Silice neboli esenciální oleje jsou těkavé a ve vodě nerozpustné látky, které si rostliny vytvářejí jako ochranu před býložravci. Často výrazně voní, takže si již dávno nalezly cestu do našich domácností jako součást vonných směsí. Jak ale varují australští odborníci, v poslední době se stále častěji objevují případy, kdy se lidé, často děti, těmito silicemi závažným způsobem otráví.

Podle údajů australských center pro otravy Poisons Informations Centres, jsou právě vonné silice za zhruba polovinou telefonátů kvůli otravám. Centrum Poisons Information Centre v Novém Jižním Walesu mezi červencem 2014 a červnem 2018 zaznamenalo celkem 4 412 závažnějších případů otrav esenciálními oleji. Asi dvě třetiny z nich se týkaly dětí mladších 15 let. Počet případů v jednotlivých letech přitom zvolna stoupá.

TIP: Nebezpečné koření: Výrobci v Bangladéši pančují kurkumu jedovatým olovem

Vonné silice mohou být toxické, i když proniknou kůží. Nejzávažnější otravy ale obvykle vznikají po požití, přičemž nemusí jít o velká množství. Některé esenciální oleje mohou u malých dětí vyvolat velmi rychle se rozvíjející a život ohrožující otravu již po požití 5 mililitrů. Ve většině případů jde o záměnu za nějaké pití nebo lék, takže dobrou prevencí je dávat si pozor a nenechávat lahvičky s oleji volně dostupné v domácnosti.

V letošním roce zasáhly severní polokouli rekordní teploty. Například červenec byl v Evropě nejteplejší v historii měření a podle všeho se rok 2019 zařadí mezi roky s nejvyšší naměřenou teplotou vůbec. Teď je prosinec a léto dorazilo na jižní polokouli. Zatím to vypadá, že si tam užijí pořádné horko.

Podle aktuálních předpovědí by Austrálie mohla prožít doslova pekelně žhavé Vánoce. Mluví se o teplotách ve stínu nad 45 °C, které by tím pádem přesáhly dlouhodobý průměr v tomto období roku o cca 12-16 °C. Australští hasiči se intenzivně připravují a rozesílají varování ohrožené veřejnosti, některá z nich s ikonickým malým Yodou z připravovaných Hvězdných válek.

TIP: Šokují předpověď počasí: Australská města v roce 2040 zažijí 50 °C ve stínu

Zvláště obyvatelům Queenslandu naléhavě doporučují, aby co nejvíce omezili pobyt venku, a aby si hlídali svůj pitný režim. Přednost by přitom lidé měli dávat dobře provzdušněným budovám a budovám, které jsou vybavené kvalitní klimatizací. Horko by tentokrát mohlo být opravdu devastující, i když vše záleží na vývoji počasí, které není možné předpovídat se 100% jistotou.

Astronomové pozorují každým rokem celou řadu supernov. Jsou to ale všechno exploze ve velmi vzdálených galaxiích. V Mléčné dráze jsme supernovu neviděli už velice dlouho, protože k nim v dnešní době dochází jen vzácně. Jak ale ukázal nedávný výzkum, nebylo tomu tak vždy.

Francisco Nogueras-Lara z německého Max Planck Institute for Astronomy a jeho spolupracovníci zjistili, že centrum Mléčné dráhy asi před jednou miliardou let prošlo divokou érou intenzivního tvoření hvězd, která byla spojená s početnými explozemi supernov. Můžeme jen litovat, že k tomu nedochází v dnešní době. S trochou nadsázky to muselo jako galaktický ohňostroj, který trval možná 100 milionů let.

Galaktický ohňostroj

Během tohoto bouřlivého období vzniklo v oblasti centra Galaxie tolik hvězd, kolik se dnes za stejnou dobu zrodí v celé Galaxii. Většina z těchto hvězd je stále mezi námi. Jen ty největší a nejvíce zářivé z nich již ukončily svůj život explozí supernovy, kterých bylo možná několik set tisíc. Ve zbytku Mléčné dráhy se takový ohňostroj nekonal. Éra supernov prý také stojí za tím, že naše Galaxie není jednoduchá spirální galaxie, ale spirální galaxie s příčkou.

TIP: Napomáhají růstu supermasivních černých děr exploze supernov?

Badatelé vyčetli bouřlivou minulost z nového snímku centra Mléčné dráhy s ohromujícím rozlišením: Snímek pořídilo zařízení HAWK-I, které je nainstalované na soustavě teleskopů Very Large Telescope Evropské jižní observatoře ESO v chilské poušti Atacama. Vědci zároveň došli k závěru, že naše supermasivní černá díra získala většinu své hmoty asi před 8 miliardami let.

