Archeologové v Norsku si připsali zajímavý úspěch. Pomocí mobilního radaru se jim podařilo se jim detekovat vikingskou loď, která je pohřbená na hřbitově v norském okrese Østfold. Na radarových snímcích je patrné, že minimálně kýl a prkna tvořící dno lodi nejsou poškozené. Zatím ale není jasné, jak je zachovalý zbytek lodi, ani jak je loď stará.

Podle dostupných informací objevená loď leží asi 50 centimetrů pod povrchem země a její délka je zhruba 20 metrů. Poblíž lodi byly objeveny zbytky nejméně sedmi pohřebních mohyl a v okolí rovněž pozůstatky tzv. dlouhých domů, tedy obytných domů podlouhlého tvaru, v nichž Vikingové žili.

TIP: V záhadné dánské pevnosti archeologové objevili unikátní vikingské nářadí

Místo s pohřbenou lodí bylo podle všeho pro Vikingy významné. A velký význam má i dnes. Pro archeology je objev pohřbené vikingské lodi velmi vzrušující. Doposud byly totiž v Norsku nalezeny pouze tři slušně zachovalé vikingské lodi, a k jejich objevům došlo už dost dávno.

Když umírá masivní hvězda, svůj život obvykle zakončí gigantickou explozí a její jádro se zhroutí do podoby velice hustého objektu. Jednou z možností je, že vznikne neutronová hvězda, tedy objekt o velikosti několika kilometrů, jehož hmotnost ale přesahuje hmotnost našeho Slunce.

Jen vzácně se stává, že při explozi supernovy nevznikne jedna neutronová hvězda, ale přímo kompaktní neutronová dvojhvězda. Dochází k tomu tehdy, když se v těsné blízkosti supernovy nachází starší neuronová hvězda. Takto vzniklý párek extrémních objektů pak může skončit splynutím do jediného objektu. Až donedávna jsme vznik podobného systému nikdy neviděli.

Neobvyklá supernova iPTF 14gqr

Jako první pozorovala vznik neutronové dvojhvězdy Mansi Kasliwal z Caltechu se svými spolupracovníky. Šlo o supernovu označenou jako iPTF 14gqr, která se nechází ve vzdálenosti 920 milionů světelných let od Země.

Na takto velkou vzálenost pochopitelně není možné spatřit malou neutronovou hvězdu. Astronomové přesto její existenci předpokládají. Při explozi supernovy totiž dochází k odhození obrovského množství hmoty, která odpovídá hmotnosti několika Sluncí. V tomto případě ale supernova iPTF 14gqr vyvrhla jenom asi pětinu hmoty Slunce.

TIP: Hvězdný zloděj v souhvězdí Jeřába přežil neobvyklou supernovu

Nejpravděpodobnějším vysvětlením podle badatelů je, že se v těsné blízkosti supernovy nacházel jiný velmi hmotný objekt. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení se jeví existence blízké neutronové hvězdy, černé díry nebo bílého trpaslíka.

Indický školský systém vstřebává horkou novinku. Na vybraných školách se do osnov dostává nový vzdělávací program, v němž se studenti například dozví, že vynálezcem letadla nejsou bratři Wrightové, ale Maharshi Bhardwaj, který princip letadla popsal v jednom ze svých eposů před 5 tisíci lety.   

Podobně i vynález elektřiny nebo baterií je připisován starodávným indickým vědcům. Ušetřen nezůstal ani Isaac Newton. Podle indických lektorů jsou gravitační zákony popsány ve Rgvédě – hinduistickém textu komponovaném v letech 1 500 až 1 000 př.n.l. a sepsaném přibližně o tisíc let později.

TIP: Turecká univerzita nabízí kurzy ufologie a mimozemské diplomacie

„Celé věky posloucháme o skvělých britských vynálezcích. Myslím, že je nejvyšší čas to změnit,“ uvedl v reakci na novinku jeden z nejmenovaných indických profesorů. Novinka se má dotknout jen části vzdělávacího systému a půjde o volitelný předmět zaměřený na indické filozofické, jazykové a umělecké tradice na vybraných školách. I tak ale budí projekt značné kontroverze zejména mezi vědeckou ale i laickou veřejností.

