Lidé většinou znají magnetické pole Země, které vyrábí naše kovové planetární jádro. Mnohem méně známé je magnetické pole generované našimi oceány. Týká se to i odborníků, kteří by se o něm rádi dozvěděli víc.

Evropská kosmická agentura ESA poslala na oběžnou dráhu tři identické satelity programu Swarm. Od roku 2013 mapují záhadné magnetické pole, které vytvářejí oceánské proudy. Výsledkem jejich práce je digitální 3D mapa, která ukazuje magnetické pole kolem Země i jeho změny v čase.

Magnetické pole zrozené v oceánech

Příspěvek oceánů k udržování magnetického pole Země je sice nevelký, ale nezastupitelný. Sůl ve slané vodě vede elektrický proud. A voda oceánů nebývá klidná, ale pohybuje se v masách po povrchu planety. Přitom generuje magnetické pole.

TIP: Překvapivý objev: Planeta Mars má podivuhodný magnetický ohon

Ve výšce, kde planetu obíhají satelity Swarm, dosahuje magnetické pole pozemských oceánů hodnot asi 2-2,5 nanotesla. To je asi dvacettisíckrát méně, než globální magnetické pole planety. Přesto se výzkumem magnetického pole oceánů dozvídáme cenné informace o oceánech i magnetických polích planet.

Žralok ganžský (Glyphis gangeticus) je nesmírně vzácná paryba, která zřejmě žije jen v několika indických řekách. Víme toho o něm velmi málo a známe ho prakticky jen ze tří zaprášených muzejních exponátů, pocházejících z 19. století.

Před dvěma lety se ale na vědce usmálo štěstí. Po více než deseti letech, během nichž nikdo žraloka ganžského ani koutkem oka nezahlédl, ho najednou objevili na rybím trhu v Bombaji. Dokládají to fotografie 2,6 metrů dlouhé samice tohoto druhu říčního žraloka, kterého ulovili rybáři.

TIP: Objev z hlubin moře: Vědci našli nový druh světélkujícího žraloka

Je to skvělý úspěch, ale nešlo o úplnou náhodu. Jde o výsledek téměř dvouletého úsilí, během něhož vědci prohlíželi zásilky žraloků pro indické trhy. Díky tomuto objevu jsme dostali šanci opět o něco více poznat toto vzácné stvoření.

Na stole soudce Adriána González Charvaye přistála výbušná pře. Při inventuře skladu zabavených drog na policejní stanici v třísettisícovém argentinském Pilaru úředníci zjistili, že místo evidovaných 6 tun marihuany, se ve skladu nachází jen 5 460 kilogramů této lehké drogy. Pro „manko“ má dnes již bývalý šéf policie kuriózní vysvětlení – podle něj sežraly 540 kilo marihuany krysy.

Vše začalo v dubnu 2007, když se komisař Emilio Portero rozhodl odvolat ředitele policejního oddělení v Pilaru Javiera Speciu. Během nařízené inventury bylo zjištěno, že ve skladu chybí značné množství zabavené marihuany. Odvolaný ředitel Specia odmítl protokol podepsat a spor tak skončil u místního soudu.

Zmizelou marihuanou se zabývali i policisté z oddělení vnitřních záležitostí. Jejich vyšetřování ale tvrzení bývalého šéfa stanice zpochybňují. Ve skladu nebyly nalezeny žádné stopy po přítomnosti krys.

Podle odborníků je krajně nepravděpodobné, že by krysy dokázaly tak velké množství drogy zkonzumovat a zůstat přitom naživu. Verdikt soudce Charvaye se očekává příští měsíc. Již nyní je ale zřejmé, že historce o krysách závislých na marihuaně nikdo (kromě exředitele Specii) nevěří.

Klimatické modely předpovídají pro další roky na Antarktidě větrnější a vlhčí podmínky, což znamená, že mladí lachtani antarktičtí (Arctocephalus gazella) budou muset vydat více energie na termoregulaci a zbude jim méně na tělesný růst a vývoj. Tým amerických biologů pod vedením Dr. Birgitte McDonaldové sledoval 48 mladých lachtanů žijících na ostrově Livingston a shromáždil údaje o množství energie, kterou mláďata získají z mateřského mléka a způsobu, jak s ní hospodaří.

TIP: V Antarktidě objevili největší systém kaňonů planety

Analýza těchto údajů ve třech vývojových stadiích během prvních čtyř měsíců života ukázala, že z počátku je asi 60 % energie získané z mléka vynaloženo na růst. Jak mláďata rostou a jejich matky je čím dál častěji zanechávají o samotě, aby si sehnala potravu, začíná toto procento klesat. Ve věku jednoho měsíce tak mláďata mohou na svůj růst vynaložit už jen 25 % energie. Pokud ale budou nucena bojovat s nepříznivým klimatem, zbude jim pro tělesný vývoj ještě méně energie. Mláďata pak nebudou dostatečně silná a vyvinutá na to, aby si dokázala osvojit správnou techniku lovu a stala se nezávislými.