Jak se z obyčejného lazebníka stane neklidný přízrak, který se toulá Prahou? Jednoduše. Mladý holič pracuje u dvora Rudolfa II. Je úspěšný. Peníze mu nechybí. Ale i tak by jich mohlo být víc. Co zkusit tu pověstnou alchymii? Císař vědce podporuje a kdo je šikovný, dokáže si vyrobit i zlato! Lasebníkovy pokusy se ale nevydaří. Zadluží sebe i celou rodinu. Musí prodat dům. A co víc, už neuživí ani manželku a děti. Z dcer se stávají prostitutky, manželka zešílí a vezme si život.

Přízrak s břitvou

Z kdysi milého holiče se stane agresivní blázen. Aby se dostal alespoň k nějakým penězům, zvolí to nejhorší. Přepadá kolemjdoucí. Mává před sebou břitvou a z očí mu šlehají zlostné jiskry! Jeho život skončí brzy. Někdo z přepadených se prý pokusí bránit a jedinou ránou ho zabije. Je mrtvý? Ne tak docela...

TIP: Jack Rozparovač: Deset týdnů, které otřásly Londýnem

Duch agresivního holiče se dodnes zjevuje právě v okolí Karlovy ulice. V noci jej můžete spatřit coby průhledného chudáka s děsivým výrazem ve tváři. S nepostradatelnou břitvou. Bude vás chtít oholit. Když utečete, nic se vám nestane. A kdyby se našel někdo, kdo se do jeho péče svěří? Prokáže mu velikou službu. Jedině tak dojde duch holiče věčného klidu...

Některé archeologické objevy vzbuzují nadšení u jiných je třeba dobrý žaludek. To je případ i nedávného nálezu v zatopené jámě v anglickém městě Aylesbury, které se nachází poblíž Oxfordu. Archeologové zde objevili celkem čtyři vejce z dob antického Říma, která vydržela neporušená neuvěřitelných 1 700 let.

Během jejich vyzvedávání se bohužel ukázalo, že taková vejce jsou nesmírně křehká. Tři ze čtyř vajec se rozpadla, přičemž se z nich uvolnil extrémní zápach se sírovou příchutí. Puch dávných vajec vznikl dlouhým hromaděním produktů rozkladu a hnití bílkovin ve vejcích, především globulinu a keratinu.

TIP: Extrémně horké léto v Anglii odhalilo doposud skrytá archeologická naleziště

Nejde o první nález vajec z doby Římské říše. Těch už se našla celá řada. Ale prakticky vždy to jsou jen úlomky. Teď je to poprvé, kdy se našla římská vejce v této oblasti neporušená a zároveň jde o teprve druhý podobný nález na světě. Kromě unikátních vajec archeologové v jámě nalezli i celou řadu dalších cenností, včetně mincí, bot nebo nástrojů.

Pokud jste radioamatér se zálibou ve vesmírných technologiích, máte nebyčejnou příležitost – Evropská kosmická agentura ESA pro vesmírné nadšence vyhlašuje soutěž. Hlavní roli v téhle soutěži má nový experimentální cubesat OPS-SAT, který bude během letu na oběžnou dráhu partnerem pro ostře sledovaný evropský vesmírný teleskop CHEOPS. Ten by se měl stát novým lovcem exoplanet.

Teleskop CHEOPS a cubesat OPS-SAT by společně s dalšími malými satelity měly vzlétnout na oběžnou dráhu již dnes – 17. prosince 2019, z kosmodromu Guyanského kosmického centra. Vynést je má nosná raketa Sojuz ST-A s horním stupněm Fregat.

Orbitální zábava pro radioamatéry

Až se OPS-SAT dostane na oběžnou dráhu, rozloží své solární panely a anténu pro vysílání na ultra krátkých vlnách. Pak přijdou na řadu radioamatéři. Nejde přitom jen o samotné pátrání po signálu satelitu. Podle ESA se případní zájemci mohou i přímo zapojit do projektu, pokud požádají o detailní informace.

TIP: ESA připravuje revoluční evropský satelit vybavený umělou inteligencí

Vzhledem ke své velikosti je cubesat OPS-SAT až překvapivě vybavený technologiemi. Má na palubě počítač, který je nejméně desetkrát výkonnější, než jakýkoliv jiný počítač na satelitu ESA. Také nese kameru s vysokým rozlišením, vybavení pro radiokomunikaci a další technologie. Pro účastníky experimentu tak půjde doslova o hi-tech hračku na oběžné dráze.