Moulay Ismail Ibn Sharif (1645–1727)

Moulay Ukrutný, Stavitel i Dobyvatel… už z množství přídomků lze vyčíst, že novopečený marocký král má plné ruce práce. Tento pozoruhodný muž dokáže proplout úskalími národní politiky a navzdory všem dovést svou zemi k nebývalému rozkvětu. Nejlepší nápady na něj přicházejí, jak jinak, v náručí krásných žen.

Jeho harém je ve světě proslulý. Tráví tam skutečně hodně času a je i při tomto počínání nadmíru plodný. Historikové spočetli, že za 35 let své vlády si chodil vyrazit z kopýtka 0,85 až 1,45 krát za den.

Bublající fontánky, zeleň keřů se vonnými květy, mísy plné sladkého ovoce… Za zdmi harémových paláců to vypadá jako v ráji. Není divu, že tu Moulay, strachujíc se o svůj život, nachází klid a uvolnění. Navíc na nahém ženském těle se dá dýka těžko ukrýt. Harémoví kleštěnci obhospodařovali pro svého pána stádečko až šesti stovek milenek nejrůznějších tvarů a proporcí, které průběžně obměňovali a doplňovali. Jistě, nemalá část přítomných exotických krásek se do harému dostala jako loupežná kořist či zakoupené otrokyně, ale majoritní podíl tu tvořily „dobrovolnice“… 

Harém? Daly mu to darem

Ženy se totiž v harému marockého krále nepředřely. Koupele, lázně, sauny, opalování, natírání se vonnými oleji, občas zpestření hrou na loutnu či tancem. Taková milenka mohla klidně déle než rok čekat na svou „velkou“ noc. Moulay se snažil netrávit příliš mnoho času s  jedinou milenkou, aby se nestala součástí úkladů jeho protivníků. Jako těhotná pak už ztratila na tržní hodnotě, ale král byl za prokázané služby uznalý. Pohotově jí vyplatil slušnou jednorázovou apanáž a mohla se rozhodnout, kam se svým outěžkem zamíří.

Pokud se jí narodil syn, měl budoucí kariéru zajištěnou. Náboženské i formální vzdělání mu totiž hradil král a mohl počítat i s příslibem slušné práce ve státní správě či armádě. Moulay nikomu nevěřil, jen ke svým levobočkům byl smířlivý. Vyráběl si přece své nejvěrnější poddané. Během třiceti dvou let své vlády tak marocký sultán přivedl na svět 1 171 dětí, z toho 885 chlapců.

Sultáni a králové se sice od té doby na marockém trůně střídají, dynastie přicházejí a odcházejí, ale dodnes má genetický základ, daný harémovým přeborníkem Moulayem, třetina celé třiatřiceti milionové populace Maroka.

George Gordon Noel Byron (1788–1824)

Lord Byron byl vrcholný představitel syrového anglického romantismu. Jeho nepokojná duše básníka však nemohla nalézt klid a to zcestoval Evropu, Balkán a prý i Dálný Východ. Všude si jej našly jeho dávné či nové lásky, milostné aféry a nevyhnutelně také žárliví manželé či milenci. Byron byl jako štvaná zvěř, ale jeho sebezničující aura ženy prostě neodolatelně přitahovala. Představoval ideál pravé mužnosti, byť s jeho orientací to nebylo až tak jednoznačné. Často se upozorňuje na jeho lehce bisexuální sklony, což ovšem u tehdejších básníků nebylo zase tak neobvyklé.

Jeho životní styl jej předurčil k nepřebernému množství skandálů. Dluhy, rozvody a obvinění z incestu či sodomie přitom patří k těm slabším. Jeho dravčí sexuální apetit, hraničící s nestřídmostí, má pravděpodobně původ v neklidném dětství.