Přístroj SPHERE zachytil fantastickou kolekci disků kolem mladých hvězd. Disky se zásadně liší co do velikosti a tvaru – některé obsahují jasné nebo tmavé prstence, jiné dokonce připomínají hamburger. Značně různorodý je také jejich vzhled způsobený různou orientací vůči pozorovateli – od kruhových až po úzké protáhlé doutníkovité útvary (vznikající v případech, kdy disk pozorujeme skoro zboku).

Prezentované příklady pocházejí z rozsáhlého vzorku zkoumajícího hvězdy typu T Tauri, což je skupina velmi mladých hvězd (starých méně než 10 milionů let), které mění svoji jasnost. Disky kolem těchto hvězd obsahují plyn, prach a také planetesimály – stavební bloky planet, a představují tak velmi ranou fázi evoluce planetárního systému. Snímky tedy zachycují, jak mohla v raných fázích svého formování, tedy před více než čtyřmi miliardami let, vypadat i naše Sluneční soustava.

Vzdálenost jednotlivých objektů se pohybovala mezi 230 a 550 světelnými roky od Slunce. Pro srovnání, průměr naší Galaxie je asi 100 tisíc světelných let. Tyto hvězdy jsou tak z kosmického hlediska relativně nedaleko od nás. I tak je velmi náročné získat kvalitní snímky zachycující slabou rozptýlenou záři disků, jelikož jsou přezářeny intenzivním světlem své mateřské hvězdy.

Samozabarvovací brýle už nejsou nic zvláštního. Mají fotochromatické čočky, které se automaticky ztmaví, pokud jsou vystavené jasnému světlu. Brzy se objeví i kontaktní čočky, které zvládnou stejný trik.

Společnost Johnson & Johnson Vision spojila síly s Transitions Optical a vytvořila kontaktní čočky pojmenované Acuvue Oasys With Transitions. Fungují jako běžné kontakní čočky a napravují vadu zraku.

TIP: Elektrické sluneční brýle mají namísto skel solární články

Kromě toho ale ještě dovedou rychle a pohotově změnit barvu z čiré na černou anebo naopak. Záleží na okolním světlením. Kromě toho ještě filtrují UV záření. Samozabarvovací kontaktní čočky mají za sebou dlouhý vývoj a klinické testy na více než tisícovce lidí. Na trhu by se měly objevit v první polovině příštího roku.

Je dokázáno, že k neupravenému a špinavému prostředí se lidé chovají hůř než k tomu uklizenému. Tzv. vizuální smog způsobený výraznými billboardy, cedulemi a všudypřítomnými reklamami má ovšem kromě estetického vlivu i další negativní dopad – totiž na naše zdraví.   

Pryč z očí i z mysli

Právě proto české úřady po vzoru jiných zemí zakázaly billboardy kolem dálnic. Ještě donedávna jsme jich přitom u nás měli něco kolem dvaceti tisíc, a lidé si na ně dokonce zvykli, jako by byly součástí krajiny. V čem tkví jejich hlavní nebezpečí? „Řidič fixuje zrak na konkrétní billboard tři čtvrtě vteřiny až vteřinu a půl. Pak ale následuje ještě druhý efekt, a ten je daleko horší – šofér totiž nad sdělením billboardu dál přemýšlí a méně se soustředí na jízdu,“ vysvětluje psycholog z Centra dopravního výzkumu Petr Řezáč.

Skrytá hrozba v ulicích 

Podobné, i když ne tak zjevné účinky má reklama v ulicích. Zejména v centru měst se nelze vyhnout ani nejrůznějším poutačům a cedulím. Člověk tak přečte desítky nápisů denně, které mu nejen zakrývají výhled, ale rovněž zaměstnávají hlavu. 

„Nežijeme ve městě, ale spíš v obřím nákupním centru pod širým nebem, kde je vše splácané dohromady. Architektura se pak vůbec nedostává ke slovu,“ objasňuje grafická designérka Veronika Nováková. Vyrůstala v Brně, pak ovšem odjela studovat grafický design do Belgie. Po návratu se při pohledu na rodné město nestačila divit: Znečištění reklamami v ulicích bylo všudypřítomné. „Je to velká škoda, protože v Brně existuje krásná architektura – jde o jedinečnou symbiózu funkcionalismu a neoklasicistních budov,“ vysvětluje. 

Z učebny až na radnici 

Studentka grafického designu se začala popsaným znečištěním vážně zabývat a napsala o něm diplomovou práci – jako jedna z prvních v republice. V Brně si prošla hlavní třídu a vytvořila jednotlivé kategorie vizuálního smogu. Je jich deset a najdeme mezi nimi pojmy jako „despekt k architektuře“ nebo „epidemie cedulek“. Se svým nápadem zbavit město vtíravé a neestetické reklamy nakonec Nováková oslovila magistrát a ten jí vyšel vstříc. 

