Spojené státy očividně mají velký problém s masovými střelbami. Jen za prvních 5 měsíců roku 2021 se v USA odehrálo více než 240 těchto událostí, tedy případů, kde jsou najednou zabity či zraněny střelbou minimálně 4 osoby, aniž by se k nim počítal pachatel. Podle všeho to souvisí s otevíráním Spojených států po lockdownech a situace je teď jednou z nejtragičtějších v nedávné historii USA.

O příčinách této situace se neustále vedou spory, které jsou často politicky motivované. V tuto chvíli se zdá, že neexistuje jediný faktor, který by byl schopen jednoznačně vysvětlit tyto tragické události. Nicméně, podle nového výzkumu odborníků prestižních amerických medicínských univerzit spojuje většinu pachatelů masové střelby neléčená psychická porucha.

Historie pachatelů masové střelby

Vědci uskutečnili retrospektivní výzkum, v němž prostudovali životy 115 vrahů, kteří mají na svědomí masové střelby ve Spojených státech, mezi lety 1982 a 2019. Detailně se přitom soustředili na 35 z nich, kteří svůj čin přežili a byli podrobeni kriminálnímu vyšetřování. U 32 z nich odhalili jasné známky psychické poruchy.

TIP: Těžký život gangsterů: Členové gangu mívají sklony k depresím a sebevraždám

V 18 případech šlo o schizofreniky, zbývající pachatelé vykazovali příznaky bipolární poruchy a dalších psychických poruch. Žádný z nich přitom nebyl nikdy léčen, ani neužíval žádné léky. Badatelé zdůrazňují, že to neznamená, že by psychicky nemocní lidé byli automaticky hrozbou pro ostatní. Zároveň je ale podle nich nutné výrazně zlepšit péči o tyto lidi, jejichž počty stále rostou.

Mysteriózní krajina na tomto snímku z elektronového mikroskopu není nic jiného než obyčejný list rajčete jedlého (Solanum lycopersicum). List je pokryt dvěma různými druhy chloupků, přičemž ty červeně vybarvené vylučují olej. Oba typy rostlinu chrání proti býložravcům a zabraňují ztrátě vody způsobené odpařováním. 

TIP: Neznámý mikrosvět: Jak vypadá pampeliška nebo rozmarýn okem mikroskopu

Při pozornějším pohledu je možné vidět také žluté oválky průduchů (nazývané stomata) jimiž organismus dýchá. V rámci fotosyntézy tudy rostlina odebírá ze vzduchu kysličník uhličitý a vyprodukovaný kyslík vychází z její tkáně také tudy. Ze stejných míst se do okolního prostředí rovněž odpařuje voda.

McGuire's Irish Pub je oblíbenou hospůdkou v Pensacole na Floridě. V roce 1977, kdy Martin McGuire se svou manželkou Molly podnik otevřeli, zde vznikla hezká tradice. Molly tehdy pro štěstí připevnila své první spropitné – jednodolarovou bankovku, na stěnu hospůdky. Od té doby bankovek na stěnách utěšeně přibývá.

Za více než čtyři desítky let zde zhruba 15 tisíc stop čtverečních (přibližně 1 300 m²) stěn pokrývá tisíce dolarových bankovek. Podle majitele Martina jich je dnes na stěnách a stropě hospůdky okolo dvou milionů. Slušná sumička pochopitelně občas láká nenechavce, naštěstí je ve městě a okolí zdejší zvyk dobře známý a další obchodníci tak podepsané bankovky z Irish Pubu odmítají. 

TIP: Spásná tapeta: Výplatu zaměstnancům zajistila dolarová výzdoba baru

Za posledním větším incidentem také nebyl nikdo ze zákazníků – bankovky v hodnotě 5 tisíc dolarů se pokusil odcizit jeden z Martinových zaměstnanců. Nenechavec byl ale rychle odhalen pozorným úředníkem v bance a přivolaná hlídka peníze vrátila jejich majitelům. 

Hned na úvod musíme konstatovat, že sestavení podobného žebříčku, jaký vám právě předkládáme, bude vždy subjektivní. Na tom, které bitvy byly skutečně rozhodující, se sice lze minimálně v nejvyšších patrech seznamu docela dobře shodnout, jejich pořadí se už ale stanovuje hůře, neboť do hry vstupuje velké množství proměnných. My jsme se proto rozhodli propojit názor šesti členů naší válečné redakce, a to tak, že každý sestavil dle svého uvážení seznam rozhodujících 11 bitev či kampaní, přičemž podle pořadí se každému střetnutí udělily body od jedenácti do jedné, jejichž součtem pak vznikl předložený žebříček.

