V prosinci 2016 objevil ruský ambasador Viktor Koronelli náhodou jeden z dvanácti cestovních kufrů, v nichž se – ve skladišti diplomatické mise – ukrývalo 400 kg prvotřídního kokainu. Cena drogy se odhadovala v přepočtu na 1,2 miliardy korun. Koronelli informoval policii, která následně rozhodla, že kokain zabaví, nahradí ho pytlíky s moukou a bude vyčkávat, až chytí pachatele při činu.

TIP: Argentinská policie postrádá 540 kilogramů marihuany: Sežraly ji krysy?

Dlouhý rok ležela zásilka ve skladu, než konečně sklapla past: Uvízlo v ní několik členů drogového gangu, bývalý účetní ambasády a nejmenovaný policista. Hlava organizace, tajemný Señor K, však zůstává na svobodě. 

Některé planety neobíhají jedinou hvězdu, ale hned dvě hvězdy najednou. Podle nového výzkumu týmu University of Washington mají tyto takzvané cirkumbinární planety slušnou šanci, že je gravitační hrátky jejich hvězd odpálí do okolního vesmíru, jako míček při golfu.

Astronomové objevili tisíce těsných dvojhvězd, které se obíhají za kratší dobu než 10 dní. Nejdřív si mysleli, že u podobných dvojhvězd nemohou být žádné planety. Teď mají zase za to, že cirkumbinárních planet je vlastně málo. Známe jich totiž přibližně dva tucty.

Gravitační katapult exoplanet

David Fleming a jeho spolupracovníci nabízejí zajímavé vysvětlení, podle něhož těsné dvojhvězdy mohou sehrát roli katapultu a odpálit své planety. Podle jejich počítačových simulací by se takový odpal měl přihodit téměř všem exoplanetám těsných dvojhvězd.

TIP: Kepler-1647b: Největší známá planeta z těch, které obíhají kolem dvou hvězd

Podle Fleminga jsou sice planetární systémy těsných dvojhvězd atraktivní na pozorování a většina objevených cirkumbinárních planet obíhá v obyvatelných zónách, ale perspektivní obyvatelné planety bychom prý měli hledat raději někde jinde. 

Sedmadvacetiletý Tom Church se rozhodl, že navštíví svého kamaráda z 200 kilometrů vzdáleného Bristolu. Původně plánoval, že na cestu vyrazí vlakem, nápad ale rychle zavrhl, když zjistil, že jízdenka by jej vyšla na 218 liber (v přepočtu zhruba 6 200 korun).

Zklamaný Tom se poté rozhodl hledat „alternativní způsob dopravy“. Na internetu objevil za 80 liber stařičkou ale funkční Hondu Civic. Dalších 82 liber zaplatil za silniční daň, 21 liber ho stálo pojištění na jeden den a 25 liber utratil za benzín. Celkem jej nákup vozu na cestu do Bristolu vyšel na necelých 207 liber, tedy méně, než kolik by ho stála jízdenka na vlak. 

Úspora ve výši 11 liber sice není na první pohled nikterak výrazná, pokud by ale auto po absolvování cesty odhlásil, získal by Tom navíc část silniční daně.

TIP: Zajímavý experiment: Proč ženy platí za stejné zboží víc než muži?

Podle Toma Churche ale jeho případ především dokumentuje, jak absurdně vysoká je cena jízdenek ve Velké Británii. Podobně jako v Česku je i zde pochopitelně možné získat nejrůznější slevy pro pravidelné cestující, cestovat levněji v méně vytížených spojích, či si jízdenku koupit v předstihu. Pro jednorázovou a relativně krátkou dopravu je ale běžné jízdné velmi vysoké.

Bájná Helena byla dcerou samotného Dia a jeho milenky Lédy a pověst o její kráse se šířila rychlostí světla. Už jako mladinkou dívku ji unáší král Théseus, svými bratry je však okamžitě vysvobozena. Nápor nápadníků ale neutichá, každý ji chce za manželku! Kdo krásku získá? Tím šťastným je nakonec bohatý spartský král Meneláos – bratr velikého Agamemnóna, krále Mykén. A Helena je podle všeho šťastná. Meneláovi porodí dceru Hermionu, aby po jeho boku usedla na spartský trůn. Idyla ale nebude trvat dlouho...

Osudné jablko sváru

Zápletku příběhu rozehrává uražená hrdost: Na svatbu bohyně Thetis a krále Pélea jsou pozváni všichni, až na bohyni sváru Eris. Ta nesmírně zuří, a tak mezi Héru, Athénu a Afrodité hodí zlaté jablko s nápisem „Té nejkrásnější“. Pochopitelně je každá z bohyň přesvědčena, že jablko je pro ni. Jenže kdo je rozsoudí? S řešením přichází Zeus, když přikáže odvézt rozhádané ženy na horu Idu u Tróje za pastýřem Parisem. Ten ať rozhodne.