Po dvou letech usilovné práce grafičky a celého týmu úředníků vznikl manuál, jak s venkovní reklamou jednotně zacházet, a za pár měsíců by ho politici měli definitivně schvalovat. Sjednotit se tak mají třeba výkladní skříně v jednom domě nebo velikost a výška vylepených poutačů.

Žít bez vizuálního znečištění se už rozhodli lidé ve více než 1 500 městech světa. V americkém Vermontu například zrušili billboardy již v roce 1968. Zatím největší mediální ohlas zřejmě vyvolalo rozhodnutí radnice v brazilském Sao Paulu, kde odstranili venkovní reklamu před 11 lety: Z města tehdy zmizelo na 15 tisíc billboardů a 300 tisíc rozměrných cedulí. 

Zatímco jména jejich manželů zná dnes každý, držely se ženy slavných diktátorů spíše v pozadí. Jak ve skutečnosti vypadalo soužití s nejmocnějšími muži planety?

Láska za časů nacismu

Manželství Evy Braunové a Adolfa Hitlera trvalo jenom čtyřicet hodin, Eva Braunová byla však Hitlerovou dlouholetou partnerkou. Seznámili se, když jí bylo sedmnáct let a pracovala jako asistentka a příležitostná modelka pro Hitlerova osobního fotografa. O dva roky později spolu začali chodit. Jejich vztah zřejmě měl své mouchy, protože Eva se během něho pokusila dvakrát spáchat sebevraždu.

V roce 1936 se přestěhovala do Hitlerovy domácnosti, kde zůstala velkou část druhé světové války, ale do politiky nijak nezasahovala. Eva nikdy nevystupovala na veřejnosti jako Hitlerova partnerka –  ne, že by nebyla dostatečně pohledná, ale vůdce se obával, že kdyby se oficiálně připoutal k jedné ženě, jeho popularita u německých žen by mohla rapidně klesnout.

TIP: Třináctá komnata totalitních vůdců: Sexuální život Adolfa Hitlera 

S ruskými tanky před rétorickými branami Berlína, rozhodl se vůdce k poslednímu radikálnímu kroku svého života. Vstoupil s Evou do manželství v krátkém, civilním obřadu a následně spolu spáchali sebevraždu. Rozkousli pilulku cyankáli. 

V zemi srpu a kladiva

Stalin měl dvě manželky. S Jekatěrinou Svanidzeovou, která pracovala jako ženská krejčová v ruské armádě, měl syna. Krátce po porodu zemřela na tyfus. Ačkoliv si k synovi nikdy nedokázal vybudovat vztah, ve svých pamětech zdůrazňuje velkou lásku, kterou choval vůči jeho matce.

Vztah mezi druhou ženou, Naděždou Allilujevovou, a Stalinem vyznívá jako prvoplánový příběh ze stránek dívčího románku. Potkali se v roce 1911, kdy se Stalin ukrýval u jejího otce po dramatickém útěku ze sibiřského exilu. Byla ještě dítě a budoucí diktátor ji údajně během svého pobytu hrdinně zachránil před utonutím. Stalin však měl své povinnosti jinde a tak potenciální romance musela jít stranou.

TIP: Třináctá komnata totalitních vůdců: Stalinova zločinecká léta

Po revoluci v roce 1918 se setkali znovu. Vzali se a měli spolu dvě děti. Jejich manželství však nebylo bez potíží, hlavně proto, že přinejmenším jeden z nich to neměl v hlavě v pořádku. Naděžda trpěla nejspíše bipolární poruchou. Jedné noci v roce 1932 veřejně velice drsně zkritizovala Stalina a později byla nalezena ve své ložnici mrtvá s prostřelenou hlavou. Zda se zastřelila sama, nebo jí Stalin pomohl, není jisté dodnes. Oficiální zpráva jejího úmrtí v tomto ohledu není příliš nápomocná, podle ní totiž zemřela na zánět slepého střeva.

Opravdová španělská královna

Carmen Polo pocházela paradoxně ze španělské šlechtické rodiny. Po svatbě s Franciscem Francem v roce 1923 si Carmen manžela doma příliš neužila. Většinu času byl pryč a naplňoval své vojenské ambice, které mu umožnily vyrůst z mladého vojáčka až na pozici samotného generála. Během těch krátkých pobytů doma však nezahálel a tak se Carmen tři roky po svatbě narodila dcera. Pojmenovali ji Carmen Franco y Polo.

TIP: Třináctá komnata totalitních vůdců: Vášnivý malíř Francisco Franco

Po skončení Občanské války v roce 1936 se Franco postavil do čela státu a nechával si říkat caudillo. Carmen se stala první dámou a její funkci přezdívali výstižně la Seňorita.