Zároveň jsme se naše hodnocení rozhodli konfrontovat s názorem britského historika věnujícího se druhé světové válce, profesora Ewana Mawdsleyho, který před časem podobný seznam nejdůležitějších bitev a kampaní sestavil pro BBC. Můžete tedy zhodnotit, nakolik se naše, ale třeba i vaše názory rozcházejí.

Mohutná ofenziva, během níž Rudá armáda dokázala za šest týdnů osvobodit většinu dosud okupovaného území Sovětského svazu, navázala na otevření druhé fronty v Normandii. Obrovský tlak, kterému musel Wehrmacht na východě čelit, ulehčil angloamerickým divizím postup do francouzského vnitrozemí.

TIP: Nelítostní smrtihlavové v boji: Německá divize SS Totenkopf

Nejen díky velké početní převaze, ale také kvůli tomu, že Hitler trval na obraně určených opevněných měst a zakazoval ústup, dokázali rudoarmějci obklíčit velké množství německých sil a dosáhli tak hlavního cíle celé operace – faktické likvidace skupiny armád Střed. Ta přišla v součtu zhruba o 42 divizí. Rychlé územní zisky měly klíčový dopad také na poválečné uspořádání střední a východní Evropy, neboť většinu tohoto území Rudá armáda na konci války ovládala.

Exkrementy a moč lidí užívajících antidepresiva či drogy obsahují zbytky zmíněných sloučenin, které tak přecházejí do vody. Čističky se na látky, jako je fluoxetin neboli prozac, nezaměřují a H2O s jejich potenciálním obsahem v nezanedbatelném množství vypouštějí do přírody.

Vědci pod vedením Giovanniho Polverina proto zkoumali, jak se přítomnost prozacu podepisuje například na živorodkách duhových: Ryby „na antidepresivech“ byly méně ostražité a v podstatě se daly přirovnat k zombiím – což v prostředí, kde jediné zaváhání znamená smrt, není dobré. Další zhoršování situace by přitom mohlo vést až k ohrožení některých vodních druhů.

TIP: Hormonální znečištění: Ženská antikoncepce ohrožuje rybí populaci

Zatím není jasné, zda „zombie“ ryby mohou stopy po vstřebaných látkách přenášet v i v rámci potravního řetězce. I na tuhle otázku ale zřejmě budeme znát odpověď. Švédský ekolog Tomas Brodin připravuje experiment, který má ukázat, zda a jak ovlivňuje kontaminace řek chování v potravním řetězci mezi štikami, okouny a ploticemi.

Jedno z nejméně zmapovaných území dnešního světa nosíme ve své hlavě. Výzkumníci Google Research nedávno přispěli ke tvorbě rekordně detailní mapy, která zahrnuje neurony a spojení mezi nimi v malém kousku lidského mozku. Tato 3D mapa je volně přístupná online, kde si ji každý může prohlédnout.

Zahrnuje asi 50 tisíc mozkových buněk, mezi nimiž je vytvořeno cca 130 milionů nervových spojení, čili synapsí. Soubor dat, která vytvářejí tuto mapu, má velikost asi 1,4 petabytů, což asi 700 krát přesahuje průměrnou velikost paměti dnešních osobních počítačů. Jak říká Viren Jain z Google Research, tento soubor dat je tak velký, že jej vědci zatím nemohli detailně prostudovat. Podobně jako v případě lidského genomu jeho výzkum zabere dlouhé roky po samotném publikování výsledků.

TIP: Jak na trému nebo úzkost? Provětrat mozek elektrickou stimulací!

Jde o doposud největší část lidského mozku, která byla detailně zmapovaná. Přitom je ale řeč o malém kousku mozku ženy ve věku 45 let, který by se vešel do jednoho krychlového milimetru. Tato žena trpěla vážnou formou epilepsie, nereagující na léky. Lékaři jí chirurgicky odejmuli část hippokampu, který byl zdrojem epileptických záchvatů. Při tom museli odstranit i kus zdravé mozkové tkáně, ze které pochází i mapovaná část. Badatelé nakrájeli tuto tkáň na plátky o tloušťce asi 30 nanometrů a obarvili je pomocí těžkých kovů, jako je osmium, aby byly nervové buňky a spoje dobře patrné v elektronovém mikroskopu.