Jak dokládají dokumenty dochované v českých zemích z období Velké války, mimo zaměstnání se ženy s neblahou válečnou realitou vypořádávaly různě. Všeobecného rozšíření dosáhl strach o příbuzné na frontě, podobně ženy trápily existenční problémy. U slabších povah mohly obavy vyústit až v nervovou poruchu – což potvrdila jistá manželka železničního úředníka: „Vstávala jsem denně s úzkostným vědomím, že je válka, že bída roste, a tato neustálá úzkost podryla navždy mé zdraví.“ 

Nárůst kriminality 

Specifickým rysem válečného hospodářství, jenž zasáhl i ženskou část populace, se stal nezbytný podíl venkova na výživě městského obyvatelstva. Objevovaly se spory, v nichž rolníci osočovali měšťany z lakomství a naopak – jak dokládá vzpomínka Vendy Gajové: „Lidé táhnou s batohy na zádech silnicemi. Jedni sem, jiní tam. Snaží se něco koupit za každou cenu. Smlouvat by se žádný neosmělil. Jediní rolníci mají všeho dost. (…) Prodají-li něco, dávají pocítit, že prokazují velkou milost. Nechají člověka stát v síni a čekat.“

Podle rakousko-uherských policejních záznamů přinesl konflikt také nárůst ženské kriminality. V roce 1914 se Češky podílely na celkovém počtu odsouzených v zemi z 13,5 %, v roce 1917 už šlo o 52,8 %. Z velké části se jednalo o prostituci, s níž se snažili bojovat soukromníci i úřady. Václav Pácalt z Jaroměře si v lednu 1915 zapsal: „Následkem ubytování vojska rozmohla se zde prostituce. Nyní bude choditi každý večer hlídka, která má rozkaz zatknout každou ženskou, kterou najde na ulici v průvodu vojáka, ať je mladá nebo stará, vdaná nebo svobodná.“ K morálním pokleskům však ve velké míře docházelo též u mužské části obyvatelstva.

Proti monarchii 

Přestože historici roli tuzemských odbojářů přisuzují zpravidla mužům, ani ženy se neváhaly zapojovat do protirakouských projevů. Obchodnice v krámcích nabízely třeba slovanské vlaječky nebo kravaty v barvách trikolory. Ke kurióznímu případu došlo v Klatovech, kde takovéto předměty prodávaly dvě dámy německého původu. Strážníci podobné delikty trestali pokutou nebo několika dny vězení, čemuž neušla ani majitelka dalšího klatovského obchůdku Marie Hostýnková – a to jen za to, že nabízela společenskou hru Královská česká pošta v červeno-modro-bílé krabici.

Mezi další projevy vlastenectví se zařadilo provolávání slávy státům, proti nimž monarchie vedla válku. Obvykle šlo o spontánní výkřiky, nicméně policejní spis z Ústí nad Labem dokládá i pikantní kauzu, kdy prostitutka Anna Bušková v červenci 1915 lákala protirakousky smýšlející pánskou klientelu výkřiky „Sláva Srbsku!“ Až dva dny za mřížemi si mohly vysloužit ženy, které povzbudivými pokřiky zdravily dohodové zajatce – což se na jaře téhož roku stalo Anně Löwové z Mostu za volání „Na zdar!“ na ruské vojáky. 

Prostořeké milovnice piva

K mnoha výrokům vedoucím do věznice docházelo pod vlivem alkoholu – a výjimku nepředstavovaly ani ženy. Častý pobyt v pivnici se nevyplatil A. Máchové z Kraselova u Strakonic. Začátkem června 1915 před císařovou podobiznou prohlásila: „Tohohle vola jste si sem pověsili? Chtěl válku, tak ať si válčí sám.“ Když obraz nezmizel, po pár dnech hostinské řekla: „Ten vůl tu ještě visí? Sundejte ho a hoďte za kufr, jinak sem nikdo nepůjde.“ Podobných výroků měla milovnice piva na kontě více a obvykle následovala nedobrovolná návštěva policejní stanice. Dodejme, že takové případy sice mohou znít humorně, jenže jejich aktérům šlo o život – nejeden obyvatel českých zemí skončil za protistátní výroky před popravčí četou.

TIP: Krystyna Skarbek: Churchillův nejoblíbenější špion

Samostatnou kapitolu představuje přímá účast žen v bojích, která se už za války těšila značné pozornosti tisku. Na frontách se objevily občanky dohodových i centrálních mocností, ale přesné statistiky chybějí. Někteří historici to přisuzují skutečnosti, že tyto bojovnice jen málokdy zaznamenávaly své válečné vzpomínky v denících.