Mladý krasavec Paris si s jablkem v ruce prohlíží jednu bohyni po druhé. Která je nejhezčí? Líbí se mu všechny. A tak bohyně neváhají a s rozhodováním mu pomůžou – začnou vyjednávat. Pokud Paris ukáže na Héru, získá vládu nad celou Asií. Athéna nabízí odvahu a válečné úspěchy. A Afrodita? Když pastýř označí za nekrásnější ji, dostane za manželku tu nejpůvabnější ženu na světě. Paris má jasno: jablko patří Afroditě. 

A teď plnit sliby! Nejdřív musí proběhnout návrat ztraceného syna. Paris je totiž potomkem Priama, trojského krále, který syna přijímá se všemi poctami. Z chudého pastýře se tak stává partie k nezaplacení, je tedy čas najít pro něj tu nejkrásnější ženu. Musíme do Sparty!  

Chci tvé peníze i ženu!

Spartský král Meneláos vítá Parida i jeho doprovod. Pak ale vejde Helena. Jejich pohledy se setkají a Paridovi je hned všechno jasné! To je ona! A že je vdaná? To ho nezajímá. Afrodita musí plnit sliby! A taky že ano. Druhý den Meneláos neodkladně odjíždí na Krétu, a tak hosty přenechává své ženě a zdůrazňuje, aby vyhověla všem jejich přáním. To Heleně nedělá problémy. Paridova láska totiž není jednostranná, i královna se do něj zamilovala. Bezhlavě a vášnivě. A tak Helena opouští vše, odjíždí do Tróje. A aby toho nebylo málo, přiberou s sebou milenci i královskou pokladnici. 

Zostuzený Meneláos zuří a ze všeho viní drzého Parida. Pošlapal jeho čest, porušil všechny zákony. Král se okamžitě vydává za bratrem Agamemnónem, který radí vyjednávat. A pokud drzoun Helenu a pokladnici nevrátí, bude válka! Co na to Paris? Pokladnici vrací, ale ten největší šperk – krásnou Helenu – nikoliv. I Priamos stojí na straně svého syna. Bude tedy válka a ne ledajaká! Sparta zbrojí a spolu s ní i všechny okolní státy a země, všichni zhrzení Helenini nápadníci. Sto tisíc vojáků a téměř dvanáct set lodí. A všichni na Tróju.

Zbabělý milenec zaslouží smrt 

Deset let se Sparťanům nedaří Tróju dobýt, deset let umírají skvělí bojovníci na obou stranách. Jsou alespoň Paris s Helenou mezitím šťastní? Kdepak! Nevěrnice si vyčítá, co svým jednáním způsobila a taky střízliví. Ale co se stalo? Vždyť Paris o sebe tak dbá, je tak krásný… No právě! Ta jeho zženštilost. Ani kousek odvahy a mužnosti. Celá Trója bojuje, téměř celá Paridova rodina položí svůj život – a Paris? Zabije sice udatného Achilla, ale ne ve statečném boji. Zbaběle na něj vystřelí z úkrytu. Šíp mu navíc vede bůh Apollón, který má s Achillem nevyřízené účty. Jinak se bojů, které on sám vyprovokoval, Paris neúčastní.

Helena jím začíná pohrdat: „Ale když takové zlo už nezvratně určili bozi, pak jsem se alespoň měla stát manželkou lepšího muže, který by vycítil hněv a potupné výčitky lidí. On však statečný není ani teď a nebude ani v budoucnu; proto, jak myslím, zlé následky zakusí jednou." A jak napsala, tak se i stalo. Při procházce na hradbách Parida zasáhl Filoklétés otráveným šípem. Zraněný utíká v bolestech z Tróje na Idu a umírá.  

Odměna pro záletnici

Helena svému milenci nepřišla ani k pohřební hranici. Paridův bratr Déifob totiž potřebuje utěšit. Dělá to kráska ze strachu? Bojí se, že bez Parise je ztracená? 

Sparťané brzy nato Tróju konečně dobudou a Meneálos přistihuje Helenu s Déifobem in flagranti. Podvedený manžel soka bez váhání zabije. A jaký má trest pro nevěrnici? Žádný, ta přece za nic nemůže. Jeho krásná Helena musí být nevinná. Meneláos totiž věří, že byla unesena násilím a Parida nikdy nemilovala. A choť krále nenechá pochybovat, objímá svého zachránce a líbá. Najednou se prý nemůže dočkat, až bude zase doma, ve Spartě, kde na ně čeká spokojenost a štěstí až do smrti. A dokonce i po ní. Bohové totiž Helenu i s manželem přenesou do rajského Elysia.