Veselé prázdniny v Benátkách

Když v dětství vidí, jak si jeho chůva užívá s kunčafty z nedaleké hospody, zatímco jeho čistá láska k dívce ze sousedství zůstává nenaplněna, je zlomen. Vidí, že morální city netáhnou, zatímco neřest kvete v puritánském okolí o sto šest. Vzbouří se proti konvencím společností, a začne si razit vlastní cestu svým osudem. Prý je: „Dostatečně odtržený od společnosti, aby se mohl stát poustevníkem, ale příliš živý na to, aby se definitivně izoloval.“

Záhy jdou počty jeho milenek do desítek. Historikové evidují tři jeho legitimní potomky a spekulují o několika levobočcích. A pokud jde o samotný výkon? Víme, že za jeden rok v Benátkách nasbíral 250 skalpů. A to doslova, neboť do svého italského deníčku doložil každý úlovek pramínkem vlasů.

Nárůst teploty planety přináší řadu problémů, od vzestupu hladiny oceánů a vražedných vln vedra, až po nedostatek pitné vody a potravin. Nový výzkum přidává na seznam další položku – zhoršování duševního zdraví lidí.

Vědci už dříve zjistili, že na psychický stav nepříznivě působí přírodní katastrofy. U mnoha lidí vyvolávají například posttraumatickou stresovou poruchu nebo akutní depresi. Vedra a sucha zase mohou zvyšovat počet sebevražd.

TIP: Nečekaný dopad: Globální oteplování zvyšuje radioaktivitu polárního oceánu

V nové studii badatelé zpracovali záznamy o duševním zdraví dvou milionů náhodně vybraných Američanů, které získala americká vládní agentura Centers for Disease Control and Prevention (CDC), a také systém prevence poruch psychiky Prevention’s Behavioral Risk Factor Surveillance System, mezi lety 2002 a 2012. Údaje badatelé porovnali s meteorologickými a klimatickými daty za uvedené období. Z jejich výsledků vyplývá, že nárůst teploty a srážek, stejně jako častější přírodní katastrofy, zhoršují psychický stav obyvatelstva.

Loutky provázejí lidi od chvíle, kdy se rozhodli sehrát první divadelní scénku. Pravděpodobně šlo o nějaký náboženský rituál, u kterého použili jednoduchou vyřezávanou sošku. Od té doby ale loutky urazily obrovský kus cesty. Byly obdařeny klouby a hýří obrovským množstvím tvarů a barev. Ty nejnápaditější se společně se svými vodiči sešly na festivalu v Mexiku.

Loutky jako mosty

Pouliční scénou se šine obří pavouk. O jeho pohyb kupředu se stará šestice herců, která dohromady s dřevěnou hlavou a kovovýma nohama vytváří iluzi hrozivého tvora, jenž se blíží k síti se dvěma lidskými oběťmi. I takhle může v současnosti vypadat loutkové divadlo. Tuhle hru se zapojením gigantické loutky nastudovali herci z mexického města Guadalajara, jež hostí světoznámý loutkářský festival. Dvojice loutek pavoukovi nakonec unikne a vydá se na moře, kde se musí potýkat s mnoha prapodivnými stvořeními. Vrhají se na ně rybí kostlivci z hlubin, ale i kostnatí draci z nebes. Rozměry a umělecké provedení loutek vtáhnou do děje diváky všech věkových skupin.

„Umění je pro nás způsobem, jak propojovat lidi. Chceme stavět mosty, které by spojovaly lidi žijící na různých stranách zdí. Zdi a hranice podle nás naopak lidstvo kazí a je třeba je překonávat,“ popisuje hlavní myšlenku loutkářského setkání ředitel festivalu Miguel Angel Gutiérrez. „Chceme nabídnout publiku různé typy loutek a různé příběhy. Chceme k tomuto umění přilákat děti, mládež i dospělé. Proto je na festivalu spousta různých témat.“

Plastelína i zasněžené pláně

Za loutku je už dnes možné považovat i hodně neobvyklé předměty. Třeba hroudu plastelíny, kterou herec přímo na scéně tvaruje a jíž vdechuje život videoprojekce. Sarfa Moisan, která je režisérkou loutkářského divadla La Tortue Noire z kanadského Quebecu, je přesvědčena, že toto nové pojetí je pro současného diváka jako stvořené: „Pub­likum se s takovými loutkami snadno identifikuje. Mohou si do nich promítnout vlastní lidskost, což je skvělé.“