V březnu 2021 objevil polský archeolog Luke Szczepanski se svým týmem na poli u města Biskupiec v severovýchodním Polsku celkem 118 stříbrných karolínských mincí. 117 mincí tohoto pokladu bylo vyraženo za vlády Ludvíka I. Pobožného, který vládl Franské říši v letech 814-840 a jedna mince pochází z doby vlády jeho syna Karla II. Holého, prvního krále Západofranské říše.

Je to poprvé, kdy bylo v Polsku objeveno tolik karolínských mincí. Do této doby byly v Polsku nalezeny pouze tři. Tato oblast se nachází daleko od zemí, v nichž vládli franští králové. Archeologové se domnívají, že by tyto mince mohly pocházet ze starého vikingského města a obchodního centra Truso, které se nachází na pobřeží Baltu, asi 100 kilometrů od místa nálezu.

Výkupné pro vikingskou flotilu

Pokud mají vědci pravdu, nalezené by mince mohly mít velmi zajímavý osud. Mohly by totiž být součástí obrovského výkupného, kterým byla zachráněna Paříž před vypleněním Vikingy. Podle historických záznamů totiž v roce 845 připlula po Seině k Paříži velká vikingská flotila a oblehla město.

TIP: Zlatý věk Vikingů: Poháněla seveřany touha po zlatě, nebo šlo o demonstraci síly?

Král Karel II. Holý měl tehdy útočníkům zaplatit velkolepé výkupné, více než 5 tun zlata a stříbra, aby zachránil Paříž před dobytím a vypleněním. Mince nalezené u Biskupiece by mohly být původní součástí zaplaceného výkupného. Na místě nálezu byla v té době divočina a nikde poblíž nebylo objeveno žádné osídlení. Podle archeologů je tam možné, že zde mince někdo ukryl nebo je ztratil.

Je téměř vyloučeno, aby mělo Slunce svého hvězdného průvodce, který by s ním putoval Galaxií. Vzhledem k přesnosti, s jakou dnes umíme určovat polohy planet i umělých družic, bychom gravitační rušení způsobené takovým tělesem již dávno odhalili. Přesto dostal neexistující souputník jméno – Nemesis. 

Záhadné vymírání

Úvahy o vzdáleném průvodci naší hvězdy se objevily v 80. letech 20. století, kdy paleontologové David Raup a Jack Sepkoski přišli s teorií periodicky se opakujících masových vymírání (dodejme, že jejich závěry dnes považujeme za nesprávné). Podle tvrzení obou vědců dochází každých 26 milionů let k náhlé změně diverzity pozemské biosféry. Někteří astronomové z toho poté usoudili, že právě s uvedenou periodou se ke Slunci vrací jeho temný souputník, který při průletu excituje komety v Oortově oblaku a vrhne je do středu naší soustavy, kde zmíněná tělesa následně způsobí katastrofu. 

Přirozeně by nešlo o „plnohodnotnou hvězdu“ (neboť tu bychom museli už dávno pozorovat), ale o chladného průvodce, červeného nebo hnědého trpaslíka. Mnohé přehlídkové projekty, ať již se uskutečnily ze Země, či z vesmíru, měly v druhém plánu podobné podezřelé objekty vyhledávat, přičemž prakticky vyloučily existenci tělesa teplejšího než 150 K blíž než deset světelných let. 

Richard Müller z University of California v Berkeley však přišel v roce 2002 s vysvětlením neúspěšných pokusů o nalezení tajemného souputníka. Podle jeho hypotézy proletěla před 400 miliony let blízkým okolím naší stálice bludná hvězda a rozptýlila Nemesis na vysoce excentrickou dráhu, která ji pak zavedla daleko od Slunce, kde ji nemůžeme s využitím současné technologie spatřit.

Slunce je samo 

Naprostá většina astronomů se ovšem shodne, že naše hvězda pluje vesmírem jako solitér. Nelze vyloučit, že by se mohla stát dvojčlenným systémem někdy v budoucnosti; nicméně jak již bylo řečeno, gravitační záchyt okolo letící stálice je krajně nepravděpodobný (byť možný).

TIP: Skutečně by mohla existovat hvězda Nemesis? Je původcem bombardování Země?

Tělesa schopná „odnést“ určité množství pohybové energie i momentu hybnosti známe ve Sluneční soustavě už nyní, přičemž k možným kandidátům čistě hypoteticky patří obří planety. Nejbližší vhodnou příležitostí by se pak mohla stát srážka s galaxií v Andromedě přibližně za čtyři miliardy let. Do té doby však Slunce téměř jistě čeká osamělá pouť.