Ve hře o přežití lidstva zůstává řada faktorů, které nemůžeme ovlivnit vůbec. Patří k nim i kolize s vesmírným tělesem. Naposledy si „kosmická náhoda“ se Zemí zahrála před 66 miliony lety, kdy poloostrov Yucatan zasáhla planetka Chicxulub. Dopad objektu o průměru 10 000 km tehdy vyvrhl do vzduchu 200 000 km³ horniny a vedl k vyhynutí dinosaurů. Badatelé se shodují, že by těleso srovnatelných rozměrů dokázalo smést z povrchu zemského i náš druh. 

Kolize by samozřejmě okamžitě zdevastovala místo nárazu a následně by po celém světě propukala mohutná zemětřesení i vlny tsunami. Modely navíc ukázaly, že již náraz kilometrového objektu by do ovzduší vyvrhl množství popela, které by zastínilo slunce i na několik měsíců. Toxické saze, celkové ochlazení a pokles srážek by pak zcela zdecimovaly zemědělství, což by dílo zkázy dokonalo.  

Asteroid srovnatelný se „zabijákem dinosaurů“ naštěstí naši planetu zasáhne pouze jednou za 100 milionů let. Kromě toho nebezpečné vesmírné objekty bedlivě sleduje i NASA. V současné době jich sice známe asi 15 tisíc, žádný z nich se však nenachází na kolizní dráze. 

Už jsme našli mnoho rozmanitých fosilií. Obvykle ale vlastně nevíme, jak původně vypadaly. Máme k dispozici otisky, v lepším případě trojrozměrné fosilie nebo kosti. Ale pokud jde o tvary nebo barvy, většinou tápeme.

Někdy mají paleontologové štěstí. Když je zbarvení tvořené nepatrnými strukturami na povrchu těla, existuje šance, že se zachová i ve fosiliích. Čínským vědcům se nedávno povedlo prozkoumat strukturní zbarvení motýlů, kteří žili v období jury, tedy před 200 miliony let.

TIP: Duhové kuře: Malý dinosaurus zřejmě lákal partnery na pestré peří

Po důkladném prozkoumání šupinek vědci dospěli k závěru, že dávní motýli se kovově leskli v odstínech purpurové, krémové, hnědé a žluté. Vědci si rovněž všimli, že uspořádání šupinek na křídlech zkoumaných jurských motýlů bylo prakticky stejné, jako je u dnešních motýlů.

Planetka nesoucí označení 2018 GE3 minula Zemi v neděli okolo 8:41 SELČ ve vzdálenosti 192 000 kilometrů, což je zhruba polovina průměrné vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Objekt přitom vědci poprvé zaznamenali pouhých 21 hodin před jeho průletem.

TIP: Proč nikdo neviděl Čeljabinský meteoroid? Hrozí nám něco podobného znovu?

Podle NASA měří planetka GE3 od 48 do 110 metrů. Objekt, který způsobil tunguzskou katastrofu měřil podle vědců okolo 50 metrů. Pokud by tedy GE3 dopadla na stejné místo jako tunguzský meteorit, zasáhla by oblast okolo 2 tisíc kilometrů čtverečních. Je to téměř čtyřikrát větší plocha než ta, která byla dotčena dopadem meteoritu v roce 1908. 

Podle odborníků by dopad GE3 nezpůsobil globální katastrofu. Patrně by z větší části shořel v atmosféře Země. Regionální škody by ale mohly být značné. Zajímavé srovnání se nabízí i s rokem 2013, kdy způsobil značné škody nad ruským Čeljabinskem meteoroid, který byl třikrát až šestkrát menší než planetka GE3. Tento objekt zranil více než 1 200 lidí a poškodil tisíce budov v okruhu téměř sta kilometrů.

Dnešní lidé spoustu svého času prosedí. Počítače, telefony, televize nebo knihy jsou příliš velkými lákadly. Zvlášť starší lidé z toho ale mohou mít problémy, které souvisejí se změnami v mozku.

Vědci Kalifornské univerzity v Los Angeles zjistili, že když lidé velkou část dne stráví sezením, například za pracovním stolem, tak se jim kvůli tomu zřejmě zmenšuje oblast spánkového laloku v mozkové kůře, která úzce souvisí s pamětí.