Festival má za sebou už devět ročníků. V roce 2017 přitáhl kolem 6 000 diváků, převážně Mexičanů. Naproti tomu herci přijeli z celého světa. Třeba Kanaďané ze souboru Motus dorazili s představením z mrazivých polárních krajů. Jmenuje se Elisapee a polární záře a vypráví příběh malé inuitské dívenky, která jezdí na saních tažených psy po obrovské tundře. Právě rozměry hrají v představení jednu z hlavních rolí. Ve srovnání se zasněženými pláněmi se zdá i lední medvěd jako maličké stvoření. „Divák si podle mne snadno představí, že taková loutka má duši. A do té se může vžít snáz, než když se dívá na konkrétního herce,“ říká ředitelka divadla Motus Hélène Ducharme. 

Rostoucí popularita němých herců 

Jednou z tradičních loutkářských disciplín je břichomluvecká one man show, při které herec využívá loutku k dialogu se sebou samotným. V Mexiku tuto větev košatého loutkářského stromu zastupuje argentinský šoumen Eugenio Deusefe se svým vrásčitým dřevěným parťákem. Oba jsou z atmosféry festivalu nadšení a Eugenio setkání komentuje: „Myslím, že je to skvělá šance seznámit se s lidmi, kteří normálně do divadla nechodí. Doufáme, že po tom­hle festivalu začnou.“ Nejvíc představení samozřejmě odehrají klasičtí vodiči loutek na provázcích. A nebylo by to Mexiko, aby se na pódiu neobjevil nějaký kostlivec. Ve městě už o festivalu každý ví a publika postupně přibývá. Lidé mají díky němu o loutky čím dál větší zájem. 

Festival v Guadalajaře je důkazem, že lidé divadlo stále potřebují. Často je to dokonce vhodný způsob, jak se vyrovnat se složitými životními situacemi, jak objevit jiný úhel pohledu a nebo jak se posunout v hledání smyslu života. Loutky navíc umožňují nahlédnout lidský život v odosobněné podobě, což leckoho přivádí na originální myšlenky. Zdá se, že dřevění herci ze scény jen tak nezmizí. 

Spory podezření potřebují ihned dopadnout na vhodný substrát. Prokly vytrvávají na stanovišti dlouho. Můžou se rozrůstat do velké plochy a dát tak vzniknout celé kolonii rostlin. Jedná se o zajímavé a atraktivní rostliny a proto se občas pěstují jako okrasné trvalky v parcích a zahradách.

Byla popsána desítka druhů podezření – tropické druhy jsou stálezelené, druhy mírného pásma na zimu zatahují. Do mírného pásma zasahují i tři druhy, které si představíme v našem atlase.

Říká se, že nedostatek spánku škodí zdraví. Podle nového výzkumu to ale bude nejspíš složitější. Tvrdí to alespoň kanadští výzkumníci, kteří v roce 2017 uspořádali nejrozsáhlejší výzkum spacích návyků na světě. 

Do výzkumu se zapojilo 44 tisíc lidí, kteří vyplňovali velmi rozsáhlé a detailní online dotazníky a účastnili se různých aktivit. Badatelé sledovali, jak účastníci výzkumu spí a jak různě dlouhý spánek ovlivňuje jejich duševní stav.

TIP: Mýtus osmi hodin: Jak dlouhá je optimální délka spánku?

Jedním z klíčových závěrů výzkumu je, že nadbytek spánku je pro průměrného člověka škodlivý a může vést k omezení duševních schopností. Vědci také zjistili, že když lidé spí méně než čtyři hodiny, jejich duševní výkon odpovídá výkonu člověka, který je o 9 let starší. Výzkum rovněž ukázal, že vliv spánku na tělo je u lidí univerzální. Nejlepší duševní výkony lidé podávají, když spí 7 až 8 hodin denně, bez ohledu na jejich věk. Nedostatek spánku a stejně tak i jeho nadbytek duševní výkony omezuje.