoru do zemské ionosféry. Podstata obřích výbojů a jejich možná spojitost s dalšími typy svítivých jevů TLE (Transient Luminous Events) jako jsou modré výtrysky a červení skřítci ale zatím zůstává předmětem aktivního výzkumu.

Ti dva si šli po krku už od dob bojů o babenberské dědictví. Cílevědomý český král Přemysl Otakar II. a neméně ambiciózní římský král Rudolf I. Habsburský zkrátka museli ve svých zájmech narazit. Definitivně jejich spor vyvrcholil 26. srpna 1278 v bitvě na Moravském poli. Ve tři hodiny trvající vřavě se střetlo na 55 000 vojáků.

TIP: Otazníky nad bitvou: Zradil Milota na Moravském poli svého krále?

Výsledky přinesly zásadní změny ve středoevropském prostoru. Rakousy a Štýrsko se staly definitivně dědičnými enklávami Habsburků, zatímco král Přemysl našel v boji smrt. Jeho skon znamenal navíc počátek soupeření o moc v českém království. Období Braniborů v Čechách vystřídaly intriky Záviše z Falkenštejna, až nakonec dosedl na trůn legitimní následník Václav II.

Náčelník generálního štábu dostal největší životní příležitost ukázat své vojenské schopnosti během vypuknutí Velké války. A právě ta srazila maršálu Conradu von Hötzendorfovi, který zemřel 25. srpna 1925, pomyslný hřebínek.

TIP: Cesta k válce: Proč František Ferdinand varoval před von Hötzendorfem?

Přestože to byl právě on, kdo po dlouhá léta vyzýval k modernizaci rakouské armády, během největšího válečného konfliktu, který do té doby Evropa zažila, podcenil sílu nepřítele. Největší porážku utrpěl při Brusilovově ofenzívě a definitivně padlo jeho velení po neúspěchu na řece Piavě. Přesto v očích císaře Karla neupadl v zapomnění a byl naopak povýšen do šlechtického stavu. Dlouho se ale z nového postu neradoval. Rozpad habsburského soustátí s sebou vzal také užívání šlechtických titulů.

Desetiletí náboženských válek ve Francii spělo z 23. na 24. srpna 1572 ke krvavému vyústění, zvaném historiky Bartolomějská noc. V rámci svatebních oslav Jindřicha Navarrského a Markéty z Valois, která měla smířit katolíky a hugenoty, proběhl plánovaný masakr francouzských nekatolíků.

Pod diktátem krále Karla IX. a jeho matky Kateřiny Medicejské započalo hromadné vraždění, které se šířilo z Paříže na venkov a vyžádalo si tisíce obětí. Klid ale Francii nepřineslo. Na ukončení náboženského neklidu si musela ještě pár let počkat.

Ať chceme, nebo nechceme, tělesný pach hraje velkou roli ve výběru partnera. U žen je tento výběr ještě významnější, neboť ženy mají podle vědců obecně lepší čich než muži a muži také produkují více tělesného pachu než ženy.

TIP: Láska kazí čich: Co oči nevnímají, to nos necítí

Vědci nyní otestovali, jaký vliv na tělesný pach má skladba našeho jídelníčku. Výsledky studie jsou povzbuzením především pro vegetariány a vegany – pach mužů, kteří jedí více zeleniny a ovoce, je podle vědců pro ženy mnohem přitažlivější, než pach čistokrevných masožroutů. Za příjemný byl označen i pach mužů, jejichž jídelníček obsahoval vedle ovoce a zeleniny i přiměřené množství tuků, masa, vajec a tofu. Naopak strava bohatá na sacharidy prý produkuje u mužů výrazný ale méně příjemný tělesný pach. Pokud se tedy pánové chystáte na rande, dejte raději přednost salátu před bůčkem.