TIP: Manželský benefit: Sezdané páry jsou mnohem méně náchylné k demenci

Příliš dlouhé sezení tím pádem může vést k poklesu výkonu mozku a k rozvoji demence u lidí středního a vyššího věku. Zároveň se ukazuje, že ani důkladné cvičení nedokáže plně zvrátit škodlivé důsledky přílišného sezení. Podle vědců je na struktuře mozku patrná každá hodina, kterou dotyčný člověk prosedí.

Kosmická nákladní loď Dragon nedávno dopravila na palubu Mezinárodní vesmírné stanice ISS 314 kilogramů přístrojů projektu ASIM (Atmosphere-Space Interactions Monitor), kterému se přezdívá Vesmírný lovec bouřek.

ASIM bude lovit bouřky z vnější strany vědeckého modulu Columbus. Má ve výbavě soupravu optických kamer, fotometry, rentgenové detektory a detektory gama záření. Podle šéfa výzkumu Torstena Neuberta z Národního kosmického institutu Dánské technické univerzity bude experiment ASIM zkoumat pozoruhodné procesy bouřek v horních vrstvách atmosféry.

Lovec bouřek na ISS

Bouřky vysoko v atmosféře jsou úplně jiné než ty, které známe z horkých letních podvečerů. Jsou plné zajímavých elektrických jevů, které mají exotické barvy i jména. Můžeme se tam setkat třeba se skřítky, elfy nebo obry.

TIP: Nafukovací modul BEAM si na palubě ISS vede velice dobře

ISS obíhá asi 400 kilometrů nad zemských povrchem. To je ideální výška pro pozorování bouří v horních vrstvách atmosféry, které se odehrávají obvykle do 100 kilometrů od Země. Z paluby ISS je rovněž možné důkladně pozorovat tropické a subtropické oblasti, kde se vyskytují nejvíce intenzivní atmosférické bouře.

Jemný jako pavučinka, heboučký jako cukrová vata, hřejivý jako rozpálená kamínka za mrazivého zimního dne – právě těmito vlastnostmi se chlubí kašmír, jedna z nejdražších a nejžádanějších přírodních textilií. Teď má ale výroba tradiční kašmírové vlny tak trochu na kahánku.

Paradox velkých stád

Obrovskou ránu zasadily v roce 2010 textilnímu průmyslu extrémně suché léto a tuhá zima, které v Mongolsku zabily více než devět milionů zvířat – převážně kašmírských koz, z jejichž srsti se tento vysoce ceněný materiál vyrábí. Pastevci pak ve snaze vyhnout se do budoucna podobné katastrofě a zvýšit své tržby neúměrně rozšířili stáda, která už dnes prakticky nemají co spásat.

Enkh-Amgalan Tseelei, koordinátorka rozvojového programu, popisuje paradoxy nastalé situace: „Pastýři navyšují počty koz právě kvůli vysokým cenám kašmíru. Jenže z tohoto důvodu zároveň dochází ke snižování jeho kvality. Pastevecká půda je totiž znehodnocována a kozy na pastvě nepřijímají dostatek živin, což se následně podepisuje na kvalitě vlákna.“

Jaci dostávají přednost

Z přibližně 56 milionů hospodářských zvířat tvoří kašmírské kozy v Mongolsku více než třetinu. Nemůže být proto divu, že armádě věčně hladových chodících sekaček padlo za oběť už okolo 70 % pastvin. Mongolští pastevci teď proto sahají po k přírodě šetrnějších zvířatech. Alternativu našli v jacích, kteří se pasou ve vyšších nadmořských výškách a půdu příliš nedrancují. Navíc mají i poměrně kvalitní srst.

„Americký trh je zaplaven kašmírem – zejména tím z Číny, která je jeho největším producentem. Jaci jsou ale jiní, jsou vzácní a unikátní. Zvláštní jsou i tím, že jsou nedílnou součástí honácké komunity v Mongolsku,“ vypočítává přednosti jaků obchodnice Betina Moreira Infante.

Šafrán proti houbám

Pěstovat jaky namísto kašmírských koz se rozhodl i Ulzibodijav Džambal. Před dvaceti lety založil vlastní firmu specializující se na výrobky z jačí vlny. Na odbyt ve velkém jdou prý v Rusku, Spojených státech i Evropě. „Zákazníci chtějí kupovat to, co je ekologicky udržitelné, to co je organické a neškodí životnímu prostředí. To je teď důležité. Naši zákazníci jsou velmi vzdělaní a luxusní výrobky často kupují právě s ohledem na životní prostředí. Myslím, že to bude mít pozitivní vliv na naše podnikání,“ tvrdí Ulzibodijav.

Vysoce kvalitního kašmíru z podhůří Nepálu je dnes v oděvním průmyslu jako šafránu. Farem produkujících ceněnou jačí vlnu tak nejspíš přibude jako hub po dešti.