Díky svým luxusním róbám a ikonickému perlovému náhrdelníku si vybudovala pověst okouzlující a stylové ženy. Často svého manžela zastupovala na zahraničních diplomatických misích. Ve Španělsku podnikla kroky vedoucí k velmi účinné cenzuře tisku. 

Mussoliniho italská domácnost 

Ida Dalserová byla Mussoliniho milenkou a s největší pravděpodobností také jeho první manželkou. Narodila se v malé vesničce a postupně se vypracovala až na majitelku kosmetického salónu v Miláně. Finančně podporovala Mussoliniho, když byl natolik zaměstnán spřádáním plánů na ovládnutí celého světa, takže mu na skutečné zaměstnání nezbýval čas. V roce 1914 si ho nejspíše vzala a měla s ním syna Benita Albina. 

Nevděčný Mussolini ji však s nejvyšší pravděpodobností podváděl se svou druhou manželkou Rachel Guidiovou, kterou si vzal o rok později. Když se po konci druhé světové války dostal k moci, pronásledoval diktátor svoji bývalou ženu a osobně se postaral o to, aby byla násilím umístěna do psychiatrického ústavu, kde také později zemřela.

TIP: Hermann Fegelein: Švagr Evy Braunové byl Himmlerovým zlatým hochem

Ke své druhé ženě se choval podstatně lépe. Měl s ní pět dětí a v roce 1925 obnovili svůj manželský slib. Během Mussoliniho diktatury Rachel sloužila jako vzor vzorné fašistické manželky a matky. Byla mu vždycky věrná, ačkoliv to se o něm říci rozhodně nedalo. Italští partyzáni ho zavraždili, když se vracel domů od jedné ze svých mnoha milenek. 

I modrá planeta by se mohla stát zdrojem naší zkázy. Pod jejím povrchem totiž tiká hned několik časovaných bomb v podobě supervulkánů – extrémně silných sopek, které mohou při erupcích vyvrhnout až 1 000 km³ magmatu. Zatím sice jen tiše doutnají, jejich probuzení však vyloučit nelze. Gigantickou explozi přitom Země již zažila, naposledy když před 74 tisíci lety začala chrlit indonéská Toba. Při menším supervulkanickém výbuchu si pak planeta „odkašlává“ každých 100 tisíc let. 

Zmíněná erupce Toby nejen podstatně otřásla biodiverzitou a vyvolala dlouhou zimu, ale málem také vyhladila lidskou rasu. Podle některých odhadů tehdy na celém světě přežilo jen pět tisíc jedinců. 

Spousta kandidátů

Na seznamu nebezpečných supervulkánů figuruje například kaldera Long Valley ve východní Kalifornii, vulkanická zóna Taupo na Novém Zélandu a několik oblastí v Andách. Zřejmě nejžhavější kandidát na vyhlazení lidstva zatím poklidně vyčkává pod Yellowstonským národním parkem. Obří vulkán se v historii probudil již několikrát, naposledy před 640 tisíci roky. A jelikož zřejmě exploduje zhruba každých 600 tisíc let, nabízí se otázka, jaké datum si pro své děsivé představení vybere příště. 

TIP: Číhající monstrum: Obrovská sopečná kaldera u Japonska hrozí erupcí

Podle vědců nám však zatím Yellowstone žádné nemilé překvapení nechystá: Minimálně po následujících 10 tisíc let se sopka údajně neprobudí. Pokud by k tomu ovšem došlo, prognózy nejsou nijak příznivé. Vulkán by okamžitě zabil na 90 tisíc lidí a do atmosféry by vychrlil takové množství popela, že by se dvě třetiny Země staly neobyvatelnými. Následné klimatické změny by pravděpodobně vyvolaly buď novou dobu ledovou, nebo nesnesitelné globální oteplení. Ani jedno by lidstvo s největší pravděpodobností nezvládlo.

Kanadští odborníci vyvinuli speciální štítky Sentinel Wrap z netoxického průhledného polymeru, které se mohou stát součástí obalů potravin. Štítky jsou na jedné straně potažené molekulami DNAzymů, které na polymer jednoduše natiskne upravená inkoustová tiskárna. DNAzymy jsou řetězce DNA, které toho dovedou víc, než jenom nést informaci - fungují jako enzymy a mohou vykonávat i určitou aktivitu.

TIP: Chytré víčko, co dokáže odhalit zkažené mléko

Když se napřčíklad DNAzymy chytrého obalu setkají s patogenní bakterií, začnou světélkovat. Světélkování chytrého obalu detekuje při kontrole štítku chytrý telefon nebo podobné elektronické zařízení. Uživatel se v takovém případě dozví, že jídlo je zkažené.