Dokončení v pátek 20. prosince

Devátá symfonie Ludwiga van Beethovena byla jeho poslední – z té Desáté složil jen několik not, které si stačil poznamenat, než roku 1827 zemřel. Tým muzikologů a programátorů se nyní pokouší tuto skladbu dokončit. Projekt běží za podpory německého Telekomu, jako součást připravovaných oslav.

Počítač v roli skladatele

Příští rok totiž oslavíme 250 let od narození tohoto geniálního skladatele. Pokud umělá inteligence uspěje, což by neměl být problém, dokončená Desátá symfonie bude mít světovou premiéru v německém Bonnu. Tvůrci si vývoj této umělé inteligence pochvalují, jako velmi zajímavý a nevypočitatelný. Je prý jako malé dítě, které poznává Beethovenovu hudbu.

Beethoven podle poznámek nalezených v jeho odkazu začal na Desáté pracovat ve stejné době, kdy se věnoval komponování Deváté, která obsahuje slavnou Ódu na radost.

TIP: Stejně dobrá jako Mahler? Umělá inteligence dokončuje nehotovou symfonii

Práci na Desáté symfonii ale rychle vzdal, zůstalo po ní jen několik poznámek a notových záznamů. A to musí specializované umělé inteligenci stačit, aby se ji pokusila vytvořit znovu. Programátoři ji „nakrmili“ všemi ostatními Beethovenovými díly a na základě této znalosti nyní sama pokračuje v práci geniálního hudebníka.

Marihuanu schovanou do malého balonku předala údajně nejmenovanému trestanci při návštěvě přítelkyně. Ve snaze ukrýt drogu před dozorci si muž balíček zasunul do pravé nosní dírky, ale z dutin se mu ho již nepodařilo vydolovat. Marnou snahu si vysvětlil tím, že balonek spolkl, a dál problém neřešil.

Kontraband mu nicméně stále doslova vězel v hlavě, postupně se obaloval vápníkem a hořčíkem a měnil se v kámen. Teprve po osmnácti letech začalo cizí těleso nešťastníkovi působit bolesti: Lékaři pak zřídlo problémů odhalili, ložisko operativně vyjmuli a výtečník se již ze zákroku zotavil. 

TIP: Argentinská policie postrádá 540 kilogramů marihuany: Sežraly ji krysy?

O kuriozním případu informoval prestižní lékařský magazín British Medical Journal ve své případové studii. Ta neupřesňuje, kdy se případ odehrál, zmiňuje ale, že ho řešil lékařský tým z nemocnice Westmead Hospital v Sydney pod vedením doktora Eugena Wonga.

Nedostatek spánku obvykle škodí zdraví. Jak ale ukazuje nový výzkum čínských vědců, ani přemíra spánku zdraví příliš neprospívá. Badatelé zjistili, že když někdo spí déle než 9 hodin anebo si dopřává dlouhé polední „šlofíky“, více riskuje, že ho postihne mrtvice. V poslední době se objevilo již několik podobných výzkumů, které společně tvrdí, že v případě spánku je nejlepší zlatá střední cesta.

Čínský výzkum zahrnuje více než 30 tisíc lidí, jejichž průměrný věk je 62 let. Vědci je sledovali pod dobu téměř 10 let. U těchto lidí došlo ke zhruba 1 500 případům mrtvice. Ukázalo se, že když si někdo dopřává polední spánek delší než 90 minut, tak ho mrtvice postihne s pravděpodobností vyšší o 25 procent, v porovnání s lidmi, kteří kolem oběda spí jen hodinu nebo kratší dobu.

TIP: Osvědčené tipy pro zdravý spánek: Jak přes noc opravdu dobít baterky

Podobné je to podle výsledků čínského výzkumu i s délkou spánku. Spánek delší než 9 hodin zvyšuje riziko mrtvice o 23 procent. Podle badatelé je takový nadměrný spánek dokonce horší, než když někdo spí méně než 7 hodin.

Úplně nejvyšší riziko mrtvice přináší nadměrný spánek v kombinaci s příliš dlouhým poledním odpočinkem. V takovém případě je riziko mrtvice o 85 procent vyšší, než u lidí, kteří spí kratší dobu a kolem oběda méně odpočívají. Biologické příčiny souvislosti mezi nadměrným spánkem a mrtvicí ale zatím nejsou známé. Není prý vyloučeno, že delší spánek je jen dalším symptomem zdravotního stavu, který vede i k mrtvicím. Každopádně ale může sloužit jako důležitý indikátor.